Elektrárna Chvaletice získala výjimku z emisních limitů
"Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že výjimka byla udělena v souladu se zákonem, nezpůsobí závažné znečištění a neohrozí vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Elektrárna Chvaletice mezitím pokročila v aplikovaném výzkumu a připravuje technologie ke snížení emisí rtuti," uvedl Dušek.
Krajský soud elektrárně Chvaletice přiznal přechodné období do 17. srpna 2027 s mírnějšími emisními limity pro oxidy dusíku ve výši 190 mikrogramů na metr krychlový a pro rtuť ve výši 23 mikrogramů na metr krychlový. V této lhůtě musí provozovatel předkládat pravidelné zprávy o ladění a doplňování technologií na snížení emisí a o dosažených výsledcích.
Původně měla elektrárna v integrovaném povolení emisní limit pro oxidy dusíku 200 miligramů na metr krychlový, nově platí roční průměrná koncentrace 175 miligramů na metr krychlový. U rtuti v minulosti žádný emisní limit neplatil, nyní je stanovena roční průměrná koncentrace na sedm mikrogramů na metr krychlový. Elektrárna také podle integrovaného povolení může v době mimořádných stavů při problémech se zajištěním dodávek energií v letošní topné sezoně limity pro oxidy dusíku a rtuti překročit. Po dobu trvání mimořádného stavu jsou mírnější, což doporučilo i ministerstvo životního prostředí. Při mimořádném stavu může elektrárna vypouštět roční průměrnou koncentraci oxidů dusíku 185 miligramů na metr krychlový, u rtuti platí limit 21 mikrogramů na metr krychlový.
Ekologické organizace krajský úřad po vydání integrovaného povolení kritizovaly, podle nich rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku. Podle vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Martina Vlasáka už elektrárna na základě soudního potvrzení výjimky požádala o změnu integrovaného povolení. "Integrované povolení je platné, provozovatel se proti němu neodvolal a neměl s tím problém. Nevím, jak chtějí odůvodnit, že jsou schopni ho plnit, a nově mu výjimka umožňuje znečišťovat víc," řekl ČTK mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek.
Ekologičtí aktivisté také elektrárně vyčítají, že v minulosti slíbila snížit výrobu, aby nevypouštěla tolik emisí do ovzduší. "Ovšem po obdržení výjimky elektrárna výrobu navýšila na rekordní hodnoty a znečištění naopak vzrostlo," uvedl Hrábek. Poukázal na příklad elektrárny Tušimice patřící společnosti ČEZ, která ve stejném období emise rtuti o 62 procent snížila. V roce 2022 elektrárna Chvaletice přeskočila ostatní znečišťovatele a stala se největším zdrojem emisí rtuti v celé republice.
V letech 2019 až 2021 elektrárně postupně udělily výjimku krajské úřady v Pardubicích a Olomouci, v obou případech ji však ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán zrušilo. V létě 2021 olomoucký krajský úřad výjimku zpřísnil, ale udělil, a ministerstvo ji na podzim definitivně potvrdilo. Později ji Krajský soud v Ostravě dvakrát zrušil a elektrárna Chvaletice dvakrát uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Napotřetí krajský soud žaloby ekologických organizací zamítl a rozhodl o platnosti výjimky. Nové emisní limity vycházející z evropské legislativy platí od 17. srpna 2021.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. V roce 2022 vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. V minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké částky. Výjimka umožňuje dočasně zachovat mírnější limity.
reklama
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaci