Díky stávce objevili Pražané jízdní kolo
„Bylo by fantastické, kdyby Pražanům nadšení pro kola vydrželo,“ prohlásil na tiskovém brífingu primátor Prahy Bohuslav Svoboda. Podle všeho se motoristé obávali přeplněných ulic a tak raději nechali auta doma. Podle magistrátu vyjelo do ulic méně aut než o běžném víkendu. Díky tomu se ze stávky stal neplánovaný „Den bez aut“, jak prohlásil pražský primátor. Podle odhadů magistrátu byl na pražských komunikacích zhruba desetkrát vyšší počet cyklistů oproti normálnímu dni. Odhady iniciativy Auto*Mat jsou o něco skromnější, podle nich vyjelo do ulic sedmkrát více kol.
Podle údajů získaných z automatických sčítačů projelo pražskými cyklostezkami už k osmé hodině ranní tolik lidí, kolik jindy za celý den. „V Praze nasedlo na kolo více lidí než ve Vídni, a to jak v poměru, tak v absolutních číslech. Podíl cyklistů v ulicích se blíží světově špičkové Kodani,“ komentuje dopady stávky Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.
Zatímco v běžný pracovní den projede po Podolském nábřeží mezi sedmou a devátou hodinou ranní asi 330 cyklistů, v den stávky to bylo 2 328. Kola se ale samozřejmě neobjevila jen na cyklostezkách, ale všude ve městě, protože do centra vyrazily desítky tisíc Pražanů. Protože vyjeli i méně zkušení cyklisté, vyrazili na některých trasách na pomoc zkušení cykloprůvodci.
„Zjištěný počet by za běžného dne znamenal v centru patnácti až dvacetiprocentní podíl cyklistické dopravy na celkovém dopravním výkonu. S ohledem na omezení provozu MHD můžeme předpokládat, že na kolo nasedla až třetina Pražanů směřujících do centra,“ tvrdí Vít Masare z iniciativy Auto*Mat. Praha se tak v číslech přiblížila cyklistickým metropolím, jako jsou Amsterdam nebo Kodaň, kde jízdní kola obstarávají až třetinu veškeré dopravy.
Velké množství cyklistů v ulicích ale také ukázalo na fakt, že stále neexistuje propojená a bezpečná síť komunikací pro cyklisty, zejména přes centrum města. Podle loňského průzkumu sdružení Oživení by zde mohlo jezdit až třikrát více cyklistů, kdyby byly odstraněny nejzásadnější bariéry. „Pražské trasy, pruhy, stezky a koridory existují v úplné podobě v plánu rozvoje cyklistické sítě, ve skutečnosti jsou však realizované jen z části,“ říká Petr Štěpánek ze Strany zelených.
reklama
Dále čtěte |
Hradec Králové začal opět stavět osm let chystanou cyklostezku do městských lesů
U Vápenic v Bílých Karpatech by mohly vzniknout terénní trasy pro cyklisty
České Budějovice zřídily první přívoz pro pěší a cyklisty ve městěOnline diskuse
Nutná podmínka? - 17. 6. 2011 - Rostislav AdamVedete to do absurdity. Ale pro mnohé cyklisty je opravdu nutnou podmínkou, bezpečí před blbci za volantem. Ne všude to sice jde, ale pokud to jde, mělo by se to zvlášť na méně bezpečných místech dělat."Anebo se prostě všichni naučí žít v jednom prostoru. Ono to jde. Takový motocyklista to na dálnici mezi vším možným určitě nemá jednodušší než Vy mezi převážně osobními auty v ulicích. Tak se taky trochu snažte. " Jak jistě víte, já jsem jedním z těch, co jezdí skoro všude, i po magistrále i přes NKJ, ale někdy je to dost o hubu, samozřejmě nezáleží tolik na komunikaci(přinejhorším je tu paragraf 4), ale na těch lidech, co v těch autech jedou. Včera, když jsem jel na cyklojízdu, tak mne jeden .....(RZ 1ST ????) málem sejmul, když mne předjížděl a okamžitě odbočoval doprava, tak že se taktak trefil do nájezdu na Holešovičky. Kdybych jel o málo rychleji(0,0001 km/h), tak mne opravdu smetl. Proti tomuhle ale nemůže cyklista nic dělat(ani kdybych měl kolo se zrcátkem). Až tady nebudou takovýhle lidi, pak to půjde i bez cyklostezek, ale to asi v ČR jen tak nenastane, snad jedině kdyby se zavedl systém auta na příděl, nebo ještě lépe pouze carsharing a zákaz osobního vlastnictví auta(tedy auto jede jenom tehdy, když jej někdo opravdu potřebuje). |
