Ekologické organizace odmítají výjimky pro vypouštění rtuti uhelnými zdroji
"Ministerstvo životního prostředí vlastně vydalo uhelným elektrárnám plošnou výjimku z limitů pro ochranu zdraví lidí před toxickou rtutí. Je tedy zcela nepřípustné a navíc zbytečné, aby nyní vydalo nějaké uhelné elektrárně ještě další individuální výjimku na rtuť," uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Ekologické organizace uvedli, že o individuální výjimku žádá aktuálně elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače. Pardubický kraj na začátku července vyhověl žádosti elektrárny o výjimku na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Úřad ale stanovil omezující podmínky. Mimo jiné uložil elektrárně povinnost předkládat jednou ročně, kromě zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, i zprávu o provedených technických opatřeních na zařízení, která povedou k plnění emisních limitů.
Společnost požadovala výjimku, aby mohla vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Elektrárna již dříve uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná investice 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně.
"Provozovatelé elektrárny Chvaletice si požádali o výjimku pro vypouštění rtuti s odůvodněním, že neví, jak zajistit její spolehlivé kontinuální měření. To už teď neplatí, protože nyní jim hraje do karet tato kontroverzní vyhláška a mohou si 40 procent naměřené rtuti odškrtnout. Je tedy jasné, že ministerstvo životního prostředí má nyní při posuzování odvolání výjimky pro Chvaletice z nových emisních limitů už jen jednu možnost - výjimku odmítnout," uvedl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
"Rozhodnutí státní správy nebudeme komentovat. Soustředíme se na pokračující ekologizaci elektrárny a co nejlepší nastavení všech technologií," reagovala mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.
Ekologické organizace kritizují také samotnou změnu vyhlášky. Označují ji za skandální, protože podle nich má MŽP chránit zdraví lidí a čistotu prostředí, ne zájmy znečišťovatelů. Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva včera řekla, že změnu vyhlášky si vyžádala evropská legislativa. "MŽP na jednáních za účasti nevládních organizací také jasně konstatovalo, že do budoucna nevylučuje zpřísnění vyhlášky. V tuto chvíli je to ale předčasné, kontinuální měření emisí rtuti je úplnou novinkou," uvedla. Dodala, že vyhláška prošla transparentním připomínkovým řízením za účasti mimo jiné právě nevládních organizací.
reklama
Další informace |
| tisknout poslat |
|
Dále čtěte |
Babiš: Ke změně klimatu je třeba přistoupit realisticky
Odpůrci návrhu nových zón v KRNAP chtějí pomoc ministra
Schvalování pravidel pro boj s kůrovcem zbrzdil spor s myslivciOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
10.9.2019 21:37Další věcí je, že to překračování limitů je malé, na hranici možnosti používaných metod, takže problémy asi nelze očekávat. Naprostá většina naší populace má daleko větší příjem rtuti ze zubních plomb a prakticky nikdy se v této souvislosti nic moc nenašlo (náhrada amalgámu ve stomatologii jinými materiály, dražšími a méně kvalitními, je motivována čistě komerčně a vliv na zdraví nemá prakticky žádný).
Vladimír Wagner
11.9.2019 10:59U elektráren je problém, že nejenže to riziko z emisí rtuti je omezené a také se měří se značnou nejistotou a ne úplně dopracovanými metodikami. Proto jsou i ty povolená překročení.
