Ekologické organizace apelují na nového ministra Hladíka ohledně zelenější energetické politiky a ochranu krajiny
Prezident Petr Pavel den poté, co se ujal funkce hlavy státu, jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Hladíka ministrem. Předchozí prezident Miloš Zeman jmenování začátkem roku odmítl, což lidovci označili za protiústavní, kompetenční žalobu ale s ohledem na končící mandát bývalé hlavy státu nepodali. Vláda nebyla kompletní od začátku listopadu, kdy ze zdravotních důvodů skončila na ministerstvu životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA uvedl, že Hladík má před sebou velký úkol prosadit to, aby nová energetická politika státu byla silně zaměřena na ochranu klimatu, odklon od uhlí do roku 2033, modernizaci energetiky a zajištění energetických potřeb pro všechny. "Ministerstvo má dost peněz z EU či emisních povolenek na to, aby mohlo zajistit i nízkopříjmovým domácnostem snižování spotřeby energií, instalaci čistých obnovitelných zdrojů či zapojení do jejich sdílení," míní.
Na cílené a efektivní využití peněz na zelenou transformaci apelovala Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku "Opatření, která snižují emise skleníkových plynů, mají často celou řadu vedlejších pozitivních dopadů: zbavují nás závislosti na dovozu fosilních paliv, pomáhají řešit energetickou chudobu i zlepšují ovzduší ve městech," konstatovala.
Jan Freidinger z Greenpeace ČR považuje za důležitý úkol zajistit, aby Česko splnilo to, k čemu se v ochraně biodiverzity zavázalo na globální a evropské úrovni: chránit minimálně 30 procent české přírody, z toho deset procent v nejpřísnějším režimu.
Ministerstvo podle Elišky Vozníkové z Hnutí DUHA začalo splácet dluh vůči ochraně přírody a krajiny a zlepšilo v tomto směru komunikaci s obcemi. "Věřím, že osobní komunikace s lidmi na místě spolu se srozumitelnou komunikací navenek přispěje k pochopení důležitosti ochrany nových chráněných území, jako je Národní park Křivoklátsko či CHKO Soutok," uvedla.
Za nutné považuje zajistit i ochranu stávajících chráněných krajinných oblastí, v nichž jsou v důsledku likvidace kůrovcem napadených stromů velkoplošné holiny. "Ty ale šíření kůrovce nezabrání, pouze oddálí přirozenou obnovu," míní Vozníková.
V oblasti odpadů a nakládání s nimi by se resort měl nadále zaměřovat především na podporu recyklace a předcházení vzniku odpadů, zejména na úrovni obcí a měst, míní Sarah Ožanová z Arniky. "Důležitá je také podpora poptávky po výrobcích z recyklovaných materiálů na trhu," poznamenala. Zálohový systém na plastové lahve by podle ní měl být zaveden do konce roku 2025.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Jiří Svoboda
11.3.2023 10:28Problém ale je, aby politika snažící se apely uvádět v život nezpůsobila více škod než užitku. Zatím je hlavním kritériem "úspěchu", kolik se za to utratilo peněz ze státního rozpočtu. I o tom by měly (být ochotny) ekologické organizace diskutovat. To zatím bohužel nejsou!
pavel peregrin
11.3.2023 11:06 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Jeřábek
11.3.2023 17:55A aby se začaly respektovat zákony, Ústava a vyhlášky.
A přestalo se slepě poslouchat Brusel.
A co je hlavní - vrátit důvěru veřejnosti v cíle na zlepšení prostředí jako odpovědnosti k našim dětem, vnukům, pravnukům a dalším generacím, od kterých máme planetu půjčenu. Zatím je to naopak - slovo kroky ke zlepšení prostředí na veřejnost působí jako rudý hadr na tokajícího krocana.