Ekologové a Výborný se shodli na urychlení protipovodňových opatření v Krnově
Krnov patří mezi jedno z nejvíce zasažených měst po uplynulých povodních. Výborný už dříve uvedl, že pokud by byla postavena přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, Krnov i Opavu by před povodněmi ochránila a škody by nebyly takové, jaké jsou po záplavách dnes.
O výstavbě nádrže se mluví desítky let, proti přehradě ale dlouhodobě vystupuje právě Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy. Kvůli dřívějšímu tvrzení Výborného, že Duha stavbu zdržovala, se včera ekologové s ministrem sešli.
Výborný řekl, že si stojí za všemi svými tvrzeními, upřesnil ale, že za prodlení se stavbou nemůže jen Hnutí Duha. "Selhal tady stát, protože vytvořil právní prostředí pro možnost prodlužování realizace," uvedl. Zmínil i další organizace, které přispěly k oddálení.
Ekologickým aktvistům vadí to, že Výborný považuje za zdržování také to, že předkládali alternativní názory a možnosti ke stavbě přehrady. "Podle nás je to legitimní a není korektní nás z toho vinit," řekl ČTK za hnutí Jaromír Bláha.
V navrhování jiných řešení protipovodňových opatření, než je stavba přehrady, chtěli ekologové pokračovat a vyzvali k vytvoření pracovní skupiny, která by návrhy znovu přezkoumala. "Nadále vnímáme, že je možné postavit stavby jinak než tu přehradu. V případě, že by se ukázalo, že výstavba je jediným řešením, tak bychom dál neblokovali," dodal Bláha. To ale Výborný odmítl.
Ekologové proberou svůj další přístup ke stavbě vodního díla, podle Bláhy je pravděpodobné, že vytvoří vlastní skupinu expertů, která vyhodnotí případné jiné možnosti protipovodňových opatření.
Výborný zároveň řekl, že experti z ministerstva zemědělství i životního prostředí spolu s odborníky z podniků povodí nebo výzkumného ústavu vodohospodářského v nejbližší době provedou monitoring koryta řeky Opavy. "Experti na místě jasně rozhodnou o tom, kde koryto budeme vracet tam, kde bylo před 14 dny a kde ho necháme jinak," doplnil ministr. Úprava vodních toků je pro zasažená města důležitá v souvislosti s opravami budov nebo silnic. Duha ocenila, že odborníci posoudí koryta řek případ od případu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
smějící se bestie
2.10.2024 13:13když ta přehrada tam mohla být vybudována 3olet minimálně, že !
Jaroslav Řezáč
2.10.2024 16:26 Reaguje na smějící se bestieTa extrémnost je v zásadě o tom, že opatření musí být rozsáhlá a zahrnout maximum krajiny, tedy zvyšování retenčních schopností.
Zpětně mi ten alibismus lidí v té oblasti žijících a se zkušenosti 1997 dojímá.
Tonda Selektoda
2.10.2024 15:46Tak si myslím, že je podstatný rozdíl mezi návrhem údajného lepšího řešení, a snahou nějakého zájmového spolku, předložený investiční záměr zmařit, nebo donutit investora, aby si za své peníze a na svou odpovědnost, realizoval jiný druh nebo typ stavby, s jinými parametry. Návrhem lepšího řešení, jistě nejsou opakované ultimativní požadavky, předkládané při schvalovacích procesech záměru, jakož i zpochybňování a kritika záměru, štvaní místního obyvatelstva proti investici, pořádání protestních peticí a případných referend. Stejně tak, návrhem nejsou obstrukce při územním řízení, ani zahajování soudních sporů o záměru, který byl již jednou v procesu posuzování vlivu na životní prostředí schválen, a to včetně písemného vypořádání předložených požadavků dotčených občanů, spolků, i úřadů. Rovněž tak lepším návrhem technického řešení záměru není alibistický požadavek spolku, na zřízení pracovní skupiny, která by po patnácti letech, a po nedávných katastrofálních záplavách v regionu, přehodnotila původní investiční záměr a tím jeho realizaci opět odložila.
Jaroslav Řezáč
2.10.2024 15:59Suché poldry můžou být ale podstatně lepší je obnovovat rybniční soustavy v krajině, které se zničili.
Hospodařit lépe s vodou v krajině dává větší smysl. Tedy kombinace opatření technických ale i opatření v krajině jako zvyšování retenční schopnosti.
Kanalizace říčních koryt nepomáhá a jen zvyšuje škody ( dravost) které rozvodněná řeka způsobí.
