Do klecí v Ústí nad Labem se chytlo 87 divokých prasat
Po městě je rozmístěno šest klecí, jejichž stanoviště se po čase mění. Strážníci pravidelně navečer natahují nástrahové zařízení a ráno klece zavřou, aby se nezranili kolemjdoucí, nebo se do klece nechytil například pes, kterého v okolí venčí jeho majitel. Krmení do klecí připravují myslivci, kteří se následně starají o odchycená zvířata.
"Bohužel se stává, že někteří občané krmí divoká prasata přímo z balkonů. Zvířata se na tato místa vracejí, a pokud zde nic k jídlu nenaleznou, hledají si potravu pod vrstvou trávníku. Často rozryjí velkou plochu obytné lokality," uvedl Novotný. V současnosti jsou odchytové klece umístěny ve Všebořicích, na Klíši, na Střekově, Severní Terase, v Krásném Březně a Neštěmicích.
Některá divoká prasata dostávají od lidí i jména. "Zřejmě nejznámější je bachyně jménem Maruna. Ta a její klan se pohyboval v lokalitě nad plaveckou halou," uvedl mluvčí. Na žádost občanů a po dohodě s magistrátem strážníci ve spolupráci s mysliveckým spolkem Jedlová hora instalovali nedaleko plavecké haly odchytové zařízení. "S velkou pravděpodobností tak za mřížemi tohoto zařízení skončila i rodina bachyně Maruny, jež byla místní celebritou a kterou bylo možné potkat i během dne v ulicích čtvrti," uvedl Novotný.
I přes značnou nebojácnost a ztrátu plachosti těchto jedinců jde stále o divokou zvěř, která může být člověku velmi nebezpečná, zvláště v případě vodění selat, upozorňuje ústecká městská policie. Loni myslivci v Ústí nad Labem usmrtili více než 1400 divočáků.
reklama

Příbram chce zakročit proti přemnožené černé zvěři, instaluje odchytové klece
Do okrajových částí Brna pronikají divočáci, pomáhají odchytové klece nebo dron
Malí farmáři a ochránci přírody: Příčinou poklesu biodiverzity je i dlouhodobě nesprávný výkon práva myslivosti