Dyje se prodlouží o více než kilometr, vodohospodáři připojí odstavená ramena

Každá další vodní plocha v dnešní době, je více než potřebná.

Tak hlavně, to napřimování se tady dělalo až hodně pozdě, protože to je na hranici s Rakouskem. Snad začátkem 90. let. Nemělo se to vůbec dělat.

Kde jste v té době byl a proč jste tomu nezabránil?

Ne, ne, v devadesákách určitě ne. To jsem pracoval na MÚ Břeclav a známý na OÚ Břeclav se už tehdy snažil ta ramena spojit s hlavním tokem. Sehnal peníze, ale "vidle mu do toho hodil" stavební úřad, který požadoval, aby se k tomu vyjádřili i majitelé pozemků na rakouské straně.

Tak kdy to bylo, 80 léta? Ono tam došlo ke změně hranice s Rakouskem, to až někdy kolem roku 2001, kdy byla hranice původně středem meandrujícího toku. Předělala se do napřímeného toku.

Tak kdy to bylo, 80 léta? Ono tam došlo ke změně hranice s Rakouskem, to až někdy kolem roku 2001, kdy byla hranice původně středem meandrujícího toku. Předělala se do napřímeného toku.

Jak bude využito to napřímené koryto? To také může skýtat zajímavé možnosti tím, kde se přehradí. Zda dole, nahoře nebo někde mezi.

Poněkud kontraproduktivní, obojživelníci ocení stojatou vodu. Slepé zde neznamená totéž co mrtvé. Ale "žábami se to všude jen hemží", tak proč ne, že...

ty kecy o těch obojživelnících, to je tam jen pro veřejnost. Povodí jde hlavně o zachování vody v krajině.

Tam všude je dost tůní ale i u toku je hodně všelijakých zátočin.

Tohle je ideální téma na místní referendum.

Přirozenost hraničních toků je něco podobného jako dát volnou ruku řece v
zastavěné a obhospodařované krajině. Vždy to naráží na dohodu se sousedy
kolem toku, zda přistoupí na proměnlivou hranici a zničení polí, luk,
komunikací a někdy i staveb. Žiji v příhraničí s Polskem a hranici zde
tvoří řeky Odra a Olše. U Odry došlo k dohodě v oblasti Hraničních
meandrů, ale u Olše se neměnnost hranice středem toku udržuje. Je to
o prioritách okolních obcí a zemědělců, zda obětují břehotvorným
procesům řek svá pole, louky a lesy. Pokud nesouhlasí, tak má řeka
smůlu a teče tak jak ji to lidé nalajnovali. Slepá ramena jsou ale
cennější pouze zaplavována cyklicky při povodních a nikoliv stále
průtočná, když za sucha ubírají hlavnímu toku část vody. Z Meandrů
znám místo, kde se tok dělí na dvě ramena a za sucha je jedno z nich
pastí pro ryby, které nakonec skončí v žaludcích predátorů a nebo
mrchožroutů. Mi dnes připadá, že se vytváří vše právě pro jejich
nakrmení a nic pro záchranu jejich kořisti. I plytké rybí přechody
jsou doslova prostřeným stolem pro predátory, kteří je mají jako
snadné loviště s jistým úlovkem táhnoucích ryb. Taktéž změna byť
zkanalizované hluboké řeky na zpřírodněný plytký a široký tok je
tím prostřeným stolem. Pokud byli predátoři předmětem lovu, tak se
nepředváděli alespoň ve dne a báli se lovit v otevřené krajině.
Lovili skrytě a ta pro kořist kritická místa nenavštěvovali. Je
smutné vidět mělčiny přirozeného toku za sucha na suchu drancované
volavkami s perspektivou absence té drobotiny v toku. Nezapomenu
na dobu s minimem predátorů s daleko větším znečištěním toku, než
nyní, když stačilo ponořit čeřen a na na dvě ponoření mít dvacet
hrouzků, ježdíků a okounů. Dnes tam mohu čeřen máčet celý den a
odcházím s prázdnou. Kolem ale loví morčáci, kormoráni, volavky
a v noci vydry.

