Důl Turów není jediný spor mezi ČR a Polskem v posledních letech

Spory s Polskem o těžbu v dole Turów se táhnou už šest let. Není to ale jediný spor mezi ČR a Polskem v posledních letech. Přinášíme výběr česko-polských sporů, které se týkají oblasti ochrany životního prostředí, dopravy nebo zemědělství v posledních letech.

Důl Turów

Asi nejvážnější česko-polský spor z poslední doby se týká těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Česká strana se obává například o zásoby pitné vody na Liberecku, v listopadu 2019 vydalo české ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu. Předloni v březnu nicméně polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu v Turówě o šest let a loni v dubnu mu prodloužilo povolení k těžbě až do roku 2044.

ČR loni v únoru podala kvůli rozšiřování těžby v dole Turów na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU, její součástí je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne. V květnu soudní dvůr rozhodl, že Polsko musí okamžitě přestat v dole těžit, a to až do vynesení konečného rozsudku. Polský premiér Mateusz Morawiecki to ale odmítl s tím, že přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny by bylo "ekologickou a energetickou katastrofou". V září 2021 proto vyměřil Soudní dvůr EU za neukončení těžby Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně, a to až do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu. Polsko platit odmítá a Evropská komise (EK) se mu v těchto dnech po několika neúspěšných výzvách chystá strhnout první část dlužné sumy z unijních dotací.

Předseda polské vlády Morawiecki poté Českou republiku obvinil, že se v řešení sporu chová "absolutně bez dobré vůle". Česko podle návrhu smlouvy mezi oběma státy trvá na náhradě 50 milionů eur (zhruba 1,22 miliardy korun) za škody způsobené těžbou, Polsko nabídlo 40 milionů eur (zhruba 980 milionů korun). Spor trvá také u požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava byla jen pro dvouletý dohled. Český premiér Petr Fiala (ODS) letos koncem ledna řekl, že jednání s Polskem o Turówu je možné dovést k dohodě v řádu několika týdnů. Stejně jako Morawiecki chce Fiala dosáhnout kompromisní dohody přijatelné pro Českou republiku, Polsko i Liberecký kraj. Polská tisková agentura PAP napsala, že vyjednávači obou zemí se ohledně dolu Turów dohodli a ve středu večer dohodu schválila polská vláda.

Generální advokát Soudního dvora Evropské unie dnes dal za pravdu české žalobě v kauze Turów. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Samotný verdikt unijní justice se očekává na jaře.

Nelegální dovoz odpadu do Moravskoslezského kraje

V lednu 2019 byl ve Starém Městě u Frýdku-Místku objeven sklad odpadu, který tam nelegálně navezla polská firma. O likvidaci 650 tun nebezpečných odpadů se nakonec muselo postarat město, které se na likvidaci dohodlo se společností Aquatest. Práce trvaly od března do května 2019, místo původně odhadovaných osmi milionů korun stály nakonec práce 15 milionů. V reakci na podobné případy (kromě Starého Města se odpad z Polska objevil například v Bohumíně) spolu opakovaně jednali ministři životního prostředí ČR a Polska, kteří se dohodli na užší spolupráci inspekcí životního prostředí i policií obou zemí při zásazích proti takzvaným odpadovým mafiím.

Stavba rozhledny na polské straně Králického Sněžníku

Loni v srpnu požádalo české ministerstvo životního prostředí Evropskou komisi, aby přezkoumala výstavbu rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Ekologické organizace opakovaně upozorňují na to, že se při stavbě porušují stanovené podmínky ochrany přírody. Podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po turistické stezce podél hranice na polské straně. V rozporu s povolením i s projektem vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Kvůli stavbě už vznikla česko-polská odborná komise, která zjistila dílčí pochybení investora rozhledny i dodavatele. Stavba by měla pokračovat na jaře.

