Ekologické organizace i samotní občané zažalovali stát za znečištěný vzduch na Ostravsku

Sdružení Čisté nebe ve spolupráci s právníky z Frank Bold podala žalobu na Ministerstvo životního prostředí. Domáhají se v ní zrušení Programu zlepšení kvality ovzduší pro aglomeraci Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek. Podle jejich názoru nevede k dostatečné ochraně ovzduší a volají po nové a konkrétnější strategii. Ekologičtí aktivisté v programu pokládají za příliš vágní, postrádají v něm především časový harmonogram a vymahatelnost navrhovaných opatření. Cíl ministerstva je přitom snížit znečištění ovzduší na Ostravsku na zákonný limit nejpozději v roce 2020.

„Jsme přesvědčeni, že zrušení programu nebude mít žádné negativní následky. Opatření v něm obsažená jsou natolik neurčitá, že je lze realizovat i bez programu. Podle odborníků navíc z vyhodnocení vlivu programu na životní prostředí vyplývá, že stanovený termín 2020 je nereálný,“ uvedla Anna Plošková ze sdružení Čisté nebe.

Program byl schválen na konci loňského roku a řadu opatření, jako výměnu domácích kotlů nebo výstavba obchvatů, stát podnikl bez ohledu na existenci programu, míní sdružení. Podle ekologických aktivistů se ale stát nechce omezit zdejší průmysl, který je přitom zodpovědný za 70 % prachových částic v ovzduší.

Podle MŽP ale program zákonné požadavky splňuje. Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková sdělila, že úřad zatím nemá žalobu k dispozici, tudíž nezná její konkrétní důvody. „Nicméně platí, že MŽP vytvořilo programy zlepšování kvality ovzduší v souladu se zákonem o ochraně ovzduší," uvedla. Programy podle ní vytvářely a schválily dvě skupiny odborníků.

Kromě žaloby ekologických organizací čelí ministerstvo kvůli znečištěnému ovzduší také žalobám od jednotlivých občanů moravskoslezského regionu. Lidé po státu požadují náhradu škody za nemajetkovou újmu, tedy zdravotní rizika, psychickou újmu a větší nemocnost vyplývající ze znečištěného ovzduší.

Jedním z obyvatel, kteří podali kvůli nadlimitnímu znečištění ovzduší žalobu na stát, je Vladimír Burda. Po MŽP se domáhá finančního odškodnění za nesprávný úřední postup a nečinnost. Žalobami tohoto typu se budou české soudy zabývat vůbec poprvé. První jednání u soudu proběhne v srpnu, říká Anna Plošková.

Ostravsko patří k nejznečištěnějším regionům i v rámci Evropy, kromě znečištěným ovzduším nechvalně proslulých Radvanic, trpí špatnou kvalitou vzduchu i část Přívoz, jen deset minut vzdálená od centra města. V místě jsou dlouhodobě překračovány limity pro prach i karcinogenní benzo(a)pyren. Množství mikročástic prachu v ovzduší je v ČR čtvrté nejhorší v Evropě, v případě rakovinotvorného benzo(a)pyrenu třetí za Polskem a Bulharskem, doplňuje Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu. Česká legislativa je v případě kvality ovzduší bezzubá a nedaří se jí znečišťování snižovat.

A podle aktivistů se to nepodaří ani novele zákona o ochraně ovzduší, o které má sněmovna znovu jednat ve středu. Největší změnou má být možnost kontroly domácích kotlů, zda se v nich nespalují odpadky. Podle Daniela Vondrouše se tím ale řeší jen zlomek problému. Účinějším opatřením by podle něj mohlo být umožnit obcím zakázat veřejnou vyhláškou spalování hnědého uhlí. Tuto možnost zavedli v Polsku a jako první ji využilo město Krakov. Návrh novely obsahuje také vymezení nadměrného zápachu, které pomůže řešit konflikty mezi nespokojenými obyvateli a průmyslovými podniky v jejich okolí.

---

reklama

---