Martin Mikeska: Větrné elektrárny nesnižují ceny nemovitostí, ukázala první analýza z Česka

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Ceny jsou spíše ovlivněny geografickými, ekonomickými a sociálními faktory daných regionů než přítomností větrných elektráren,“ řekl David Slavata, z Ústavu oceňování majetku na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava.

Analýza vychází z dat o realizovaných prodejích rodinných domů a objektů individuální rekreace z katastru nemovitostí za období od roku 2014 do roku 2024. Klíčovými indikátory jsou průměrná cena za metr čtvereční zastavěné plochy a cenový růst v čase. Vliv větrných elektráren je zkoumán pomocí komparativní analýzy v šesti dvojicích obcí, které jsou srovnatelné z hlediska demografických a socioekonomických ukazatelů, přičemž pouze jedna z obcí v každé dvojici se nachází v blízkosti větrných elektráren. Tato metodika reflektuje nejen geografické, ale i socioekonomické rozdíly jednotlivých lokalit.

„Obava ze snížení hodnoty nemovitostí patří společně s obavami z hluku a vizuální změny krajiny k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím postoje obyvatel k plánovaným projektům. Naše dlouholeté výzkumy ovšem ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, dochází k tzv. efektu familiarizace. Díky osobní zkušenosti obyvatel s elektrárnami dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů, zvyknutí si na elektrárny jako na běžnou součást krajiny a převažuje vnímání jejich pozitivních přínosů pro místní rozvoj,” řekl Bohumil Frantál z Oddělení environmentální geografie na Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

Větrné elektrárny posilují rozvoj venkova: nový zákon zavádí nové finanční benefity pro obce

Větrné elektrárny mohou významně přispět k rozvoji venkovských oblastí: vytvořením pracovních míst či přímými benefity. Tedy například finančními odměnami, které provozovatelé elektráren vyplácejí obcím, v nichž se tyto zdroje nacházejí. Tyto příjmy obce investují do zlepšení infrastruktury a služeb pro své obyvatele, což vede k lepšímu zázemí a kvalitě života. Některé projekty navíc umožňují i přímé finanční benefity či slevy pro místní obyvatele.

„Peněžní příjmy z větrných elektráren umožňují obcím investovat do rozvoje infrastruktury a služeb, což vytváří atraktivnější prostředí pro život a přitahuje nové obyvatele,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nově schválený zákon, který nyní prošel Poslaneckou sněmovnou, tento rozvoj podporuje zavedením povinného poplatku z elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Ten bude směřovat přímo obcím a nahradí, případně doplní – pokud dojde k úpravě – dosud nejčastěji využívané dohody s obcemi. Cílem nového poplatku je ochrana trhu a podpora obcí a investorů při jednáních o spolupráci včetně finančních kompenzací, které vyvažují zásah větrné elektrárny do okolní krajiny. Tento přístup má stabilizovat vztahy mezi investory a obcemi a motivovat obce k aktivní spolupráci na rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Poplatek je nastaven tak, že nebrání případným individuálním dohodám obce s investorem (a nerozlišuje, zda bude obec zahrnuta či nikoliv do akcelerační oblasti).

Větrná energetika v ČR v číslech

• V České republice je na území více než stovky obcí přes 200 větrných elektráren.

• V Polsku, které je čtyřikrát větší než Česko, bylo loni instalováno padesátkrát více větrných turbín. Větrná energie tam pokrývá 14 % roční spotřeby elektřiny, zatímco v Česku pouze 1 %.

• Nejstarší dosud fungující větrná elektrárna v ČR byla postavena v roce 1993 na Hostýně.

• Největší větrný park v České republice má 21 elektráren a nachází se v Ústeckém kraji.

• Nejvyšší větrná elektrárna je Vrbice, jejíž výška náboje dosahuje 138 metrů.