https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-mikeska-proc-u-nas-vetrne-elektrarny-vznikaji-patnactkrat-pomaleji-nez-v-rakousku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mikeska: Proč u nás větrné elektrárny vznikají patnáctkrát pomaleji než v Rakousku?

26.2.2019
Na ilustračním snímku větrné elektrárny na Medvědí hoře.
Na ilustračním snímku větrné elektrárny na Medvědí hoře.
Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné, než obnovitelné zdroje elektřiny se prakticky nestaví: 93 % z celkového nově instalovaného výkonu v EU bylo obnovitelných. Především větrné a fotovoltaické elektrárny. Česko však v rozvoji větrných a fotovoltaických zdrojů, dvou vůbec nejlevnějších zdrojů elektřiny, zaostává a do budoucna počítá jen velmi omezeně.
 

Čerstvé statistiky a analýzy trhu za rok 2018 dnes ráno zveřejnil Wind Europe, evropská asociace větrné energetiky. Celkem bylo loni v Evropě postaveno 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren.

V Česku se loni postavilo jen 12 MW. V sousedním Rakousku, kde je podobný potenciál i hustota zalidnění, to bylo 230 MW. Každoročně tam větrné elektrárny přibývají asi patnáctkrát rychleji než u nás, takže jejich celkový instalovaný výkon činí 3 045 MW. Zhruba takový je i potenciál, který by v Česku mohl vzniknout do roku 2030. Ale v ČR stojí dnes větrných elektráren asi desetkrát méně, 320 MW. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou – ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Politici místo toho svou pozornost upínají k novému jadernému bloku, který by vyráběl elektřinu za několikanásobně vyšší cenu.

Tempo, jakým se budou obnovitelné zdroje energie v Česku rozvíjet v příštích letech, určuje Národní klimaticko-energetický plán (tzv. Vnitrostátní plán). Jeho návrh představila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO) v prosinci. V lednu ho ministerstvo odeslalo na konzultace na Evropskou komisi. Větrné elektrárny by podle tohoto návrhu měly přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty). Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy.

Hlavní evropská čísla a trendy ve větrné energetice za rok 2018 jsou:

● Větrné turbíny vyrobily celkem 362 terawatthodin (TWh) elektřiny. To odpovídá výrobě asi 23 temelínských elektráren. Pokryly tak 13,7 % spotřeby elektřiny v EU, o 2 procentní body více než v předchozím roce (11,6 %). Zeměmi s nejvyšším podílem větrné elektřiny v síti zůstává Dánsko (41 %), Irsko (28 %) a Portugalsko (24 %).

● V Česku je podíl větrné elektřiny v síti kolem 1 %, v sousedním Rakousku, kde je podobný větrný potenciál i hustota zalidnění, je to 10 %. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren činí v Česku 320 MW, v Rakousku 3 045 MW. V Rakousku přibývají větrníky tempem 218 MW ročně, v Česku je to 13 MW ročně (průměr za poslední 3 roky).

● V Evropě bylo loni postaveno celkem 11 676 megawattů (MW) nových větrných elektráren. Vyřazeno bylo 421 MW. Oproti předchozímu roku jde o 32% pokles (se 17 100 MW nových větrných turbín v roce 2017 byl rok 2017 s odstupem nejúspěšnější). Pokles odráží změny regulace v členských státech EU vyplývající ze změn v evropských pravidlech státní pomoci, především zavádění aukcí a vytváření nových podmínek pro povolovací procesy a pro výstavbu.

● V roce 2018 byly v EU postaveny zdroje elektřiny (všeho druhu) s celkovým výkonem 20 700 MW, což je 27% pokles oproti předchozímu roku. Větrné elektrárny tvořily 49 % těchto nových instalací, fotovoltaické elektrárny 39 % (přibližně 8 000 MW), následovány biomasou (5 % čili 1 100 MW). Zbylých 7 % tvoří víc než z poloviny nové plynové zdroje (800 MW), následovány uhlím (200 MW). Celková kapacita fosilních zdrojů i loni dál poklesla (víc elektráren na fosilní paliva je každoročně zavíráno než uváděno do provozu).

