Ekofarmáři kritizují rozdělování dotací na lepší podmínky chovu jen mezi konvenční zemědělce
"Ekologičtí zemědělci se ohrazují proti nemožnosti získat podporu na opatření, která by měla vést k ještě lepším podmínkám pro chovaná zvířata. Této podpory se má totiž dostat pouze konvenčním zemědělcům, kteří tak získávají konkurenční výhodu," řekla mluvčí svazu PRO-BIO Sylva Horáková.
Podle ministerstva ekologičtí zemědělci většinu podmínek na welfare plní z podstaty ekologického zemědělství a jsou vyžadované evropskou legislativou. "Opatření je proto cílené na konvenční zemědělce, kterým poskytuje úhradu za aktivity posilující welfare zvířat nad rámec běžné legislativy," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Ekologičtí zemědělci podle něj naopak dostávají peníze navíc oproti ostatním zemědělcům v opatření Ekologické zemědělství v Programu rozvoje venkova.
Návrh změny nařízení vlády, která řeší dotace na welfare v příštím roce, je nyní podle manažerky svazu PRO-BIO Kateřiny Urbánkové v připomínkovém řízení. "Vyplatit se má 600 až 800 milionů korun," upozornila. MZe podle Urbánkové ekologickým zemědělcům návrhem vzkázalo, že podmínky v těchto chovech už není třeba dál zlepšovat a místo toho chce dotovat například chemické ošetřování stájí v konvenčních chovech. "Poukazuji na absurdní cílení podpor státu. Některá zvířata v konvenci často ani nevidí slunce. To s welfare mnoho společného nemá," uvedla.
MZe by podle ekologických zemědělců mělo změnit nastavení dotačních podmínek pro welfare. V opačném případě prý hrozí, že tuzemští ekologičtí farmáři budou mít horší pozici než jejich kolegové v západní Evropě. Někteří ekologičtí zemědělci prý kvůli ekonomickým problémům můžou začít uvažovat o přechodu ke klasickým metodám hospodaření, které je méně nákladné.
Podpořen by měl být podle Urbánkové například pastevní způsob chovu dobytka. "Zvířata na pastvě, která je pro ně přirozeným prostředím, se musí nákladně zásobovat vodou, složitěji než ve stáji kontrolovat a přikrmovat," uvedla. Výnosy z trvalých travních porostů jsou v případě pastvy nižší a krávy také dávají méně mléka. "To vše jsou náklady, které ekologickým sedlákům nikdo nehradí. MZe má nástroj, jak tento způsob hospodaření podpořit, ale odmítá jej využít," řekla Urbánková.
Od začátku roku do září vzrostl v Česku počet ekofarem o více než osm procent, bylo jich 4188. Ekologičtí podnikatelé hospodařili na 502.374 hektarech půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry půdního fondu v Česku. Za stejné období také vzrostl o 4,5 procenta počet výrobců biopotravin, bylo jich 529.
reklama