V říjnu se bude v Česku rozhodovat o větrných elektrárnách

S letošními komunálními volbami se uskuteční také série 20 místních referend o větrných elektrárnách. Zatímco loňská referenda dopadala přibližně vyrovnaně, letošní dosavadní výsledky výrazně převažují na straně odmítnutí. Sociální geograf Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR analyzoval výsledky všech referend o větrných elektrárnách konaných v posledních 20 letech. Z výsledků podle něj vyplývá významná souvislost mezi postojem lidí a tím, zda už mají s větrnými elektrárnami zkušenost a zda hlasují o konkrétním projektu, nebo o obecně formulované otázce.

Lidé rozhodují jinak o tom, co znají

Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR analyzoval výsledky 71 místních referend o větrných elektrárnách, která se v Česku konala v letech 2006 až 2025. Z analýzy vyplývá statisticky významná souvislost mezi výsledkem referenda a tím, zda už lidé mají s větrnými elektrárnami bližší zkušenost.

V obcích, kde v době konání referenda už větrné elektrárny v okolí stály, hlasovalo pro jejich další rozvoj průměrně 67 procent voličů, zatímco proti bylo 33 procent. V obcích bez této zkušenosti byl poměr opačný – pro 20 procent a proti 80 procent.

„Projevuje se efekt familiarizace a habituace. V obcích, kde už v okolí větrné elektrárny stojí, mají s nimi lidé bližší osobní zkušenost, nemají takový strach z negativních dopadů a vnímají spíše pozitivní přínosy,“ říká Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR.

Podobná pozitivní souvislost se objevuje také u toho, jak konkrétně je referendum formulováno. U otázek, které uvádějí konkrétní počet větrných elektráren, případně další informace, byl v dosavadních referendech poměr výsledků přibližně 70 ku 30 ve prospěch elektráren. U obecných otázek o možné výstavbě větrných elektráren byl poměr opačný, přibližně 30 ku 70.

„Něco jiného je rozhodovat o konkrétním projektu, jeho umístění a počtu elektráren a něco jiného o obecné představě, že někde v okolí mohou vzniknout větrné elektrárny. Když lidé konkrétní projekt neznají, neměli možnost ho vidět a zažít jeho provoz, přirozeně si nemohou vytvořit vlastní zkušenost,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Letošní nový kontext: akcelerační oblasti

Letošní referenda se zároveň odehrávají v novém kontextu. V souvislosti s přípravou akceleračních oblastí se v některých obcích diskutuje o možném budoucím rozvoji větrné energetiky a o počtech elektráren, které by v těchto územích teoreticky mohly vzniknout.

Akcelerační oblast přitom sama o sobě není konkrétním projektem. Její vymezení neznamená, že v daném místě automaticky vznikne určitý počet větrných elektráren ani že už existuje konkrétní investor, umístění a projekt.

Tento nový kontext je potřeba odlišovat od Frantálovy analýzy. Akcelerační oblasti v ní nejsou hodnoceny, protože jde o otázku spojenou až se současnou debatou.

„Pokud se odvede poctivá práce v komunikaci s místními, dostanou ověřené informace a opakovaně se s nimi mluví, pak s akceptací nebývá problém, ta se prohlubuje po výstavbě. To platí dnes stejně jako před dvaceti lety. Akcelerační oblasti svou netransparentností, nejasností a ve finále absurdními podmínkami nadělají víc škody než užitku. “ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Když se dnes mluví o akceleračních oblastech, lidé mohou slyšet především představu, že kolem jejich obce jednou vznikne velké množství větrných elektráren, které je obestaví ze všech stran. Akcelerační oblasti jsou ale něco úplně jiného, než konkrétní projekt, o kterém se skutečně rozhoduje. Obava z teoretického rozsahu budoucí výstavby pak lidi může vylekat a oni hlasují proti elektrárnám,“ zakončuje Michal Janeček.

---

reklama

---