Dusík: Kodaň závaznou smlouvu nepřinese
 |
|
|
Navzdory přání nevládních organizací zřejmě v Kodani žádná závazná smlouva nevznikne. Kampaň - 350 ppm na Staroměstském náměstí
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Podle nového ministra životního prostředí Jana Dusíka vznikne v Kodani pouze politická dohoda a právně závazná smlouva vznikne až v příštím roce, buď ještě na zvláštním setkání zemí UNFCC nebo až na zasedání v Mexiku v polovině roku. „Evropa chce aby v Kodani vznikal právě závazná úmluva, ale jednání během letošního roku postoupila jen velmi málo,“ řekl Jan Dusík. Podle něj je v tuto chvíli nerealistické, že by na dánském summitu vznikla závazná smlouva, musí ale dojít k jasné politické shodě, která se pak stane podkladem pro právní text. Podle českého ministra to bude lepší, než kdyby se měla opakovat situace se smlouvou z Kjóta, kterou nepodepsaly USA. „Tím bychom se dostali zase na začátek dohadování, jako se to stalo s Kjótem a jehož následky vidíme dodnes,“ řekl Dusík.
Podle bývalého ministra Martina Bursíka je prostě problémem fakt, že se musí dohodnout 192 zemí aniž by vlastně kdokoli měl rozhodující slovo, nebo aniž by jedna z nich mohla řídit debatu. „Všechno se děje pod křídly OSN a formálně vzato mají Spojené státy stejné slovo jako ta nejmenší ostrovní země,“ prohlásil Martin Bursík. Podle jeho zkušeností bude první týden vyjednávání expertů jen poziční boj. Všichni vyjednavači se znají dlouho a vědí přesně nejen to, jaký je jejich mandát a pozice, ale také jaké jsou pozice a mandát ostatních vyjednavačů. Nějaký průlom pak může do jednání vnést až politická reprezentace, která je pod tlakem věřenosti. „Premiéři a ministři pak přes noc činí rozhodnutí a posuny, které přijmou a prezentují je jako dílčí úspěch,“ popisuje Bursík praktickou politiku.
Podstatné podle ministra Dusíka bude nastavit jasná pravidla, podle kterých se bude hrát od počátku roku 2013, kdy skončí platnost současného Kjótského protokolu. Rozhodující pro obsah dohody je, aby se dohodl takový cíl, který skutečně udrží růst teplot pod 2 st. C. Dalším důležitým tématem jsou adaptace na změněné klima, byť v podmínkách České republiky budou dopady nižší než v jiných částech světa. „Nedovedu si ale představit, že bychom se rozjeli z Kodaně s tím, že jednání budou dále pokračovat, aniž bychom se domluvili na konkrétním omezení růstu emisí skleníkových plynů,“ prohlásil Dusík.
Podle něj nejen Evropská unie, ale i další státy světa chtějí podstatně snížit svůj emisní příspěvek. Podle českého ministra bude velmi důležité s čím konkrétně na jednání přijede americký prezident Obama. Ten by se měl zúčastnit jednání zřejmě v druhém týdnu konference, měl by ji ale opustit ještě před koncem. Americký prezident zřejmě nebude moci nic důležitého slíbit, protože domácí návrh zákona na snižování emisí ještě neprošel Senátem.
Podle nejnovějších vědeckých poznatků se v poslední době změny klimatu urychlují a teplota stoupá více, než jak předpokládaly zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Martin Bursík citoval australskou zprávu, podle které se za posledních deset let zvýšila teplota o 0,5 st. C a koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla hranice 385 ppm.
Některé země již oznámili svůj cíl na snižování emisí, se kterým vyrážejí do Kodaně. Například USA zatím mluví o snížení emisí o 17 % do roku 2020 podle úrovně roku 2005 , Japonsko o 15 % podle roku 2005, Kanada o 20 % k roku 2006, Norsko o 30 % oproti roku 1990, naopak Rusko chce zvýšit svoje emise zhruba o 15 %. Čína chce snižovat emise oxidu uhličitého na jednotku HDP o 40 - 45 % do roku 2020, tropické země zase přislíbily snížit emise pocházející z odlesňování. Například Indonésie chce snížit příspěvek o 26 %, Brazílie o 80 %. Pro Evropu bude důležité téma snižování emisí v dopravě, zejména letecké a námořní, které by se měly stát součástí systému obchodování s emisními povolenkami.
Martin Bursík připomněl, jak probíhalo jednání o tom, kdo by měl zastupovat Českou republiku na jednání v Kodani. Původním kandidátem byl prezident Václav Klaus, nakonec bude zemi zastupovat premiér Jan Fischer.
Přestože omezování emisí čeká především rozvinuté země, hlavní podíl na produkci oxidu uhličitého budou mít v budoucnu zřejmě země rozvojové. „V roce 1990 se na světových emisích skleníkových plynů podílely rozvojové státy zhruba jednou třetinou, zatímco státy bohaté dvěma třetinami. Dnes už je jejich podíl vyrovnaný,“ říká Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. V roce 2025 by měl podíl rozvojových států vzrůst na plných 75 %. Pro celkové emise skleníkových plynů je podle Pretela důležité právě to, že v posledních 18 letech v rozvojových zemích jako celku stouply emise o 100 %, jen v Číně pak o 150 %. Jen za posledních pět let stoupl objem skleníkových plynů v Číně na dvojnásobek.
V nových zemích Evropské unie v devadesátých letech emise prudce klesly a dalších deset let stagnovaly. V posledních pěti letech ale začaly opět růst, celkem o 6 %. S výjimkou Slovinska emise v posledních osmnácti letech v nových zemích EU klesaly, celkem o plných 26 % vůči referenčnímu roku 1990. V poslední době je ale krom Slovenska a Maďarska produkce emisí opět na vzestupu. Ve starých zemích Evropské unie jako celku, zejména kvůli Itálii a Španělsku, emise rostly, za posledních pět let se ale začaly snižovat. V rámci Kjóta měly země jako Španělsko, Portugalsko, Švédsko nebo Irsko možnost svoje emise zvýšit, aby se mohly ekonomicky vyrovnat bohatším státům. Také v Rusku a na Ukrajině v devadesátých letech emise prudce klesaly, ale v posledních letech opět rostou.
Pretel upozornil na problém projekcí budoucího vývoje emisí. Rozdíly předpokládané produkce emisí se skutečným stavem totiž zůstávají velké, ať kvůli příliš optimistickému odhadu ekonomického vývoje nebo kvůli různým způsobů měření. Například Evropská patnáctka se při odhadech snižování pro rok 2005 přecenila o 6 %, Japonsko asi o 4 % a Austrálie o 3 % na druhou stranu byly emise nižší než projekce u USA nebo Ruska. „Vývoj emisí je ale vždy projekcí, což je určité zbožné přání jednotlivých vlád,“ řekl Pretel. Představené cíle pro kodaňské jsou podle Pretela možná nerealistické a pokud jsou založeny na projekcích, tak je potřeba především tyto projekce podrobit podrobnému zkoumání.
reklama
