Dvacet let bojů zničilo životní prostředí Afghánistánu
 |
|
| Ztráta vegetace způsobuje po celé zemi vážnou erozi půdy. Na snímku vesnice poblíž Mazáre Šaríf. | |
| Foto: Dennis Bruhn/UNEP
|
Ve zprávě o situaci v Afghánistánu to uvedl Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve spolupráci s afghánskou prozatímní vládou. Minulý rok se do země vrátily dva miliony uprchlíků a další 1,5 milionu je očekáván letos. To tlak na přírodní zdroje ještě zvýší.
Ztracená generace
Během války nastal velký odliv obyvatel z venkova do měst. I tak jich přes 80 % žije v zemědělských oblastech. "Základní zdroje obživy - voda na zavlažování, stromy jako zdroj jídla či paliva - se jim přímo před zraky ztratily během pouhé jedné generace," říká o jejich nelehké situaci ředitel UNEPu Klaus Töpfer.
Ve městech to není o mnoho lepší. Přístup k zdraví neškodné vodě tu má jen 12 % obyvatel. Při testech byla v pitné vodě prokázána vysoká koncentrace různých bakterií, které se do ní dostaly z kanalizačních splašků. V Kábulu z vodovodního systému mizí víc než polovina vody.
Orgány na ulici
Velký problém představuje nakládání s odpadem. Poblíž velkých měst vznikly obrovské skládky, které nejsou od okolního prostředí nijak izolované. Snadno tak mohou kontaminovat spodní vody nebo znečistit ovzduší toxickými látkami z hořících plastových odpadů.
V Kandaháru a Herátu se smetiště nacházejí ve vyschlém řečišti nad městem. Při silných srážkách by se tak zpět do měst naplavily stovky, možná až tisíce tun odpadů. V Kábulu je skládka také nad městem, navíc leží nedaleko studní, z nichž lidé čerpají pitnou vodu. V největších městech se na nehlídaná smetiště vyváží i odpad z nemocnic. V několika případech odborníci UNEPu mezi odpadky volně ležícími na ulici našli dokonce lidské orgány a injekční stříkačky.
Přesto se objevují první záblesky naděje. V Kandaháru a Mazáre Šarífu se rozjíždí systém recyklování a kompostování odpadu, v Herátu se zase chlorováním vody podařilo významně snížit počet případů cholery.
 |
|
| Nehlídané a neizolované skládky představují velký problém současného Afghánistánu. | |
| Foto: Soren Hvilshoj/UNEP
|
Lesy pryč, voda pryč
Velmi riziková je kvůli zastaralým technologiím práce v rafinériích ropy, na přepravních terminálech a v mnoha továrnách. V kábulské fabrice vyrábějící z recyklovaných plastů boty pracují děti, aniž by byly nějak chráněny proti toxickým chemikáliím. Mezi dvanáctihodinovými směnami spí na strojích.
Díky satelitním snímkům se ukázalo, že ve třech afghánských provinciích zmizela za posledních 25 let víc než polovina lesů. Ilegální kácení dřeva dnes mají pod palcem váleční veteráni, tzv. dřevobaroni, a zahraniční obchodníci. V provinciích Badghis a Takhar pokrývaly před čtvrtstoletím lesy pravých pistácií třetinu až polovinu území. Dnes je tu téměř nenajdeme.
Sistanské mokřady, jež se rozkládají na hranicích s Íránem, od roku 1998 vyschly z 99 %. Napájet je má řeka Helmand, která odvádí vodu z třetiny afghánského povrchu. Její průtok je ale o 98 % nižší, než byl roční průměr v posledních letech. Nedostatek vláhy následně vede k silné erozi půdy.
Dvě desítky afghánských i zahraničních odborníků, kteří tvořili tým UNEPu, strávily 14 dní také v odlehlých oblastech u hranic s Tádžikistánem, Pákistánem a Čínou. Potvrzen zde byl výskyt sněžných levhartů, vlků, medvědů hnědých a kozorožců asijských. Podle zprávy se lov divokých zvířat značně snížil v průběhu okupace Afghánistánu vojsky Sovětského svazu. Po jejím ukončení ale začal opět narůstat.
Mudžáhid sází stromy
Katastrofální situaci si dobře uvědomuje afghánský ministr životního prostředí Ahmad Nuristání. "Zpráva jasně ukazuje, že boje vedly k degradaci životního prostředí. Jeho další úpadek a nedostatek zdrojů ale povede k dalším konfliktům. Účinný systém ochrany a využívání životního prostředí je proto klíčem k prolomení tohoto vražedného kruhu," říká.
Jedním z návrhů, kterým chce afghánská prozatímní vláda přispět k obnově rozvrácené země, je vytvoření jakýchsi jednotek ochrany životního prostředí (Afghan Conservation Corps). Jejich členy by se měli stát bývalí ostří válečníci. Vláda jim připravuje novou zábavu - například vysazování stromků v rámci zalesňovacích programů.
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
|
||||
reklama