● Celkový výkon větrných elektráren v Evropě činí 189 229 MW. Z toho přibližně 90 % elektráren je na souši (170,8 GW). Na moři stojí jen desetina celkového výkonu v Evropě (18,5 GW). Největším větrným parkem na moři je se svými 87 turbíny s celkovým výkonem 657 MW britský park Walney 3 (dokončený v říjnu 2018, na východním pobřeží Velké Británie).

Důvodem, proč v Česku nové větrné elektrárny prakticky nevznikají, je, že tu nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou. A to ani přesto, že jsou spolu s fotovoltaikami nejlevnějším zdrojem elektřiny vůbec. Nejvyšší státní úředníci se místo toho utápí v nekonečných diskuzích, jak zaplatit stamiliardy za násobně dražší elektřinu z nové jaderné elektrárny.

V podobně zalidněném Rakousku, kde je podobný potenciál jako v Česku, mají desetkrát víc větrníků a staví je asi patnáctkrát rychleji než v Česku. U nás nové projekty nevznikají a staví se pouze tzv. reziduální projekty, odsouhlasené v minulosti. Hlavním důvodem je, že v Česku větrné elektrárny nemají žádnou podporu – ani finanční, ani politickou.


reklama

 
foto - Mikeska Martin
Martin Mikeska
Autor je vedoucí sekce Média a komunikace Komory obnovitelných zdrojů energie.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

26.2.2019 17:25
Jestli to nebude tím, že Rakousko jako bohatší země má mnohem více možností jak lít peníze do kanálu oze parodií na elektrárny.
Mimochodem, když jsou ty větrníky tak levné, proč jsou neustále tak masivně dotovány a proč je neustále nutné, aby na trhu s elektřinou měly výhody oproti jiným skutečným a stabilním zdrojům elektřiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.2.2019 18:09
Dokud budu muset každým účtem za elektřinu dotovat zlodějské šmejdy, kteří tyto elektrárny staví a provozují, dotud budu rád za každou takovou elektrárnu, která se nepostaví, nebo alespoň nabere skluz.

Jinak je jasné, že pokud se započtou dotace, které se do toho vrážejí, a pokud se zohlední i to, že většina té elektřiny je produkována v době, kdy ji nikdo nepotřebuje a nechce (a často se prodává i za zápornou cenu, opět dotovanou vykrádáním našich kapes), tak je jejich přínos prakticky nulový.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.2.2019 22:27
Možná u nás prostě míň fouká. Jinak větrníky, strašná podívaná v krajině, horší než stožáry VV. Ale např.v Norsku skvěle vyřešené, zpravidla pouze místní nejvýš teritoriální zásobování elektřinou elektrárnami z vodních nádrží. Ani nevíte kde ta nádrž je. A kolik lidí má slevu na elektřinu. Funguje to. Asi hlavně pro to že nejde o kšeft pro pár vyvolených.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.2.2019 00:24
Pane Mikeska, v Německu i přes obrovskou finanční podporu a tlak produkují v Bavorsku větrníky pouze okolo 2 % elektřiny. A místo, aby bylo Bavorsko zásobováno vlastními OZE, tak se v Německu větrníky budují na větrném severu. Z čeho usuzujete, že u nás to bude s větrníky mnohem lepší než v Bavorsku. Je opravdu komické, když pro propagaci větru u nás používáte obrovské větrné parky ve Velké Británii či Dánsku. To si opravdu myslíte, že u nás jsou stejné podmínky?. Možná byste mohl také zmínit, že Rakousko není ve výrobě elektřiny soběstačné, i když má ideální podmínky ve vodě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.2.2019 11:24
Pane Mikesko, větrné elektrárny mají finanční a politickou podporu danou zákonem č. 165/2012 Sb. Co je na tom zákonu špatně? Fotovoltaika je velmi masivně podporována programem Nová zelená úsporám. Jenom za tu podporu vztaženou na jednotku za rok vyrobené elektřiny by šly postavit nové jaderné elektrárny. Co je na této podpoře špatně? Musíte prostě konkrétně kritizovat, proč se něco neděje, jak podle vás by se dít mělo. Ne pouze plakat do klávesnice.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.2.2019 12:55
Ač je Česká republika rozlohou nevelká, patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější evropské vývozce elektrické energie. Za rok 2014 Česko dokonce v objemu exportované elektřiny obsadilo v rámci Evropy třetí místo, na prvních dvou příčkách se přitom umístily několikanásobně větší a lidnatější státy – Francie a Německo.
Za r.2018 jsme tuším druzí nebo třetí.
-----------
Česká elektřina doma nevydrží. Velmi čile s ní obchodujeme. V loňském roce (viz údaje ERÚ) česká republika spotřebovala brutto zhruba 70 terrawatthodin (TWh) elektrické energie, vyvezla celkem 27,5 TWh a dovezla 10,5 TWh. Je to více než za celý rok vyrobí Temelín (15 TWh). (zdroj Vladimír Wagner,r.2014)

