Děti pečují o kulturní dědictví svého regionu

Kulturně historické dědictví nemusí pro děti zůstat prázdným pojmem, stejně tak jako trvale udržitelný rozvoj. Otázkou jen je, jak tyto pojmy dětem přiblížit, a vtáhnout je do konkrétních aktivit směřujících například k ochraně kulturních památek. A dostane-li podobná aktivita ještě navíc „komunitní“ rozměr, třeba tím, že na jednom konkrétním případu spojí své síly škola s místní samosprávou a odbornou institucí typu regionálního muzea, může najednou dětská hra připravená učiteli pro své žáky přesáhnout svůj původní účel, a přinést zcela konkrétní výsledky. Smyslem tak přestane být pouze samotné vzdělávání realizované prostřednictvím dnes tolik populárního projektového vyučování, ale výstup, který bude přinášet užitek i dlouho po skončení samotného školního projektu.

Právě v určitém přesahu je smysl projektu Kulturně historické dědictví jako východisko pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj místních komunit, který v rámci operačního programu Evropského sociálního fondu Vzdělání pro konkurenceschopnost od září rozjíždí v sedmnácti pilotních školách nezisková organizace BEZK.

Nutno konstatovat, že samotné školní projekty jsou již druhou fází projektu. První, kterou v létě BEZK úspěšně ukončil, byl vzdělávací cyklus zaměřený především na učitele a jejich potencionální partnery z regionálních odborných institucí zaměřených svojí podstatou na péči o kulturně historické dědictví.

„Své úsilí chceme zaměřit na rozvíjení počátečního vzdělávání pro udržitelný rozvoj v České republice,“ říká věcná manažerka projektu profesorka Kateřina Charvátová z pedagogické fakulty UK. „Společně s žáky a učiteli základních a středních škol chceme hledat cesty, jak využít kulturně historické dědictví pro udržitelný rozvoj místních komunit. Hlavním cílem projektu je vytvořit metodiku pro využití kulturně historického dědictví jako předpokladu pro porozumění vzájemné souvislosti sociálních, ekonomických a environmentálních hledisek udržitelného rozvoje místních komunit. “

Jak bude práce probíhat, osvětluje metodička projektu, Hana Havlůjová. „Během dvou let chceme spolu se školami vytvořit 10 -15 školních pilotních projektů, které by poukázaly na možnosti využití kulturního dědictví pro místní rozvoj. Tyto projekty budou realizovány na bázi spolupráce škol s paměťovými institucemi, s veřejnou správou, s neziskovými organizacemi a s dalšími regionálními partnery. V současné době začíná vzdělávací kurs pro učitele, jenž jim poskytne odbornou i metodickou oporu pro přípravu uvedených školních projektů. Máme radost, že školy mají o vzdělávací kurs zájem a doufáme, že tato chuť vést žáky k úctě ke kulturně historickému dědictví vydrží nejen jim, ale nám všem po celou dobu projektu.“

„Od školních projektů očekáváme, že v žácích vzbudí zájem jak o kulturní dědictví, tak o svou obec, „ přidává se manažerka Kateřina Charvátová a pokračuje. „Představte si takový jednoduchý příklad. Škola si vezme za téma svého projektu drobné památkové objekty ve svém okolí, třeba křížky u cest. S pomocí památkáře znalého problematiky se je naučí dokumentovat, na základě starých map či popisů z 19.- 20. století se žáci pokusí vyhledat i ty, jež už nestojí, ale jsou třeba pokácené a zarostlé křovím. Dokumentace vytvořená školou pak poslouží obecnímu úřadu, jenž na jejím základě požádá o peníze na jejich obnovu. V obci vznikne informační tabule, která bude o křížcích a jejich záchraně informovat, případně ještě žáci vytvoří podklady i pro naučnou stezku. Kulturně historické dědictví jako téma školních projektů tak poskytne základ pro spolupráci školy a dalších regionálních partnerů, a tím podpoří komunitní charakter péče o společný svět.“

---

reklama

---