Ekologové v Turecku varují před nebezpečným odpadem z trosek po zemětřesení

V jihoturecké provincii Hatay, která je jednou z oblastí postižených zemětřesením ze 6. února, tento týden zatkla policie dvě desítky lidí. Účastnili se totiž protestu proti převozu odpadu z trosek do blízkosti řeky, protože mají obavy, že se z nich mohou dostat do vody a půdy nebezpečné látky. Rovněž zpráva organizace Greenpeace, o níž dnes informoval deník Hürriyet, varovala, že sutiny ze zřícených budov obsahují také plasty, nebezpečné kovy či chemikálie, které mohou být rizikem pro přírodu a rostlinnou výrobu v oblasti.

"Přežili jsme zemětřesení, ale zemřeme kvůli odpadu z trosek," řekli protestující novinářům. Také Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) minulý měsíc upozornila, že v mnoha zřícených budovách byl například nebezpečný azbest. Trosky se staly i z několika nemocnic či poliklinik, takže obsahují i látky z nemocničního vybavení.

Únorové zemětřesení, které si vyžádalo přes 50 000 obětí, podle Greenpeace vytvořilo na 100 milionů tun sutin. Rozvojový program OSN (UNDP) minulý měsíc odhadl, že odpadu z trosek je 116 až 210 milionů tun. Přitom při předchozím velkém zemětřesení v Turecku v roce 1999, jež si vyžádalo na 18 000 obětí, bylo podle UNDP sutin asi 13 milionů tun.

Deník The Washington Post před měsícem srovnal množství trosek s dalšími přírodními katastrofami. Podle něj vzniklo při zemětřesení v Turecku v únoru více odpadu z trosek než například při hurikánu Katrina z roku 2005 a asi desetkrát více než při zemětřesení na Haiti v roce 2010.

Na nejasnosti kolem míst, kam vláda trosky ze zemětřesení odváží, si už dříve stěžovali také turečtí ekologové. "Existuje 19 míst, kam se odpad po této katastrofě sváží. Víme o sedmi z nich, ale 12 ostatních je nám záhadou. Je to absolutně netransparentní," postěžoval si Utku Firat z tureckého sdružení ekologických inženýrů.

---

reklama

---