Souhlasím s Vámi a p. Zvářalem, taky nevidím v budování meandrů jen pozitiva z důvodů změlčení, prohřívání a sedimentace. Ta slepá ramena by mohla sloužit jako průlehy v případě záplav, dala by se evt. prohloubit, prodloužit, a to by stačilo. Další dost drahý projekt, kde význam je s otazníky.

Kolik úsilí stálo tok řeky napřímit a přitom ZACHOVAT vodu v krajině? Teď za velké peníze ničíme biotop obojživellníkům, kde na ně volavky a čápi nedosáhnou (kvůli velké hloubce). Za pár týdnů tu bude článeček, jak někde vybudovali mělké tůně alias krmítka pro výše jmenované. Prostě pravá neví, co dělá levá... Přitom ta ramena krásně zapadaly do krajiny... škoda peněz a slov...

Ano, to je přesně. Mi to připomíná jiný drahý projekt zvlhčování vlhké louky a vlhkého rašeliniště, které znám, a sice tím nejprimitivnějším způsobem, i kdyz by se dala udelat uzitečnější opatření. Tyhle projekty slouží k ujišťování se o vlastní důležitosti, vyznam pro přírodu je pramalý..

U napřímených toků je dobré budovat prahování
pomocí jezů, kde se pak střídají hloubky a i ty
mělčiny k rozmnožování ryb a hlavně na jezech
dochází k okysličování vody i za sucha, kdy je
okysličená voda alespoň v podjezí. Vidím to na
Olši za sucha, když už v ní tečou pouze údajně
vyčištěné vody, že pod jezy se zdržují hlavně
matečné ryby, aby přežily predační tlak při
nízkém průtoku. I rybáři mají dle rybářského
řádu zákaz lovit ryby v místech shromáždění ryb
při nízkém stavu vody, ale to pro predátory
neplatí. Těm nastávají hody a čím je vody méně,
tím větší. Pod jezem to snad ale zvládne pouze
vydra, ale na volavku tam je hluboko a pro
morčáky silná turbulence vody ve které neloví
stejně, jako kormoráni. Podjezí tak je záchrana
pro alespoň matečné ryby, když už nepřežije
potěr. Navíc naše řeky plné těch nedočištěných
splašek se už od silného okysličování na jezech
neobejdou a v meandrech vidím jak ze dna stoupají
bublinky metanu z usazeného bahna. Odtamtud ryby
naopak putují do proudu a nebo do podjezí. Ano
meandry a pomalu tekoucí úseky slouží k vyhnití
těch sajrajtů, ale za cenu okrádání vody o kyslík,
který pak chybí všemu živému. Viděl někdy někdo
hynout ryby na nedostatek kyslíku v prudce tekoucí
řece? Já spíše v pomalu tekoucí s téměř stojatou vodou v meandrech, které tok řeky zpomalují. Ta mantra zasaku platí i pro nadjezí, kde se do okolí zasakuje voda taky a nemusí to bát pouze meandr.
Jako pstruhaři jsme chovné potoky hrázkovali pomocí
kamenných jízků a klád napříč tokem. Co jízek to
pstroužek a pak zákaz ochranářů to dělat. Dnes
po vysazení se nemají pstroužci kam schovat před
volavkami a ty už tam dávno vylovily i střevle
a vranky. Po týdnu od vysazení tam mají hody
a zbytek roku to jsou mrtvé potoky. Bože můj
jak dobře to fungovalo, než začali "chránit"
přírodu v oboru vystudovaní idioti.

Psal jsem o biotopu pro OBOJŽIVELNÍKY. Proti predátorům postačí do tůní porazit strom, kde se ryby ukryjí do větví. Vydra i kormoráni tam neradi.

MMCH, měl by být proveden i archeologický průzkum. Někde v té oblasti (neví se přesně kde) zastavil český kníže proud vojska kočovných Maďarů, většinu pobil a dokonce zajal jednoho z jejich vůdců. Druhý proud byl za účasti českého expedičního sboru zastaven na Lechu, podobnou drsnou porážkou.
Čili by bylo dobré, než se tam něco na mnoho let zatopí, vyloučit možnost, že bitevní pole zasahovalo až tam. Alespoň to projet georadarem na hromadné hroby apod.