DPA: Itálie, ráj řidičů, zažívá kvůli koronaviru boom cyklistiky
Ta scéna působí jako záběr z cyklistického závodu Giro d'Italia. Ačkoli u římského Kolosea zrovna žádná sportovní akce neprobíhá, jezdí kolem až podezřele mnoho lidí na kolech: rodiny, páry, sportovci. Mnoho lidí má na nose sluneční brýle a jen málo z nich roušky. Počet cyklistů ale raketově roste nejen v centru metropole. Itálie zažívá cyklistický boom, který by ještě před pár měsíci nikdo nedokázal předpovědět.
Zdá se, že s koncem karantény země spojovaná se značkami Ferrari, Fiat nebo Vespa zažívá nečekanou změnu. "Takový obrat jsem ještě nikdy neviděl," říká Alessandro Tursi z cyklistické asociace Fiab. Architekt a urbanista léta s jen nepatrnými úspěchy bojoval za ekologičtější způsoby dopravy a za podporu městské cyklistiky. Musel se přitom potýkat se zákony, byrokracií i s automobilovou lobby. "V dubnu a květnu, během nejhlubší covidové krize, ale bylo rázem všechno jinak a šlo to jednoduše."
Italská vláda vydala dekrety, které mají po karanténě pomoci nastartovat zabržděnou ekonomiku. Mimo jiné obsahují i změny dopravních předpisů, které jsou nyní mnohem vstřícnější k cyklistům, říká Tursi. Navíc premiér Giuseppe Conte slíbil obyvatelům měst s více než 50.000 obyvateli, že jim státní pokladna při nákupu kola finančně přispěje - až 500 eur do výše 60 procent jeho pořizovací ceny.
Kvůli bezpečnostním pravidlům, která vzhledem k nutným odstupům snížila kapacitu v městské hromadné dopravě, čím dál více lidí volí k pohybu po městě kolo. Před pandemií přitom doprava kvůli zácpám často kolabovala. Dotace na kolo navíc může povzbudit nejen dosud vlažné příznivce cyklistiky, ale i průmysl. Itálie totiž patří v produkci kol k evropské špičce.
Lidem je kvůli koronaviru nepříjemné trávit čas v autobusech nebo v metru, ulice jsou teď při absenci turistů a menším provozu mnohem příjemnější, a tak je kolo jasnou volbou. Už v roce 2019 prodeje cyklovýrobců mírně rostly, nyní ale jdou tržby nahoru nečekaným tempem. Sdružení výrobců Ancma předpovídá, že v květnu vzrostly tržby o 60 procent, celoročně se podle předpovědi zvednou zhruba o čtvrtinu.
Město Milán, které má zejména v zimě pověst smogové pevnosti, chce do září postavit 25 kilometrů nových cyklostezek. V Římě chtějí stihnout postavit dokonce 150 kilometrů stezek a pruhů pro cyklisty.
Kola vnímají Italové spíše jako pomůcku pro sportování než jako dopravní prostředek. Země proto nemá pověst, že by byla k cyklistům nějak zvlášť vstřícná. Týká se to nejen chování řidičů, ale i kvality a hustoty sítě cyklostezek, která se snižuje od severu k jihu. "Jižní Tyrolsko se ještě dá srovnat se Skandinávií. Od Říma dolů je to ale spíš jako v Africe," konstatuje Tursi.
V centru Říma ulice s kočičími hlavami k projížďce příliš nelákají. K tomu se dá připočíst i to, že cyklisty často ohrožují řidiči aut, kteří bez upozornění vyjíždějí z parkovacích míst, nebezpečně je předjíždějí motocyklisté a autobusy je občas vytlačují ze silnice. Při dřívějších protestech spolků na podporu cyklistiky byl tématem nejen nedýchatelný vzduch plný zplodin z výfuků, ale právě i bezpečnost. Jeden z pořadatelů únorové akce Alessandro Malagesi říká, že byl vždycky skeptický a domníval se, že řidiči se o místo v ulicích s cyklisty nikdy dobrovolně nebudou chtít dělit. Teď je ale spíše optimista.
"Musíme doufat, že vývoj tímhle směrem vydrží," doplňuje ho Nada Franco z římského cyklistického obchodu z ulice Via del Cardello.
reklama
Stezku do lesů bude Hradce Králové projektovat znovu, musí zohlednit chráněné živočichy
České Budějovice připravují stavbu náplavky pro pěší a cyklisty podél Malše