Diamo: Ložisko u Zlatých Hor skrývá skoro 11 tun zlata v hodnotě 30 miliard korun

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle nového průzkumu obsahuje skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Současná hodnota naleziště je bezmála 30 miliard korun. Kvůli rentabilitě dobývání nyní připadá v úvahu těžba zhruba poloviny tohoto množství. Výsledky průzkumu ložisek kovů u Zlatých Hor zveřejnil minulý týden státní podnik Diamo. Zlato se v Česku netěží už tři desítky let. Ve Zlatých Horách se ale v posledních letech začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu. Místní samospráva se k těžbě staví odmítavě. Náměstek pro suroviny a rozvoj ve státním podniku Diamo Ladislav Pašek novinářům řekl, že průzkum u Zlatých Hor potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 000 tun zinku, 5600 tun mědi a 1600 olova. Skutečné zásoby kovů jsou ale pravděpodobně vyšší. Údaje ze starých vrtů u Zlatých Hor totiž naznačují, že některá místa bohatá na kovy dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Podle Paška se pod zemí v okolí Zlatých Hor nachází zajímavé množství kovů, které mohou mít v budoucnu strategický význam.

Pašek řekl, že Diamo splnilo úkol prozkoumat ložisko a stanovit jeho vydatnost. O případně obnově těžby zlata či dalších kovů musí rozhodnout vláda. Zda by těžba zlata u Zlatých Hor byla ekonomicky rentabilní, napoví chystaná studie proveditelnosti. Hotová má být příští rok na jaře. "Naším úkolem je zjistit stav ložiska a přinést fakta. Teď je prostor pro další odborné a veřejné diskuse," dodal Pašek.

Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy složené z různých prvků včetně zlata. Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata odmítli. "Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města," řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác. Zlato se podle něj mělo z místního ložiska vytěžit v 90. letech, kdy kvůli ukončení těžby přišlo v regionu o práci 700 až 800 lidí. "Byla to tehdy pro město velmi těžká doba. Od té doby se Zlaté Hory transformovaly, už tady máme tady největší firmu na Jesenicku a investovali jsme nemalé peníze do turistického ruchu," podotkl.

Výrazný nárůst zásob nerostů u Zlatých Hor oproti původním propočtům Pašek zdůvodnil důkladnějším průzkumem na větším území. "Především úspěšná validace v minulosti provedených vrtů umožnila jejich zahrnutí do výpočtu zásob. Díky tomu bylo ložisko rozšířeno i mimo oblast nově provedených vrtů. Dále podrobná nová vrtná kampaň prozkoumala ložisko do větších hloubek a byly objeveny nové zásoby. V neposlední řadě díky rostoucí ceně strategických komodit je dnes ekonomicky využitelná ruda s mnohem menším obsahem kovů než před několika málo lety," řekl Pašek.

V Česku geologové evidují 15 ložisek zlata. Podle dosud publikovaných údajů je v nich celkem 77 tun zásob, které lze vytěžit a jejichž dobývání by se podle odborníků vyplatilo. Těžba zlata v Česku skončila v polovině 90. let minulého století.

---

reklama

---