Desítky ekologických aktivistů vnikly v Belému do konferenční zóny COP30
Podle brazilského zpravodajského serveru G1 nejprve do budovy pronikla skupina lidí z domorodých komunit, soudě podle jejich tradičního oblečení, a krátce po nich přes hlavní vchod a kontrolní skenery začali procházet ekologičtí aktivisté s vlajkami a transparenty.
Někteří demonstranti volali "Nemohou rozhodovat o nás bez nás". Podle agentury AP domorodým obyvatelům Amazonie vadí, že nejsou dostatečně zastoupeni na konferenci, která jedná o zmírnění emisí skleníkových plynů. Amazonský deštný prales je přitom označován za zelené plíce planety.
Klimatické konference OSN, které se konají už 30 let, podle AP dlouho domorodé komunity opomíjely. Brazilská vláda jim ale slíbila, že letos budou konečně více slyšet. Zastoupení na konferenci však mají tyto kmeny jen, pokud jsou součástí národní delegace. Brazílie je do své delegace zahrnula a vyzvala ostatní země, aby učinily totéž.
Někteří členové domorodých komunit kritizují také to, že brazilská vláda kvůli konání COP30 investovala do vylepšení infrastruktury města Belém, ačkoliv na vzdělávání či zdravotnictví pro domorodé obyvatele Amazonie peníze chybí.
"Neudělali to proto, že by byli špatní lidé. Jen se zoufale snaží chránit svou zemi, své lesy a řeky," řekl AP Agustin Ocaňa ze světového sdružení mládežnických nevládních organizací.
Několik desítek zástupců kmenů z brazilské Amazonie i okolních zemí připlulo na COP30 přes celý kontinent po Amazonce a jejích přítocích a po cestě viděli dopady nelegální těžby dřeva a surovin na deštný prales. "Těžba fosilních paliv zpustošila naše území, celé komunity v tomto křehkém ekosystému zmizely a ty, co zůstaly, nemají z této těžby nic, zůstávají nejchudší v zemi," postěžoval si jeden člen kečuánského kmene z Ekvádoru.
První velkou iniciativou oznámenou už minulý týden na klimatickém summitu před COP30 je program Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož cílem je získat od států a soukromých investorů 125 miliard dolarů (asi 2,6 bilionu Kč) na ochranu tropických pralesů. Správcem fondu má být Světová banka a nejméně pětina prostředků má jít domorodým obyvatelům a místním komunitám v tropických pralesích.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Slavomil Vinkler
12.11.2025 12:46Judith Curryová ve své zprávě o klimatickém hodnocení amerického ministerstva energetiky, publikované 29. července 2025: „Klimatická změna je reálná a zaslouží si pozornost. Není však největší hrozbou, které lidstvo čelí. Tou je globální energetická chudoba. Jako člověk, který si cení dat, vím, že zlepšení lidských životních podmínek závisí na rozšíření přístupu ke spolehlivé a dostupné energii. Klimatická změna je výzvou, nikoli katastrofou. Ale chybná politika založená spíše na strachu než na faktech by mohla ohrozit lidské blaho.“
Jaroslav Řezáč
13.11.2025 07:47 Reaguje na Slavomil VinklerOn ten nástup duševních a psychických nemocí se někde vzal, že? ale budem to řešit tím, že každý blázen s telefonem v kapse musí mít svého hlavaře.
Takové foukání kozlovi do zadku v domnění, že se mu narovnají rohy... technokrati v politice nic jiného neumí...jen z nás udělat duševně zničený bytosti místo toho, aby omezovali dostupnost technologií na kterých vzniká závislost a ovlivňuje duševní zdraví, raději pořídí každému drahého doktora.
Pavel Hanzl
13.11.2025 07:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
13.11.2025 07:56 Reaguje na Slavomil VinklerPrávě lidský blahobyt je viníkem té kruté devastace naší planety, nejen zamořováním CO2, ale i odpady, ničením pralesů, bezohlednou těžbou surovin atd. atd. atd.
Jindřich Duras
13.11.2025 10:40 Reaguje na Slavomil Vinklerje otázka, co to ten blahobyt vlastně je. Co je ta která kultura ochotna/schopna za blahobyt považovat. Pokud pocit onoho blahobytu neukočírujeme směrem od hromadění statků a vymožeností, které znamenají stále vyšší spotřebu, jsme, myslím, v háji.
"Ekonomický růst může významně snížit počet úmrtí spojených s klimatem"
To jistě může, ale je to něco jako pomoc s potížemi, do kterých bychom se kvůli tomu růstu nedostali :-). On ten růst znamená nejen dostupné léky a pitnou vodu, ale zároveň i rostoucí rizika (chemie, klima problémy). Takže teď je asi klíčem najít tu rovnováhu.
Jasně, v době stále ještě rostoucího počtu obyvatel a s magory, co rozpoutávají války, je hledání harmonické rovnováhy utopie.
Judith, "člověk, co si cení dat"
Víc by mě zajímaly názory člověka, co si cení života, zdraví a fungující Země. Jasně, pro Judith je hrozba nedostatek energie, pro pivaře nedostatek piva, to dává sice smysl, ale ne jako rady pro světovou strategii, myslím.
Slavomil Vinkler
13.11.2025 13:59 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
17.11.2025 21:10 Reaguje na Slavomil VinklerNo, za opravdový pokrok budu považovat, když se naučíme na Zemi žít dohromady tak, aby se nejednalo o setrvalé drancování a vybydlování (třeba vzrůstající spotřebou), ale o udržitelnou a regenerativní existenci.
