Ekologické organizace vítají přijetí návrhu zákona o vyhlášení NP Křivoklátsko vládou
Hnutí Duha uvedlo, že vnímá vyhlášení NP Křivoklátsko jako zásadní milník v ochraně české přírody. Křivoklátsko je podle něj oblastí s unikátní přírodou a největším přirozeným lesním komplexem v Česku, kde hnízdí více než 120 druhů ptáků a žije mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů.
"I když z hlediska prostorových nároků jde o malý krok, má nesmírný význam jako signál, který, jak věříme, odstartuje proces ochrany dalších cenných území a podpoří rozvoj biodiverzity," řekl expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha Jaromír Bláha.
S navrhovanou novelou nesouhlasí starostové Křivoklátska, kteří ochranu tamní přírody považují za dostatečnou. Vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Obávají se, že omezí práva místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny a cestovního ruchu v oblasti.
Hnutí Duha uvádí, že na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků. Domov tam mají desítky ohrožených rostlin a živočichů. Mezi vzácné druhy patří například čáp černý, výr velký nebo brouk roháč obecný.
Zamýšlený národní park má zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblast. Šlo by o pátý národní park v Česku. V Česku nyní existují čtyři národní parky - Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Bonifác Kolárek
4.12.2024 22:54Slavomil Vinkler
5.12.2024 09:50 Reaguje na Bonifác KolárekSlavomil Vinkler
5.12.2024 08:44"Křivoklátsko je podle něj oblastí s unikátní přírodou a největším přirozeným lesním komplexem v Česku," - není to přirozený bezzásahovvý komplex, nýbrž lovecký park králů vytvořený lesníky, tj. potřebuje péči, údržbu, nikoli bezzásahovost. V tom mají místní pravdu.
Ohánět se roháčem je poněkud kontraproduktivní. Roháč není vzácný a vyžaduje staré pařezy, tj, průběrné kácení. Daleko vzácnější je tesařík alpský, nicméně ten potřebuje taky povalené ci skácené buky, které ale musí zůstat na místě k zetlení.
Oprava druhové ochrany a její nahrazení ochranou = údržbou!!! biotopů by byl přínos, neboť druhovou ochranu vyžaduje jen velice málo živočichů či rostlin. K tomu by mělo patřit odlesnění pleší.
Marcela Jezberová
5.12.2024 09:47Jarka O.
5.12.2024 15:40V zákoně i v účelově měněné preambuli sice zůstalo: „Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás … je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.“ , ale nedodržují to ani vyhlašováním NPK proti vůli místních. Mezi přírodovědci panuje mantra, že na Křivoklátsko nepatří smrky. I kdyby krásně rostly, tak je nutno je zničit! Jejich 1.akce bude vykácení a výprodej smrků, tento zásah do dlouhodobého ekosystému, kterým zmizí houby, borůvky, brusinky … , podporují. Zkázu dokončí vítr, mráz, UV záření, brouci a bezzásah. Biodiverzita je účelový neuchopitelný pojem a její vytváření odpovídá víře „Poručíme větru dešti“. V NPŠ se snížila poté co devastace lesů zničila zvířatům biotopy. V zbylých vědeckých lesích NP podle zákona 114/92, i novely, neplatí lesní zákon, a jaký to asi má následek pro do té doby udržované lesy...?
Asociální zákon nebo novela nemá smysl, tak snad budou normální alespoň poslanci.
Národní park Křivoklátsko by mohl být i trojnásobný, říká přírodovědec - Seznam Zprávy