https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-pevninske-australie-se-po-trech-tisiciletich-vratil-dabel.mistni-uspech-ochrancu-slavi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do pevninské Austrálie se po třech tisíciletích vrátil ďábel. Místní úspěch ochránců slaví

27.10.2020 18:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Je to něco jako návrat vlků do Yellowstone v devadesátých letech, prostě naprostá senzace,“ říká Tim Faulkner, ředitel Aussie Ark. Cesta ďáblů z Tasmánie do Austrálie zásadně zvyšuje šance na jejich budoucí přežití, protože tam už tři desetiletí hromadně hynou na DFTD, přenosnou rakovinu tváře. Ta zredukovala tasmánskou populaci z 150 000 jedinců na 25 000.
„Je to něco jako návrat vlků do Yellowstone v devadesátých letech, prostě naprostá senzace,“ říká Tim Faulkner, ředitel Aussie Ark. Cesta ďáblů z Tasmánie do Austrálie zásadně zvyšuje šance na jejich budoucí přežití, protože tam už tři desetiletí hromadně hynou na DFTD, přenosnou rakovinu tváře. Ta zredukovala tasmánskou populaci z 150 000 jedinců na 25 000.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Mathias Appel / Flickr.com
Trvalo to 16 let nepřetržité práce a péče záchranných stanic, aby australští chovatelé a ochránci přírody dokázali připravit dostatečně početnou populaci ďáblů medvědovitých k velkému návratu. Letos na začátku července je poprvé vysadili zpět na australskou pevninu, ze které vymizeli před 3000 lety. Píše o tom Telegraph.
 

Největším původním masožravým predátorem z řad vačnatců, který byl v pevninské Austrálii k vidění, byl ještě donedávna kunovec velký. Ten většinou neváží více než dva kilogramy, takže to je spíš takový kapesní predátor, jehož dopad na přirozené fungování ekosystému je spíše skromný. To osmikilový ďábel medvědovitý (známý také jako tasmánský čert) je už o poznání větší číslo. Jenže ten bohužel z pevniny vymizel před 3000 lety, a přežíval v dílčích a notně zdecimovaných populacích jen na území ostrova Tasmánie. Zásluhou místních ochránců a chovatelů z asociace Aussie Ark se teď ale vrací zpět.

Prvních 26 ďáblů bylo vypuštěno v rezervaci na Barrington Tops, aby tu na území o rozloze 400 hektarů zahájili postupný návrat druhu, který do Austrálie historicky patří. A za zlomově historický je také celý projekt návratu ďáblů medvědovitých považován. Zahrnuje totiž důslednou ochranu zvířat v Tasmánii, provoz chovných stanic, karanténu a nepřetržitý dohled odborníků, zajištění rezervace na pevnině, transport. A také 16 let nepřetržité snahy o rozmnožení druhu, kterému se do množení moc nechtělo. Výsledek je prý neuvěřitelný a inspirující.

„Je to něco jako návrat vlků do Yellowstone v devadesátých letech, prostě naprostá senzace,“ říká Tim Faulkner, ředitel Aussie Ark. Cesta ďáblů z Tasmánie do Austrálie zásadně zvyšuje šance na jejich budoucí přežití, protože tam už tři desetiletí hromadně hynou na DFTD, přenosnou rakovinu tváře. Ta zredukovala tasmánskou populaci z 150 000 jedinců na 25 000. A to, že se teď konečně mohou dostat do prostředí bez nakažených exemplářů, může zvrátit jejich krajně neradostný populační trend.

Ďáblové v pevninské Austrálii ale nemají jen úlohu záložní populace. Kvůli jejich apetitu se s nimi do budoucna počítá jako s přirozeným nepřítelem divokých koček a lišek. Zvířat, které byly do Austrálie zavlečeny, a nyní jsou odpovědné za smrt 40 milionů ulovených malých savců ročně. Regulovat početnost koček a lišek v divočině je přitom ekonomicky velmi nákladné, zatímco ďáblové by to měli zvládat s jistou živočišnou samozřejmostí.

Exempláře ďáblů z Barrington Tops teď čeká šestiměsíční karanténa v bezpečných podmínkách než budou v rámci znovu-zdivočení Austrálie vypuštěni na volno. Dalších 40 jedinců pak bude vysazeno v další podobné rezervaci. Aussie Ark se podílí na vedení záchranných programů sedmi druhů živočichů, pro Austrálii zásadních. Do dalších let se počítá se znovu-vysazením quollů (kunovců), bandikutů a „skalních“ klokanů černonohých.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist