Do skotské přírody jsou vypouštěny kočky divoké, aby se zabránilo jejich vyhynutí
Zvířata byla odchována v zajetí v rezervaci pro divokou zvěř v pohoří Cairngorms. Vyrůstala zde v rámci chovného programu vedeného Královskou zoologickou společností Skotska, který by měl v příštích třech letech vypustit do volné přírody až 60 koček divokých.
Je to poprvé, kdy byl ve Spojeném království oficiálně vypuštěn do volné přírody takový dravý savec, jako je kočka divoká. Pokud bude iniciativa úspěšná, zvýší to tlak navrácení rysa ostrovida do Skotska.
Program chovu v zajetí byl vytvořen poté, co se skotská populace kočky divoké ocitla v roce 2019 na pokraji prohlášení za geneticky vyhynulou ve volné přírodě kvůli ztrátě životního prostředí a křížení s kočkami domácími.
Mezinárodní svaz ochrany přírody uvedl, že divoká populace "již není životaschopná". Odhaduje, že ve volné přírodě ve Skotsku žije jen 30 jedinců. "Počet volně žijících koček je příliš malý, křížení příliš pokročilé a populace příliš roztříštěná," uvedla organizace.
Kočky se živí myšmi, hraboši a králíky. Místní lidé včetně myslivců, kteří se mohou obávat, že by kočky divoké mohly sežrat tetřeví a bažantí mláďata, byli poučeni o jejich životních zvyklostech.
Ekologové se stále obávají, že kočky divoké čelí velkým problémům s přežitím. "Bohužel život divokých šelem je těžký a smutnou realitou je, že některé z koček divokých, které vypustíme, nepřežijí kvůli hrozbám, jako je například silniční doprava. Jejich přežití závisí na jejich individuálním chování v novém prostředí," uvedla vedoucí projektu Helen Sennová.
"Víme však také, že nečinnost povede k vyhynutí. Protože za úbytek kočky divoké je zodpovědná lidská činnost, máme povinnost jednat hned a chránit jednoho z našich nejvzácnějších a nejohroženějších savců," dodala.
Kočky divoké byly vypuštěny v pohoří Cairngorms se satelitními obojky, aby mohly být pečlivě sledovány a pod dohledem.
V rámci projektu se také intenzivně monitorují kočky domácí v oblasti vypuštění, přičemž 100 kamerových pastí lokalizuje tyto šelmy, které budou následně odchytávány a v případě potřeby očkovány a kastrovány, aby se zabránilo křížení s kočkami divokými.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (63)
Anyr
16.6.2023 12:40Kočky, primárně jedinci "žijící venku", jsou vůbec velký problém. Mohou za vyhubení, prokázaných, 63 druhů zvířat. Některé země zavádí opatření na jejich kontrolu, jako třeba Británie, Austrálie, Nový Zéland a další.
Kdybych pak měl spočítat, kolikrát jsem tady viděl kočky, které draply vlaštovky, sýkorky, rehky, stehlíky, červenky, dokonce letos i konipase lučního... a to nemluvím o plších, plšících, tesařících, střevlících, můrách a motýlech a jednoduše všeho, co se pohne, a je to, řekněme, v lovitelné velikosti.
Stručně řečeno, je to další, z lidmi zaviněných, pohrom pro přírodu. Takže lidé by to měli i vyřešit, je to jejich plná zodpovědnost.
A oni nejen že na to kašlou, oni je venku ještě přikrmují, chudinky chlupatý. Co na tom, že to jsou masoví vrazi, páchající genocidy (-_-) :/
Josef Mozek
16.6.2023 13:33 Reaguje na Anyr2. kočka divoká "drapne" pro svou obživu úplně totéž, co kočka domácí
3. příroda už je taková, že v ní jsou "vrazi" a oběti
4. bez občasného "osvěžení krve" kočkou domácí by populace kočky divoké pozbyly životaschopnost
Karel Zvářal
16.6.2023 14:31 Reaguje na Josef Mozekhttps://en.wikipedia.org/wiki/Cats_in_New_Zealand
Josef Mozek
16.6.2023 14:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.6.2023 14:44 Reaguje na Josef MozekS tím křížením si děláte evidentně prdel, proč tam tedy Skotové nevyhodili víc domácích koček? Základem zoologie jsou PŮVODNÍ čisté linie, nikoliv nějaký bezmozkův mix.