Aktuální údaje jen potvrzují postavení České republiky jako jednoho z největších evropských i světových exportérů elektrické energie.

Podíl energií na tvorbě DPH má ČR 2x vyšší než vyspělé země EU. (to je fakt)

================================
Tak už víte , proč nechceme OZE ?
Tak už víte , proč budeme stavět Dukovany 2 ?
A vzpomene si ještě někdo na roční příjem gen. ředitele ČVEZu , p.Romana ?
cca 730mil.Kč/rok

Aniž bych chtěl dále komentovat, svým způsobem jde o standardní ukázku z teorie her.
EU (většina) jako hráč "A" sází na to, že ceny z OZE budou výrazně nižší než 100€/MWh=JE
ČR jako hráč "B" sází na to, že ceny elektřiny z JE budou nejméně na úrovni cen z OZE ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Je zřejmé, že buď "A" nebo "B" se mýlí.

Otázka pro diskutéry - Kdo to je ?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.2.2019 13:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Cena elektřiny není ani náhodou kostanta. Když je moc elektřiny z OZE, pak je mnohem levnější a naopak. Fluktuace ceny bude exponenciálně narůstat s procentuálním zastoupením OZE v mixu. Vaše úvahy jsou příliš zjednodušené! A taková zjednodušení mohou vést ke zcestným závěrům.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.2.2019 16:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo , nikde jsem nenapsal , že cena energie je konstanta!!!
100€/MWh je limita pod níž se JE nedostane!
Cena je funkcí více proměnných,které jsou m.j.i časové nestálé.
A proto ji nelze exaktně určit, ale pouze odhadnout s nějakou mírou pravděpodobnosti oblast,kde by se cena pohybovat mohla. -:)

Jinak k ČR :
Z 13 na 13,9 TWh, tedy o 7 %) vzrostl čistý export elektřiny z ČR za r.2018.
Za přebytkem stojí hlavně vyšší výroba v jaderných elektrárnách!!!
(zdroj ERÚ 2019)
Česká republika tak potvrzuje svoji pozici v desítce největších světových exportérů elektřiny a po předloňském růstu čistého exportu (19 %) v žebříčku stoupá.

Přiznejme si, že v tomto světle "nutnost" výstavby nové JE poněkud bledne.



Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.2.2019 10:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když jsme měli soukromě věcně diskutovat, jak přejít na nízkoemisní energetiku (což je nutnost blízké budoucnosti), tak jste z diskuse vycouval. Situaci JE myslím máme oba dobře zmapovanou, jen každý přikládáme různým aspektům různou váhu. Otázka je, zda mohou těžiště nízkoemisní energetiky převzít u nás OZE. Kromě ideologických žvástů reálná předsatva nikde nezazněla, ani sám Martin Mikeska ji nepředložil ke kritické diskusi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.2.2019 10:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, já udávám čísla-oficiální zdroje, vy předkládáte osobní emoce.
Připomínáte mi historku z matematického kongresu v Itálii,kdy matematik procházel úzkou uličkou a slyšel jak si z pavlačí vyměňují názory dvě klepny.
Po chvilce k výměně názorů dodal:"Ty se nikdy nemohou domluvit,protože jejich argumentační roviny jsou mimoběžné."
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.2.2019 11:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdy jsem předložil osobní emoce?
Odpovědět

28.2.2019 11:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Možná za 20-30 let bude stabilní zdroj bezemisní elektřiny za 100 EUR/MWh vyvažován zlatem.

