Ekologičtí aktivisté žádají příspěvky i pro propuštěné z hnědouhelných firem
"V případě OKD už je nejspíš pozdě, ale v případě prosperujících hnědouhelných těžařů je povinností vlády zvýšit jejich příspěvek do státní kasy," uvedly Hnutí DUHA, Greenpeace, Společnost pro trvale udržitelný život, iniciativa Limity jsme my a sdružení Kořeny Litvínov.
Podle ekologických aktivistů ze společností Czech Coal a Severní energetická jejich majitelé za čtyři roky do firem v cizině poslali miliardy korun, stát za tu dobu z poplatků za těžbu získal 400 milionů. Škody kvůli těžbě a pálení uhlí pak vycházejí ročně na desítky miliard, uvedly organizace. Podle nich vláda "propásla možnost zásadně zvýšit poplatky z těžby hnědého uhlí", které činí 1,5 procenta tržní ceny. Zvednout by se sice měly na tři procenta, v příštích pěti letech se ale nebudou moci dál zvyšovat.
Podle aktivistů je nutné investovat do rozvoje těžbou poničených regionů a podpořit nová pracovní místa v drobném podnikání. Připomínají, že útlum těžby hnědého uhlí se dlouhodobě plánuje a existují také limity. "Vláda by měla podpořit odcházející horníky, ale zároveň musí na sociální dávky shánět zdroje od samotných těžebních společností," uvedl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Podle Petra Globočníka ze sdružení Kořeny Litvínov je nutné peníze na sanaci vybírat od těžařských společností předem, měly by být "zodpovědným partnerem regionu".
Podle návrhu ministerstva průmyslu by měli vedle lidí z OKD dostávat příspěvek i propuštění ze společností Severní energetická, Slezská důlní díla, Důl Kohinoor, Czech Coal Power, Coal Servicec, Sev.en WT, KSK - BELT, Diamo s uranovými doly, ze závodu Slováckých strojíren Komořany a také báňští záchranáři OKD HBZS. Stát by na příspěvky mohl vydat až 2,99 miliardy korun. Horníci by mohli pobírat 8000 korun a ostatní pracovníci 7000 korun měsíčně až 30 měsíců podle odpracovaných let. Havíři nad 50 let a ostatní nad 55 let by za určitých podmínek mohli podporu dostávat pět let.
reklama