Josef Mozek
16.6.2023 15:07 Reaguje na Karel Zvářal2.Myšlenkové pochody Skotů neznám, já osobně bych se jejich vysazováním ( koček ) nezabýval, protože kočka zdaleka není ohrožený druh.
3. Čisté linie nejsou základem zoologie, ale je to chovatelský pojem, tedy věc, která se používá v řízeném chovu , hlavně domácích zvířat. V přírodě se zvířata páří nahodile, a to že člověk svou činností oddělil od sebe jednotlivé místní populace, nevznikly nějaké "linie".
Karel Zvářal
16.6.2023 15:12 Reaguje na Josef MozekJosef Mozek
16.6.2023 15:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.6.2023 15:21 Reaguje na Josef MozekBlboune největší!
Josef Mozek
16.6.2023 15:25 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.6.2023 15:31 Reaguje na Josef MozekMně tečou nervy, jo? A co potom dělají vám?-)))
Josef Mozek
16.6.2023 15:39 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.6.2023 15:50 Reaguje na Josef Mozek... mohly přispět k úbytku početnosti některých druhů, ale ani v jednom případě nedošlo k vyhubení ( TO JE STAV, KDY NIKDE NA SVĚTE NEŽIJE V PŘÍRODĚ ANI JEDEN KUS PŘÍSLUŠNÉHO DRUHU ). Alespoň jsem o žádném případu neslyšel. Proto jsem žádal o ten seznam....
Josef Mozek
16.6.2023 15:55 Reaguje na Karel ZvářalSlovan
16.6.2023 16:39 Reaguje na Josef MozekJinak kočka domácí skutečně může výrazně “vypomoci” k vyhubení druhu v místě, kde nikdy nežila. Typicky tedy ostrovy. Viz. např. Austrálie:
https://invasives.org.au/blog/meet-the-27-native-animals-cats-have-helped-send-extinct-since-colonisation/
Samozřejmě se jedná o nepůvodní druh. Proto má tak obrovský negativní dopad. Nic podobného tam do té doby nežilo a tamní fauna na to není jednoduše přizpůsobena. Nicméně nic o tom, že by kočka domácí např. v té Austrálii způsobila kompletní vyhubení (ve kterém by měla prsty pouze a jen ona), jsem nenašel.
Daniel Višňovský
16.6.2023 18:45 Reaguje na Karel ZvářalDaniel Višňovský
16.6.2023 18:42 Reaguje na Karel ZvářalJan Novák
16.6.2023 17:32 Reaguje na Josef MozekVěřím, že dokážete správně přečíst informace ze článku a pochopit, že u vyhynutí některých druhů výskyt zdivočelých koček domácích velmi zásadně ovlivnilo, u jiných zase kombinace více faktorů.
Hřebík do rakve taky zasadilo vysazení jedné březí kočky na poslední místo výskytu ptáka Traversia lyalli. Vziknutá populace koček všechny zbylé ptáky vylovila.
Jan Novák
16.6.2023 17:33 Reaguje na Jan NovákDaniel Višňovský
16.6.2023 18:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.6.2023 18:51 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
17.6.2023 11:50 Reaguje na Karel ZvářalDaniel Višňovský
17.6.2023 11:50 Reaguje na Karel ZvářalJan Novák
16.6.2023 20:56 Reaguje na Daniel VišňovskýKarel Zvářal
16.6.2023 21:04 Reaguje na Jan NovákKarel Zvářal
16.6.2023 21:09 Reaguje na Jan NovákDaniel Višňovský
17.6.2023 11:52 Reaguje na Jan NovákJaroslav Pobeha
23.6.2023 08:57 Reaguje na Karel ZvářalNové prepojenia kontinentov vytvorili nové migračné trasy pre zvieratá: severná - južná amerika, europa - afrika, severná amerika - severná ázia.
Jedine u izolovaných ostrovov a v austrálii k tomu nedochádzalo, tam bola príčina v ľuďmi zavlečených zvieratách.
