Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělství

mě by zajímalo jaké jsou zkušenosti s kompostem z bioplynek a kde se použivá

Tady je rozbor z České zemědělské univerzity v Praze, katedra výživa rostlin. https://biom.cz/cz-bioplyn-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/vyuziti-odpadu-z-bioplynovych-stanic .Je to dlouhé ale zajímavý je závěr úplně na konci -není to organické hnojivo, je to jen slabé minerální hnojivo, které ani nepomůže ani neuškodí.

já na zahradě házím vše na kompost, vše i to co odborníci říkají ,že tam nepatří,ten používám hlavně na rajčara a papriky,
nikdy, za mnoho a mnoho let, jsem nepoužil žádnou chemii a mohu říci ,že rajčata i papriky rostou úžasně,
asi by to chtělo nějakou podobnou zkoušku místo rozboru, ale já ji dělat na svém záhonu nebudu,

Moje zkušenost - když se to vozí z bioplynky, tak toužím bydlet jinde a hodně daleko od bioplynky. A podle ohlasů je to u ostatních bioplynek podobné. Prasečí kejda je proti tomu jen slabý odvar.

Moje zkušenost - když se to vozí z bioplynky, tak toužím bydlet jinde a hodně daleko od bioplynky. A podle ohlasů je to u ostatních bioplynek podobné. Prasečí kejda je proti tomu jen slabý odvar.

Moje zkušenost - když se to vozí z bioplynky, tak toužím bydlet jinde a hodně daleko od bioplynky.

Tady by chtělo přesně specifikovat,co vlastně myslí kompostem. Pravý kompost, vzniklý studenou nebo teplou metodou kompostování, je výborným organickým hnojivem, pravda, poněkud drahým, ale pokud myslí fugát, vzniklý v bioplynce, nedej bože digestát, který je ale tekutý a tudíž ho normální člověk za kompost považovat nemůže, tak samozřejmě jde o slabé minerální hnojivo. Toto není žádné novum a první, kdo s tímto přišel, byl můj výborný , bohužel již zesnulý učitel výživy rostlin prof. ing. Ladislav Kolář, DrSc, z Českých Budějovic.

Rozbor na který poukazuji výše je na prvním místě podepsaný právě Ladislavem Kolářem.
"Technika potřebná na hnojení kompostem"-ta se asi nebude lišit od "rozmetadel" na hnůj, ale většina rozmetadel asi skončila ve šrotu vzhledem k omezení živočišné výroby.
Možná bude hlavním problémem, který je potřeba vyřešit, likvidace fugátu nebo digestátu o který zřejmě není zájem.
Vy se v tom orientujete i prakticky, takže Vaše připomínky akceptuji.

Největším problémem používání jakéhokoliv biologického odpadu ke hnojení je legislativa. Prakticky všechno se řadí do kategorie nebezpečný odpad, a tak od toho většina zemědělců uteče aby nebyli perzekuováni různými hygienickými úřady. Ono to totiž většinou dosti smrdí a tak vás vaši věrní spoluobčané velmi často na úřadech udávají.

