Díky stávce objevili Pražané jízdní kolo

Praha se v den stávky naplnila cyklisty

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | AutoMat

„Bylo by fantastické, kdyby Pražanům nadšení pro kola vydrželo,“ prohlásil na tiskovém brífingu primátor Prahy Bohuslav Svoboda. Podle všeho se motoristé obávali přeplněných ulic a tak raději nechali auta doma. Podle magistrátu vyjelo do ulic méně aut než o běžném víkendu. Díky tomu se ze stávky stal neplánovaný „Den bez aut“, jak prohlásil pražský primátor. Podle odhadů magistrátu byl na pražských komunikacích zhruba desetkrát vyšší počet cyklistů oproti normálnímu dni. Odhady iniciativy Auto*Mat jsou o něco skromnější, podle nich vyjelo do ulic sedmkrát více kol.

Podle údajů získaných z automatických sčítačů projelo pražskými cyklostezkami už k osmé hodině ranní tolik lidí, kolik jindy za celý den. „V Praze nasedlo na kolo více lidí než ve Vídni, a to jak v poměru, tak v absolutních číslech. Podíl cyklistů v ulicích se blíží světově špičkové Kodani,“ komentuje dopady stávky Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.

Zatímco v běžný pracovní den projede po Podolském nábřeží mezi sedmou a devátou hodinou ranní asi 330 cyklistů, v den stávky to bylo 2 328. Kola se ale samozřejmě neobjevila jen na cyklostezkách, ale všude ve městě, protože do centra vyrazily desítky tisíc Pražanů. Protože vyjeli i méně zkušení cyklisté, vyrazili na některých trasách na pomoc zkušení cykloprůvodci.

„Zjištěný počet by za běžného dne znamenal v centru patnácti až dvacetiprocentní podíl cyklistické dopravy na celkovém dopravním výkonu. S ohledem na omezení provozu MHD můžeme předpokládat, že na kolo nasedla až třetina Pražanů směřujících do centra,“ tvrdí Vít Masare z iniciativy Auto*Mat. Praha se tak v číslech přiblížila cyklistickým metropolím, jako jsou Amsterdam nebo Kodaň, kde jízdní kola obstarávají až třetinu veškeré dopravy.

Velké množství cyklistů v ulicích ale také ukázalo na fakt, že stále neexistuje propojená a bezpečná síť komunikací pro cyklisty, zejména přes centrum města. Podle loňského průzkumu sdružení Oživení by zde mohlo jezdit až třikrát více cyklistů, kdyby byly odstraněny nejzásadnější bariéry. „Pražské trasy, pruhy, stezky a koridory existují v úplné podobě v plánu rozvoje cyklistické sítě, ve skutečnosti jsou však realizované jen z části,“ říká Petr Štěpánek ze Strany zelených.