Slovan
16.6.2023 13:01https://rewildingeurope.com/news/saving-wildcats-joins-the-european-rewilding-network/
Karel Zvářal
16.6.2023 19:49Petr
16.6.2023 20:40Slovan
16.6.2023 20:56 Reaguje na PetrPetr
16.6.2023 21:12 Reaguje na SlovanEfektivně chránit? Pod tím si neumím nic představit. A upřímně ani si neumím představit jak k tomu pomůžou informace o poloze zvířat.
Ano, zvířata s tím "normálně" fungují. "Normálně" fungovat se dá s ledasčím, mrkněte do diskuze o mrtvé vlčici. A možná bychom mohli začít u slova normálně. Co je pro takovou divokou kočku normální? Je pro ni normální mít na krku měsíce a roky uvázaný nějaký přednmět? A nebo to rovnou vyzkoušejme. Když říkáte že to nijak nevadí, tak byste si tím měl být jistý, takže to podložte vlastní zkušeností a na pár týdnů si to nasaďte a pak nám napište jak jste normálně fungoval. Už se těším.
Petr
16.6.2023 21:13 Reaguje na PetrKarel Zvářal
16.6.2023 22:00 Reaguje na PetrPetr
16.6.2023 22:54 Reaguje na Karel ZvářalJan Novák
16.6.2023 22:41 Reaguje na PetrChtivost a zvědavost nad lidskostí a úctou, to je určitě ten důvodu proč se lidé snaží ten druh zachránit. :))
Petr
16.6.2023 22:46 Reaguje na Jan NovákPetr
16.6.2023 23:05 Reaguje na PetrPetr
16.6.2023 23:24 Reaguje na PetrPetr
16.6.2023 22:44 Reaguje na SlovanJá to prostě považuju jednak za velmi obtížné břemeno pro zvíře, a jednak za zbytečnost. A neúctu k těm zvířatům. Samozřejmě je mi jasné, že když ta možnost taky je, že zastánci to budou považovat za skvělé a důležité, že bez toho to nejde a podobně. Jenže ono to bez toho jde a úplně normálně. Vždyť to bez toho půjde za pár dní, až tomu dojdou baterky.
Slovan
17.6.2023 11:04 Reaguje na PetrProč si o tom nejdřív něco nezjistíte? Ty údaje jsou mnohdy naprosto klíčové, proto se to taky dělá VŠUDE! Když nevíte, kde, kam a proč se ta zvířata pohybují, jaká místa preferují apod. tak je nemůžete efektivně chránit! A jestli si fakt myslíte, že tohle je nějaké týrání, jste ňouma. Jak jinak tyhle údaje tedy zjistíte? Povídejte, jsem zvědav!
Že o tom zhola nic nevíte je evidentní. Týden? Kdepak… klidně rok a víc, přičemž po uplynutí této doby sami od zvířete odpadnou! Nedává se to na každé zvíře…
https://cesky.radio.cz/vedci-monitoruji-rysy-v-beskydech-pomoci-obojku-chteji-prispet-k-ochrane-selmy-8714734
Petr
17.6.2023 23:29 Reaguje na SlovanNo a pokud se to nedává na každé zvíře, tak to ta data asi nejsou tak důležitá a klíčová, jak tu přesvědčujete.
A že to není týrání víte jak a odkud? Jen si to myslíte? A to jste v diskuzi o mrtvé vlčici psal o nedostatku empatie. Souhlasím, mnoho jí nemáte.
Slovan
18.6.2023 09:54 Reaguje na Petrhttps://www.wildlifeact.com/blog/gps-and-vhf-tracking-collars-used-for-wildlife-monitoring/
Je to sice starší článek, ale je tam napsána doba jak dlouho vydrží i váhu na savce.
Nejsou klíčová? Proto každý biolog tvrdí opak. Ukažte mi aspoň jednoho, kdo tvrdí to co vy!
A jak víte, že to týrání je, když ta zvířata nijak nestrádají? Dle čeho soudíte?
Petr
19.6.2023 15:56 Reaguje na SlovanA jak vy víte a dle čeho soudíte, že nijak nestrádají? Já to usuzuju z prostého cizího předmětu na krku, který překází a tíží. Z čeho to soudíte vy? Z ničeho. Proto jsem navrhoval, aby si to někdo vyzkoušel. Je to jednoduchý pokus - V kuchyni určitě máte třeba pytlík mouky, nebo cukru. Uvažte si ho na krk a zkuste s ním chodit. Nevydržíte to ani hodinu. Ovšem strádat dle vašich slov zcela jistě nebudete.