Kde chtějí kompost brát na hnojení polí? V mém okolí je pár městských
kompostáren, přičemž mimo jedné kompost využijí ve svých parcích a při
výsadbě zeleně. Pouze ta jedna ho prodává i zahrádkářům, ale do polí se
nedostane nic. Jeho výroba je nákladná a jsou velmi omezené vstupy
kompostovatelného materiálu. Vstupy se omezují většinou už pouze na
listí a ořezy větví, protože posečená tráva se většinou mulčuje. No a
v samotném zemědělství se bude kompostovat co? Sláma končí v kotlích
tepláren, kukuřice se mění v bioplynce na digestát, který má ke kompostu
sakra daleko a posečená tráva ze zatravněných polí končí buď zmulčována
a nebo hnije v balících smísená s plastovými obaly a sítěmi někde u lesa.
Jinak studený kompost budiž i u mne na zahradě, ale teplý musí být kvůli
zápachu daleko od lidských obydlí. Jinak kompostu fandím a nedám na něho
jako zahrádkář dopustit. Tomu studenému prominu i nějaký ten plevel,
kterým si záhon po aplikaci kompostu zaneřádím, ale to není tak hrozné.
Takže k využívání kompostu ke hnojení polí to vidím jako výstřel do
prázdna, protože zde schází potenciál vstupního materiálu. Něco málo
vy šlo získat při likvidaci vodních rostlin z vod bohatých na živiny,
ale to je tak nákladné, že se do toho málokdo pustí. Existují už na to
sice žací lodě, ale po zkompostování je z obsahu jedné lodě kbelík
kompostu. Jde tu tak spíše o likvidaci živin obsažených v rostlinstvu
a ne o získávání hodnotného kompostu. Ve spojení s bahnem by to už ale
bylo o mnoho větší množství, ale to by tu nesměl být k bahnu takový
odpor.

Asi před deseti lety jsem se byl s kolegou podívat na místní kompostárně. Úhledné náspy kompostu, vedle traktůrek…
Zaujalo mě, proč jsou v těch hromadách filtry od cigaret, plastová víčka, občas i střepy a pivní zátky. Vedoucí mi sdělil, že vstupním materiálem je posečená tráva ze sídlišť, parků i příkopů kolem silnic. Občas mu prý někdo přiveze i odpad ze zahrady, větve z keřů a stromů, po Vánocích jsou k podrcení i ty Vánoční stromky. Na můj dotaz co s tím kompostem pak dělají, jsem se dozvěděl, že s tím akorát přihnojují stromy a keře v parcích, nebo květinové záhony. A když se prý toho kompostu nahromadí více, vyhlásí akční cenu a pak si pro ten kompost přijedou i z technických služeb ze sousedního města. Zemědělci prý o to nemají zájem. Levnější a aplikačně jednodušší je, nakoupit umělé hnojivo a mít jistotu, že si pole neznečistí.

Podobně bohužel vypadají i trávníky a okolí silnic po mulčování.
Veškeré odpadky jsou mulčovači semlety na kousíčky plastů, skla
a plechovek od nápojů. Někde jsou semlety i puklice z kol aut
a jiné zbytky vozidel. Rok od roku toho nejenom přibývá, ale je
to čím dál více semíláno na menší kousky, které už nikdy nikdo
z přírody neodstraní. Před mulčováním by se měly nejprve ty
odpadky posbírat a ne je pouze rozemlít "do ztracena". Městský
kompost jsem si 2 x koupil a byl dá se říci bez těch odpadů. Co
tam však bylo, tak kousíčky mikrotenových sáčků a tašek. Při
rozhozu po zahradě se to dá vybrat, ale máte pravdu, že z pole
by to neměl kdo vybírat. Je to další tak trochu výstřel do prázdna, protože chybí hlavně tak velké zdroje surovin, aby se to na půdě nějak projevilo. Spálenou slámu v kotelně a kukuřici v biolynce
na poli nenahrádí fůra kompostu plného odpadků. Dát tu 1,6 miliardy
jako kompenzaci za to, že zemědělci prostřídají plodiny s osevem
biopásů s následným zaoráním, by bylo podle mne moudřejší. Jó
a taky zarazit topení slámou a cílené pěstování biomasy. No a
tím kompostem s odpadky je lépe rekultivovat skládky a plochy po bývalých městských stavbách, jako podklad tenké orniční vrstvě. Ono je paradox, když skládku rekultivují ornicí, na které sadí stromy
s namulčovaným městským kompostem se zbytky odpadků. Odpad dole
a už znovu i na hoře, tak nějak to leckde vypadá. Ono scházejí
ty pracovité lidské ruce, které ten odpad uklidí a neexistuje
žádná účinná motivace, jak tomu zahazování odpadků zcela zabránit.