Skleníky u polské Bogatynie

Moderní skleníky o rozloze deseti hektarů, které polská společnost vybudovala na místě obdobných starších zařízení v těsné blízkosti elektrárny Turów, obtěžovaly v noci světlem široké okolí. V roce 2015 bylo světlo ze skleníků vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů, podle měření svítily v noci podobně jako stotisícový Liberec. Přemíra světla z Polska ohrožovala i Jizerskou oblast tmavé oblohy, která byla v Libereckém kraji vyhlášena v roce 2009 jako první v Evropě. Na přemíru světla si stěžovali také obyvatelé nedalekého Saska, problém se proto řešil na vládní úrovni. Firma nakonec skleníky vybavila účinným zastíněním, i později se nicméně objevily stížnosti na světlo, které z nich vycházelo v přechodném období mezi rozsvícením a zatažením rolet, které může trvat desítky minut.

Dopravní spojení Libereckého kraje s německou Žitavou

V říjnu 2004 se poslanci polského Sejmu postavili proti stavbě silnice spojující český Hrádek nad Nisou s německou Žitavou. Přijali rezoluci, ve které vyzvali vládu, aby zabránila stavbě polského úseku silnice. Podle plánů měla silnice vést přes polské území poblíž Bogatyně. Poslanci se ale báli toho, že spojení Hrádku nad Nisou s Žitavou by mohlo pro jihoevropské státy zpřístupnit německé přístavy na úkor polských. Rychlejšího silničního spojení se nakonec ČR a Německo v této oblasti dočkaly o deset let později, kdy se nejprve v roce 2013 otevřel most z polského Porajówa do Žitavy a poté v červenci 2014, nový úsek české silnice I/35 kolem Hrádku nad Nisou.

Komplikovanější zůstává na česko-polsko-německém Trojmezí situace na železnici. Trať z Liberce do Žitavy patří k nejstarším v Libereckém kraji; až do konce druhé světové války vedla trať jen českým a německým územím, po roce 1945 se ale malý úsek na východ od Lužické Nisy stal majetkem Polska. Právě tato část už léta brání rychlému spojení mezi ČR a Německem a samosprávy ze všech tří zemí marně usilují o modernizaci úseku a obnovení zastávky v Polsku. Zatímco česká i německá trať byla opravena a umožňují vlakům jezdit i stokilometrovou rychlostí, polský 2,7 kilometru dlouhý úsek je v tak špatném stavu, že tam vlaky musí jezdit maximálně 40 kilometrů v hodině.

Spor o kvalitu potravin

Sérii zpráv o problematické kvalitě polských potravin zahájila v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí. V roce 2013 se na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí.

V minulosti veterináři také opakovaně našli salmonelu v kuřecím, krůtím i vepřovém mase dovezeném z Polska. Asi největší případ z posledních let se týkal vajec - v říjnu 2016 zakázala Státní veterinární správa (SVS) na základě zprávy z evropského systému rychlého varování RASFF prodej 3,5 milionu polských vajec, které mohly obsahovat bakterie salmonelózy. Případy salmonely v mase se objevily i v roce 2017, kdy česká inspekce zjistila množství pesticidů v jablkách a zelenině dovezené z Polska. V srpnu 2017 pak vypukl skandál s miliony vajec kontaminovaných jedovatým fipronilem, která se z polských chovů dostala na trhy v několika zemích Evropy včetně ČR a Slovenska. Letos v lednu veterináři v Česku zjistili po 2,5 letech výskyt nebezpečného parazita svalovce (Trichinella) u dvou kusů divočáků dovezených do Karlovarského kraje z Polska.

Na podzim 2012 Polsko (a Slovensko) dočasně zakázalo dovoz tvrdého alkoholu z ČR v souvislosti se sérií smrtelných otrav metanolem. Na následky otravy nebezpečným alkoholem zemřelo v Polsku několik lidí.

Koncem roku 2014 si polský ministr zemědělství Marek Sawicki stěžoval, že české dozorové orgány uplatňují vůči potravinám dováženým z Polska nepřiměřeně přísné kontroly. Polsko kvůli tomu dokonce zvažovalo podání stížnosti Evropské komisi. Česká strana diskriminaci polských producentů od počátku popírala. Spor se zklidnil po prosincové schůzce Sawického s jeho českým protějškem Marianem Jurečkou. Polský ministr zemědělství po setkání prohlásil, že jeho země považuje spor za uzavřený.

---

reklama

---