Petr
19.6.2023 16:07 Reaguje na SlovanTipnu si, že vážíte třeba 80 kg. Dokážete si představit, že byste několik měsíců nonstop nosil na krku tříkilové závaží? A dokázal byste s ním běhat a skákat? Ani byste se nezvednul ze židle. Ale mně tu budete tvrdit, že to zvířatům nijak nevadí a ještě se hloupě ptáte proč by mělo.
A to je ta empatie. Někdo dokáže cítit s druhými, a někdo zase ne.
Petr
20.6.2023 07:21 Reaguje na PetrPetr
19.6.2023 16:39 Reaguje na SlovanSlovan
20.6.2023 11:44 Reaguje na PetrPodle čeho soudím? Podle těch výzkumů …protože ta zvířata nejsou nijak podvyživená a rozmnožují se zcela normálně. Ony ty obojky nesbírají pouze údaje o poloze, ale mnoho dalších údajů, včetně fyzických daného zvířete.
Nemáte jediný relevantní argument pro to, proč by se to dělat nemělo. Jediné, na co se zmůžete je názor, že ta zvířata “trpí”. Jak trpí, o kolik se jim třeba sníží váha, když nemohou být schopni lovit (u šelem) a strašně je to omezuje (jak se snažíte nakecat), jste nepředložil. Necitoval jste byť jediného biologa, který by se v oboru pohyboval a který by sdílel vaše obavy. Melete tu o empatii, kterou ale sám nedisponujete, protože je vám u zadku, co by se stalo s celým druhem pokud bychom neznali jejich migrační koridory. Vy byste klidně obětoval celé populace jen kvůli údajné nepohodě pár jedinců. Nemáte údaje (fakta). Máte jenom “já si myslím”. A s tímhle mají ochránci jako pracovat u politiků? Tvl vy žijete asi v trošku jiném světě ne? A ještě vám vadí fotopasti. Ty asi ta zvířata taky doslova ničí..
https://www.donio.cz/elephangelist
Na tuto organizaci pravidelně přispívám.
“Vaši podporu bychom proto využili na nákup a nasazení monitorovacího vybavení (fotopasti, audiorekordéry,…) a trackovacích technologií, které nám poslouží k lepšímu poznání živočišných druhů v oblasti, stavu populací a jejich prostorových nároků, a k eliminaci konfliktů mezi lidmi a zvířaty – tedy primárně protipytláckým aktivitám ve spolupráci s místními složkami ochrany přírody.”
Fakt hrozný tyrani, že? Jen dodám, že ta technologie se neustále zlepšuje: obojky jsou čím dál lehčí s větší výdrží. A ještě nám můžete povědět, kolik takto sledovaných zvířat zahyne v důsledku uškrcení se. Jsem zvědav!
Petr
21.6.2023 16:56 Reaguje na SlovanAle vždyť naopak vy nemáte naprosto žádné informace o tom, že to zvířatůpm nevadí. Máte jen nepřímé informace typu typu "dokážou s tím žít". A to má být důlkaz, že to nijak nevadí? Že s tím dokážou žít přece neznamená vůbec nic. Galejníci taky dokázali žít s koulí na noze.
A už jste si zkusil něco pověsit na krk? No je mi jasné že ne, že to nemůžete zkusit, to byste pak musel říkat něco jiného.
Ano, sledovací zařízení má výhody, ale i nevýhody. Já vidím větší nevýhody. Vás nevýhody nezajímají a vyprávíte mi o empatii. To je dobré.
Slovan
22.6.2023 12:47 Reaguje na PetrRealita je však úplně jiná. Dělá se to, protože se to dělat prostě musí. Jestli to pochopit nechcete, budiž. Třeba si to jednou uvědomíte sám. Dnešní ochrana přírody se bez toho neobejde a věřte tomu, že kdyby to ta zvířata jakkoli znevýhodňovala nebo by nedej bože trpěla, nedělalo by se to u každého projektu. Pokud by byla přijatelná alternativa, taky ne. Proč vám vadí fotopasti nechápu už vůbec. Zrovna včera organizace, na kterou sem odkazoval výše a na kterou přispívám (Save elephants) zveřejnila záběr mandrila rýholícího. V oblasti rezervace Tsolou působí již pár let, ale doteď se ani nevědělo, že tam ještě stále žije! Bez fotopastí vydíme jen malou část reálného života v tom či onom ekosystému. A co je důležité - záběr je hmatatelný důkaz! To je prostě realita. Dál se dohadovat nehodlám.