Samozřejmě mě tak nějak udivilo, že města nemají technická řešení v podobě výstavby mobilních protipovodňových stěn v intravilánu především měst i když byla předem informována o extrémnosti srážek předem.
Jaroslav Řezáč
2.10.2024 16:20Jaroslav Řezáč
2.10.2024 16:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPeter Sládek
2.10.2024 17:33https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petra-kolinska-rozmaha-se-nam-tu-takovy-nesvar
Jarka O.
2.10.2024 23:24 Reaguje na Peter SládekKoryto řeky Opavy povodně přirozeným způsobem nyní rozšířily, čili na některých místech je možné toto nechat a využít jako rozlivové zóny. To mohou posoudit odborníci, není třeba plýtvat penězi na "projekty" ekologů. Poldry (max 20letá voda) s hliňěnými hrátkám jak ve středověku existují, chybí tak pouze zásadní ochrana a priorita, kterou je velká přehrada. Není to nákladné dílo ve srovnání s jinými výdaji státu. https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/nove-herminovy-prehrada-povodi-odry-hnuti-duha.A240112_770820_ostrava-zpravy_jog
https://www.lidovky.cz/nazory/povodne-zaplavy-nove-herminovy-odra-prehrada-protipovodnovy-system.A240924_171917_ln_nazory_lgs
Peter Sládek
2.10.2024 23:39 Reaguje na Jarka O.Ďakujem Jarka O. za odpoveď, myslím že nám ju ale dlhuje redakcia.
Břetislav Machaček
3.10.2024 11:11stále nasycenými mokřady a mini tůněmi, které odolávají přívalovým
srážkám minutu a pak jsou pouhým průtočným zařízením. Beru poldry,
ale u nich záleží na umístění, využití mimo povodně a materiál hrází,
protože ne každý materiál odolá přívalové vodě, pokud není hráz trvale
vodou nasycena. Taková jílová těsnící vrstva nesmí být suchá, aby jíl
těsnil a zachytil vodu IHNED a NIKOLIV, až se vodou NASYTÍ. Suchý jíl
je plný prasklin a na jejich zacelení bobtnáním jílu vodou to trvá
často hodiny a dny. Suchý popraskaný jíl hrází vodu propouští a hrozí
jejich protržení. Jiné materiály jsou na tom podobně a těsnost hráze
lze nejlépe preventivně kontrolovat pouze tehdy, když je zavodněná.
U přehrad se těsnost kontroluje neustále, kdežto u poldru to zjistíte
až při jeho naplnění přívalovou vodou. Pak už může být pozdě a může
se stát poldr při protržení zdrojem pro povodňovou vlnu. Jistotou je
pak násobné naddimenzování proti trvale vodou nasycených hrází. Je
snazší u přehrady s vodou nasycenou hrází vodu upustit a znovu naplnit,
než riskovat při povodni, zda to hráz suchého poldru vydrží. No a
nyní jsme u využití plochy poldru. Pro zemědělství je iluzí riskovat
úrodu, byť pouze udržovaného travního porostu. V době rozmnožování
je suchý poldr pastí pro mnoho živočichů, což u trvale zaplavené
přehrady nehrozí mimo jiker a plůdku. Navíc voda z poldru za pár dnů odteče, zůstane v něm hnilobný zápach všeho kdysi živého, včetně
vyhnilé trávy, stromů a keřů. Vodou z přehrady lze ale týdny tok
pod ní dotovat za sucha vodou. Ano, ať existují i poldry, ale
základem mají být regulovatelné přehrady o ty poldry doplněné.
Mimochodem aby malé poldry zastoupily jednu velkou přehradu, tak
mnohdy vyjdou na více peněz než ona a zaberou daleko větší plochu
omezeně využitelného prostoru. Nelobbuji za betonáře a stavitele
přehrad, stejně jako příznivci poldrů za stavitele jejich hrází,
ale snažím se laikům vysvětlit potřebnost přehrad s komplexním
využitím jak pro vodárenství, tak pro protipovodňovou ochranu, pro
nadlepšování toku pod nimi za sucha, tak pro zásak vody pod ní a
v jejím okolí a v poslední řadě i pro rekreaci a chov ryb. Je
to multifunkční dílo na rozdíl od suchého poldru. Zamyslete se
prosím nad tím a neposlouchejte DUHU, která už toho zbabrala tolik,
že je nepovažuji za odborníky, ale za EKOfanatiky toužící po návratu
do pravěku, což je utopie a totální hloupost.