Elektřina z větru je levnější než z uhlí. Alespoň v Jihoafrické republice
Podle něj je vítr v JAR levnějším zdrojem elektřiny, jedna kilowatthodina stojí v průměru 89 centů, což je zhruba 1,98 korun. Kilowatthodina elektřiny z nové uhelné elektrárny společnosti Eskom přijde na 97 centů, tedy 2,16 korun. "A cena stoupat nebude, protože vítr je zadarmo," dodává Roger Price.
Srovnání bere v potaz aktuální náklady na výstavbu uhelné elektrárny, nepočítá s cenou dříve vybudovaného zařízení, jehož náklady na výstavbu jsou už dávno splaceny. Právě proto Price srovnává cenu energie z nově budovaného komplexu uhelných elektráren Medupi a Kusile, který staví polostátní firma Eskom. Obří projekt elektráren s velmi účinným spalováním uhlí má pomoct vyřešit problémy s nedostatkem elektřiny, který zemi postihl po roce 2008.
Dohromady má komplex nabídnout instalovaný výkon téměř 10 000 MW a úplné dokončení stavby je plánované až na rok 2018. Celková cena investice se má blížit 100 miliardám randů, tedy více než 220 miliardám korun.
„Eskom v parlamentu prohlásil, že elektřina z Meldupi a Kusule bude stát 97 centů za kilowatthodinu. Podle studie pretorijské univerzity prý cena může být až 120 centů,“ řekl Price deníku Cape Times. Podle něj se ale cena větrné elektřiny na burze nabízí v průměru za 89 centů. „Takže vítr je už teď levnější, než nově budovaná uhelná elektrárna,“ říká Price.
Cena obřího elektrárenského komplexu se ale stále prodražuje. Firma Eskom požádala vládu o navýšení investice o 16 % ročně pro následujících pět let.
Podle Price by vítr mohl vyrábět až čtvrtinu veškeré elektřiny kolem roku 2030. Nahrávají tomu i přírodní podmínky, které zajišťují téměř kontinuální výrobu elektřiny z větru. Podle něj je JAR jednou z pěti zemí, ve kterých panují nejlepší podmínky pro využití větru k výrobě energie.
Podle Price je sice smutnou pravdou, že kvůli větrným elektrárnám hynou ptáci a netopýři, ale ne v míře větší, než kvůli kočkám nebo budovám.
„V USA zahyne ročně dvacet tisíc ptáků kvůli větrným turbínám. Domácí kočky ale zabijí sto milionů opeřenců, nárazem do oken budov jich zemře jeden milion a dalších 175 000 na přenosových sítích,“ říká Price.
Podle článku „Wind is cheaper than new coal“ vydaného 27. 10 na serveru IOL.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Plzeňský kraj bude mít v listopadu studii, jež ukáže, kde by mohly stát větrníky
Obce by mohly dostávat poplatek z větrných elektráren, rozhodne o tom Sněmovna
Ve Stonařově vznikl kvůli větrníkům přípravný výbor pro místní referendumOnline diskuse
A jsme bez ptáků - 1. 11. 2012 - UrbanJá jsem jen "použil" materiál ze stanovisek odborníků z mnoha pozorování a dle toho uvozených odhadů. Jinak se bohužel více přikláním k tomuto dle Vás, přehnanému odhadu. A k tomuto stanovisku jsem došel např. po zkušenostech z obnov. zdroji, jak se mastí med kolem úst obyvatelstvu, aby tento způsob výroby el. energie milovalo. Uvedu příklad. Teď se stává hitem po foto. panelech výroba el. energie pomocí bioplynek. Opět pracuje propaganda způsobem, že je to výhodné pro zemědělce a spousta jiných blafů. Svého času bylo tvrzeno, že bioplynky nepotřebují žádnou kukuřici, že to je nesmysl, že jim stačí tráva, kejda a hnůj a nebo další věci. Tento blábol byl vypuštěn z důvodu, že ke každé bioplynce je žádoucí mít kolem 300 až 500ha kukuřice ( s kukuřicí je možno výrazně zkrátit navrácení vložených prostředků)a že tím dochází ke snižování např. potravinové soběstačnosti a degenaraci půdy. Pokud čtu např. noviny Zemědělec, je zde velice často popisována vlastníky již provozovaných bioplynek denní "dávka" pro tento zázrak, 60% kukuřice a potom další . Nebo, po uvedení bioplynky do provozu musela se značně navýšit výměra kukuřice. Nebo, zápachu se ani tak moc neobávejte, problémem je značné navýšení dopravy v dané oblasti.Atd a atd. A tak postavíme 300 až 400 bioplynek (takový je plán) zabereme cca 200,000ha pro kukuřici a pro další hit řepku cca.500,000ha něco na dřeviny a další např. šťovík na granule a vše s úsměvem budeme dotovat. Po pár letech se zamyslíme jako nyní EU, a budeme konstatovat ,že to je špatná cesta a bohužel došlo k omylu. Unie se zamyslela ohledně škodlivosti přidávaných složek do nafty. A tak to je i ze slavnými obnov. zdroji v našem malém pokřiveném státě. Je to jeden z mnoha způsobů, jak se dostat do sedla a to jen pouhým prdelolezectvým a vezením se na vlně momentálního blouznění určité skupiny lidí. Ti, co jsou v sedle se bojí odporovat, jinak by je "ekologická" klika zlikvidovala, ti co tam nejsou, tak se tam pomocí tohoto svinstva docela lehce dostávají. Připadám si jako v pohádce Císařovy nové šaty.Když začal hit tzv. petek, tak se říkalo, není to žádný problém. Dnes se toto svinstvo válí na každém rohu a příkopu a nejde to již zastavit. Jinak, co se ještě týká ptáků, je potřeba všechny škodlivosti sčítat a dle toho jednat, ne je předkládat jednotlivě a dávat je jako vzor. |