Za kolik se nyní vyrábí elektřina v JE (které mají být z politických důvodů odstaveny) v Německu? Když jste takový JE odborník, zkuste to zjistit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.2.2019 11:46 Reaguje na
Anebo také nebude. Pak bychom měli za cca 400 mld zdroj, který dodává energii za cenu vyšší než bude cena energie
k dostání na burze.
Jinými slovy nevratná investice, kdy stát mě donutil,abych "ze svého" zadotoval 40tis,Kč JE k níž jsem měl výhrady.

Stát jsme my , občané - a ne čtyřletá vláda se 4letým parlamentem.
Rozhodnutí tohoto typu by měla být přijímána ústavní většinou anebo všelidovým referendem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.2.2019 15:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně, stejně tak se můžete dívat na to, proč jsme každý zadotovali 100 tis. na doposud vzniklý OZE tunel. Pokud však bude za 20 let elektřina z JE o 20 procent vyšší, než z OZE, musíte dotovat jen tu pětinu. Prostě standardně překrucujete. To je vidět jak pracujete s čísly!

Určitě bych byl pro zahájení věcné diskuse o perspektivě bezemisní energetiky a pak pro všelidové referendum.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.2.2019 21:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Nemuseli jsme zadotovat, kdyby bylo pod veřejnou kontrolou. A nikoli pod dohledem nemajetných úředníků státní správy,politiků a lobistů.
Vitáskova přišla po požáru , a stejně ji to málem stálo kriminál.
Odpovědět
sv

28.2.2019 21:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co vám brání v tom dát Bursíkovi přes hubu, za to, že (jako úředník na MŽP) vůbec přišel s touho zhovadilostí jménem zákon o podpoře tzv. oze č. 180/2005 Sb.?
Mimochodem, co si představujete pod pojmem "veřejná kontrola"? Zřejmě jen jiný tunel. JEdiná veřejná kontrola, která funguje je ta, že když si chce někdo postavit oze parodii na elektrárnu, tak si ji postaví za SVOJE a nebude strkat ruce do kapes ostatních.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.3.2019 13:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Copak Zelení či Hnutí Duha takovou veřejnou kontrolu neprováděli? Asi ne. Ti byli na ten zákon i jeho protiústavní provádění pyšní a možná stále jsou.

Ale to je pořád ta stejná otázka na vás. Jak chcete vybudovat úspornou ekonomiku a nízkoemisní energetiku s vysokým podílem OZE, aby to zase nedopadlo stejně? Čím přesvědčíte miliony lidí, aby se podíleli na výrobě elektřiny, zateplovali si stávající domy a stavěli jen pasivní domy? A dělali/nedělali spoustu jiných věcí spojených s vysokou produkcí CO2. Postavit několik nových bloků JE je proti tomu úplná sranda s jistým výsledkem za velmi přiměřenou dobu i cenu.

Je třeba chápat tuto společnost jako uskupení reálných lidí ovládaných reálnými politiky a loby, kde pravidla právního státu zjevně nejsou závazná.
Odpovědět
sv

28.2.2019 21:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pro někoho kdo se domnívá, že zdroje toho exportu tady budou na věčné časy a nebo mermomocí chce sprovodit ze světa Horní Jiřetín (obdobně jak se v rámci tzv. energiewende děje s dalšími obcemi v Německu) možná něco bledne. Ti ostatní, kteří umějí do pěti napočítat a vědí, že až stávající zařízení doslouží a uhlí dojde (i se zdemolovaným Jiřetínem) skončí export a nejen ten, skončí i průmysl, doprava, nemluvě o tom, že stávající životní úroveň skončí v prdeIi.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist