Profesoři klimatologie mají větší uhlíkovou stopu než jiní akademici. Častěji létají
Konference, odborná sympozia i expedice za sběrem dat v terénu. To vše uhlíkovou stopu po světě cestujících klimatologů dost intenzivně zvětšuje. Alespoň to naznačuje aktuální studie, uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change. Ta vycházela z dostupných cestovních záznamů 1400 akademických pracovníků, vesměs profesorů, z nichž 350 působilo v oblasti klimatických věd. Právě ti žebříček s největší uhlíkovou stopou vedli. Úslovím jsme začali a můžeme pokračovat: Kážou vodu a pijí víno? Podle Lorraine Whitmarshové, hlavní autorky studie, to tak jednoduché není. Máslo na hlavě má totiž celý akademický sektor.
Podle autorů studie se klimatičtí vědci podobně jako řada dalších akademických odborníků marně snaží skloubit svá environmentální předsevzetí s profesními výzvami a osobními nároky. Jinými slovy, akademikové zatím nečiní mnoho, aby změnili zažitý návyk své kultury. Whitmarshová upozorňuje, že jiné obory lidské činnosti, typicky například oblast byznysu, dokázaly zareagovat mnohem pohotověji. A ve světle výzev pandemických opatření i environmentální snahy o snižování emisí zvládli přejít na nízkoemisní alternativy úspěšněji než akademici.
Konference a schůzky řešené virtuálně výrazně snižují emise i náklady a prostředky k jejich realizaci jsou zrovna tak dostupné byznysmenům i akademikům. Britské Centrum klimatické a společenské transformace (CAST) univerzity v Cardiffu vyčíslilo, že klimatičtí vědci létají v průměru 5x do roka a že ti s vyšším (seniorským) titulem létají ještě častěji. Lety klimatologů jsou ve srovnání s ostatními kolegy z jiných vědeckých oborů frekventovanější i po odečtení nezbytných dálkových expedic do terénu.
„Ti, kteří mají o problematice klimatických změn největší znalosti ze všech, létají mnohem více než ostatní,“ dodává Whtimarshová. „To naznačuje, že jen vědomosti samotné ke změně individuálních preferencí nestačí.“ Nelichotivé vysvědčení klimatologů si možná zaslouží reparát, ale i doplnění. Jak dále uvádí studie, nad svými kolegy-akademiky klimatologové vynikají v jiných opatřeních. Omezují své cesty automobily, preferují prostředky hromadné dopravy, do práce jezdí více na kole.
Tuto ochotu ke změně, byť ne tedy v případě letů, na sobě demonstruje 29 % klimatologů. Zatímco u jiných akademiků jde jen o 5 %. Studie dále upozorňuje na „rigidní“ postoj akademického prostředí ke změnám a navrhuje soubor možných alternativních řešení, které by mohly zdánlivě nezbytné lety nahradit.
Přečtěte si také |
V CHKO Lužické hory vznikla černá stavba. Podle stavebníka jde o mysliveckou pozorovatelnu, podle správy o chatureklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
29.10.2020 08:14Čeština má pro tuto situaci pěkný slogan: "Káží vodu a pijí víno."