https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/divoci-kone-v-milovicich-byli-vypusteni-na-velkou-pastvinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Divocí koně v Milovicích byli vypuštěni na velkou pastvinu

24.3.2015 01:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sobotní dopoledne bylo na určitý čas posledním dnem, kdy si mohli návštěvníci divoké koně dobře prohlédnout. Na rozsáhlé pastvině se totiž budou koně často pohybovat na místech vzdálených před pohledy turistů
Sobotní dopoledne bylo na určitý čas posledním dnem, kdy si mohli návštěvníci divoké koně dobře prohlédnout. Na rozsáhlé pastvině se totiž budou koně často pohybovat na místech vzdálených před pohledy turistů
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Milovičtí divocí koně byli v sobotu vypuštěni na velkou čtyřicetihektarovou pastvinu. Právě na ní budou divocí koně celoročně spásat vzácnou stepní vegetaci a bránit tak jejímu zarůstání agresivními travinami a náletovými křovinami. Do soboty byli koně v aklimatizační dvouhektarové pastvině. Stádo nyní čítá 14 klisen, v dubnu k nim přibude hřebec.
 

Starosta Milovic Milan Pour během slavnostního vypuštění uvedl, že se v projektu spojily dva aspekty, jednak agroturistický, protože se lokalita stala oblíbeným cílem turistů, jednak ochranný aspekt, kdy bude zachován unikátní biotop. Koně spásáním travin totiž pomáhají zachovávat vzácné přírodní druhy, například byliny a hmyz. Zároveň s vypuštěním koní do velké ohrady byla otevřena první část Přírodní rezervace Milovice.

Slavnostní pásku v sobotu přestřihli hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, náměstek hejtmana Marek Semerád, starosta Milovic Milan Pour, ředitel sekce řízení Operačního programu Životní prostředí Státního fondu životního prostředí Martin Kubica a ředitel Krajské veterinární správy Zdeněk Císař.

„Koně byli zpočátku nejistí, jak z nového prostoru, který se jim otevřel, tak z velkého množství fotografů a televizních štábů. Po chvíli ale vyběhli na pastvinu, která se stane pro příští roky jejich domovem,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Řídké trávníky bývalého vojenského prostoru obývá řada vzácných rostlin a živočichů. Výjimečná je zejména rozmanitost bezobratlých živočichů. „Ve vysychajících tůních a kalužích tu najdeme například trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků či chrobáků,“ vyjmenovává zástupce chráněné fauny Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Nesnadný život jednoho modráska

V roce 2009 bylo v této lokalitě zjištěno 62 druhů denních motýlů. Jejich nekorunovaným králem je modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je hořec křížatý. Zdejší populace obou druhů patří k nejpočetnějším v Čechách. Kvůli své vazbě na vzácný hořec křížatý je modrásek hořcový Rebelův v české přírodě vymírající, kriticky ohrožený motýl.

Larvy modráska se nejdříve živí hořcem, pak ale spadnou na zem, kde čekají, až je najdou mravenci a odnesou je do mraveniště. V nich pak housenky na mravencích po nějakou dobu parazitují
Larvy modráska se nejdříve živí hořcem, pak ale spadnou na zem, kde čekají, až je najdou mravenci a odnesou je do mraveniště. V nich pak housenky na mravencích po nějakou dobu parazitují

„Královský pár si však sám nevystačí. Larvy modráska se sice napřed živí hořcem, pak ale spadnou na zem, kde čekají, až je najdou mravenci a odnesou je do mraveniště. Zde housenky jeden až dva roky na mravencích parazitují, někdy dokonce požírají jejich vajíčka a larvy,“ popisuje Miloslav Jirků. Housenky mravencům voní jako mravenčí larvy, takže je považují za své vlastní a krmí je. Dospělosti se jich přesto může dožít jen 10 až 20 procent. Nejzranitelnější jsou motýli během líhnutí, během tohoto období totiž přestávají vylučovat látky, díky kterým se jim dařilo mravence mást. Ve chvíli, kdy se motýl "prozradí", začnou mravenci na vetřelce útočit a většina motýlů se neubrání.

Velcí kopytníci pomohou v Milovicích chránit nejenom ohrožené motýly, ale i celou řadu dalších vzácných živočichů. V rezervaci se vyskytují chránění obojživelníci, plazi, netopýři i ptáci. Pravidelně se zde objevuje a občas i hnízdí dudek chocholatý.

Sobotní dopoledne bylo však na určitý čas posledním dnem, kdy si mohli návštěvníci divoké koně dobře prohlédnout. Na rozsáhlé pastvině se totiž budou koně často pohybovat na místech vzdálených před pohledy turistů. V budoucnu by však měly být v Milovicích vybudovány vyhlídkových věží, aby mohli turisté koně i na větší vzdálenost opět spatřit. Kromě toho plánují ochránci přírody doplnit koně o zpětně šlechtěné pratury a do nedaleké lokality vypustit zubry.

Divocí koně přijeli do Milovic 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě koně z Exmooru přesně odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy.



reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist