Díky stávce objevili Pražané jízdní kolo
„Bylo by fantastické, kdyby Pražanům nadšení pro kola vydrželo,“ prohlásil na tiskovém brífingu primátor Prahy Bohuslav Svoboda. Podle všeho se motoristé obávali přeplněných ulic a tak raději nechali auta doma. Podle magistrátu vyjelo do ulic méně aut než o běžném víkendu. Díky tomu se ze stávky stal neplánovaný „Den bez aut“, jak prohlásil pražský primátor. Podle odhadů magistrátu byl na pražských komunikacích zhruba desetkrát vyšší počet cyklistů oproti normálnímu dni. Odhady iniciativy Auto*Mat jsou o něco skromnější, podle nich vyjelo do ulic sedmkrát více kol.
Podle údajů získaných z automatických sčítačů projelo pražskými cyklostezkami už k osmé hodině ranní tolik lidí, kolik jindy za celý den. „V Praze nasedlo na kolo více lidí než ve Vídni, a to jak v poměru, tak v absolutních číslech. Podíl cyklistů v ulicích se blíží světově špičkové Kodani,“ komentuje dopady stávky Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.
Zatímco v běžný pracovní den projede po Podolském nábřeží mezi sedmou a devátou hodinou ranní asi 330 cyklistů, v den stávky to bylo 2 328. Kola se ale samozřejmě neobjevila jen na cyklostezkách, ale všude ve městě, protože do centra vyrazily desítky tisíc Pražanů. Protože vyjeli i méně zkušení cyklisté, vyrazili na některých trasách na pomoc zkušení cykloprůvodci.
„Zjištěný počet by za běžného dne znamenal v centru patnácti až dvacetiprocentní podíl cyklistické dopravy na celkovém dopravním výkonu. S ohledem na omezení provozu MHD můžeme předpokládat, že na kolo nasedla až třetina Pražanů směřujících do centra,“ tvrdí Vít Masare z iniciativy Auto*Mat. Praha se tak v číslech přiblížila cyklistickým metropolím, jako jsou Amsterdam nebo Kodaň, kde jízdní kola obstarávají až třetinu veškeré dopravy.
Velké množství cyklistů v ulicích ale také ukázalo na fakt, že stále neexistuje propojená a bezpečná síť komunikací pro cyklisty, zejména přes centrum města. Podle loňského průzkumu sdružení Oživení by zde mohlo jezdit až třikrát více cyklistů, kdyby byly odstraněny nejzásadnější bariéry. „Pražské trasy, pruhy, stezky a koridory existují v úplné podobě v plánu rozvoje cyklistické sítě, ve skutečnosti jsou však realizované jen z části,“ říká Petr Štěpánek ze Strany zelených.
reklama
Dále čtěte |
Hradec Králové začal opět stavět osm let chystanou cyklostezku do městských lesů
U Vápenic v Bílých Karpatech by mohly vzniknout terénní trasy pro cyklisty
České Budějovice zřídily první přívoz pro pěší a cyklisty ve městěOnline diskuse
a kolik jich vyjelo dneska? - 17. 6. 2011 - Rostislav AdamJako někteří cyklisté se nechovali úplně nejlíp, to díky tomu, že jaksi vyrazili i rekreační cyklisté a sportovci, kteří se jaksi nechovají vždy dle pravidel bezpečnosti. Co se týká chodníků: Když nemají odpovídající infrastrukturu a na silnici se bojí(nebo to v tom místě je fakt těžké), tak mají jako dělat co.Co se týká řidičů aut, někteří se chovali slušně, ale byla dost šance potkat agresory za volantem. "Za slunného červnového dne lze leccos. Je-li to jednou, vyjímečně, lze také leccos. Myslet si, že to půjde denně, celý rok je holý nesmysl." I v zimě to jde. Že alespoň ten jeden den lidi místo aut vzali spíš kolo(a zabránili tím kolapsu, který by jinak nastal) je skvělé. Vidím to takhle, lidi nejdřív začnou jezdit za lepších podmínek, pak se objeví jen o málo horší, část lidí zjistí, že lze jezdit na kole bez problémů i tehdy a začnou jezdit na kole i za méně optimálních podmínek a nakonec to třeba zkusí i celoročně, část zjistí, že to lze a začne jezdit celoročně. |