Nebavíme se pouze o GPS obojcích, ale i o VHF. U těch se píše: “They can be used for a wide variety of animals, and the operating life of the battery can last up to three years.”
A jak říkám… technologie se neustále vyvíjí, takže dnes na tom budou ještě lépe. Tohle jsou přeci jen informace z roku 2014.
Dál se dohadovat už nehodlám.
Karel Zvářal
16.6.2023 21:00Jan Novák
16.6.2023 22:36 Reaguje na Karel ZvářalIn 2017, all breeding, captive wildcats were genetically assessed for levels of hybridisation. Only those that passed the minimum genetic threshold were used for further breeding, and most cats in the breeding programme score much higher than the minimum threshold (which is 75% - equivalent to a cat having one grandparent as a domestic cat).
As of April 2022, there are 150 captive wildcats in the breeding programme. In contrast, only two wild-living wildcats from Scotland have passed this minimum threshold in the last five years."
Karel Zvářal
17.6.2023 05:29 Reaguje na Jan NovákPetr
17.6.2023 06:24 Reaguje na Karel ZvářalJediný troll jste tu vy. Stále tu svými urážkami obohacujete diskuze.
No a ten obojek si fakt dejte, at víte jak je to doopravdy fajn.
Obojek má třeba 50 gramů, kočka třeba 5 kg. Obojek je tedy setina její hmotnosti. Kolik vážíte, metrák? Setina je kilo, takže si dejte na krk kilové závaží a pár měsíců s ním ve dne v noci choďte. Bez legrace a zcela vážně. A pak napište jak vám přišel fajn. Určitě se vám to bude moc líbit.
Jak si někdo může myslet, že je něco takového fajn? Je to fajn pro lidi a jejich zvědavost, ale pro zvířata ani náhodou. Po pár dnech se vybijí a budou k ničemu, jen dál budou zvířata otravovat. Překvapuje mě, že se tady lidi rozplývají nad zvířaty, ale klidně jim na krk nasadí závaží. Ukázková faleš a pokrytectví. Vlastní zájem je důležitější než pohoda a spokojenost zvířat. Hlavně data, data!
Slovan
17.6.2023 11:15 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
17.6.2023 15:39 Reaguje na SlovanPetr
17.6.2023 23:44 Reaguje na SlovanA nechápu co je pokryteckého na tom, že se mi nelíbí trápení zvířat závažím na krku? A ano, fotopasti se mi nalíbí taky.
Úplně se bojím zeptat jak se to dělalo dřív, když sledovací obojky a fotopasti ještě nebyly? To jistě všechna zvířata hynula pár kroků po vypuštění. Hotová apokalypsa.
Připomínáte mi známý internetový dopis o šťastném dětství. Jak jsme mohli přežít, když neexistovaly mobily, nikdo nenosil na kole helmu, venku jsme byli sami a na hřištích byly kovové kolotoče. No úplně normálně, to jen dnešním mladým lidem to připadá naprosto nepředstavitelné.
Slovan
18.6.2023 10:13 Reaguje na PetrA fotopasti. No úplná hrůza :-)
Bez nich bychom nevěděli, že u nás kočka divoká ještě žije. Díky nim se dají zjistit populace zvířat v pralesích nebo sledovat extrémně vzácné druhy. Ale tak možná byste si tam mohl sednout vy a čekat. Zase jsme u toho, že když máme tyto data, mohou vznikat třeba nová chráněná území či biokoridory. Ochranáři mají fakta, ne domněnky. S těmi se pak pracuje o dost jinak.
Petr
19.6.2023 15:59 Reaguje na SlovanSlovan
20.6.2023 11:52 Reaguje na PetrJaroslav Pobeha
23.6.2023 09:10 Reaguje na PetrBiologovia chceli sledovať napríklad migračné trasy dávno predtým, než vznikla technologia.
Bez toho by tie zvieratá hľadali celé dni v rojnici po všetkých dierach v lese. U vtákov im ostávalo len krúžkovanie ale to nie je dosť presné.