Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Pan Šimůnek zase mlží a mystifikuje - 11. 11. 2011 - Vladimír WagnerPan Šimůnek už snad konečně alespoň něco přečetl, ale zase jen malou část a bez alespoň minimálního pochopení. Soustřeďuje se na vliv tepelných ostrovů. Ale buď vůbec nečetl nebo alespoň vůbec nemluví o tom, jak byl tento vliv studován. Vše je podrobně popsáno zde http://berkeleyearth.org/Resources/Berkeley_Earth_UHI a už několikrát i v této diskuzi jsem na to pana Šimůnka upozorňoval. Vliv tepelných ostrovů se ve všech předchozích analýzách nějakým způsobem korigoval (jak, je popsáno v této studii BEST na začátku). Započtení dělá i BEST. To však v dané studii není to podstatné. Podstatné je, že se v ní udělala zvlášť analýza stanic, které jsou v místech mimo civilizaci a nikdy nebyly tepelným ostrovem zasaženy. Ukázalo se, že průběh změn globální teploty získaný pouze z těchto nezasažených stanic se neliší od průběhu získaného ze všech stanic. Vliv tepelných ostrovů (se započtením oprav na ně s takovou přesností, která je umožněna známými nedokonalými informacemi o stanicích) neovlivní znatelně určovaný průběh globálních teplot.Studie, na kterou pan Šimůnek odkazuje nebyla určena pro studium vlivu tepelných ostrovů, ale kvality stanic (z hlediska měřící aparatury a konzistence dat). To znamená, že asi těžko může něco k této věci říci. Podle mě prostě díky své neznalosti angličtiny má pan Šimůnek problémy s prostým pochopením textu, když si jej slovo od slova překládá. Jinak by to nemohl takhle míchat dohromady. Na druhé straně jsem tyto dva typy studií a jejich hlavní principy popsal česky v tom svém článku na Oslovi i s odkazem na příslušné správné originální texty. Takže moc nechápu, proč to i tak motá dohromady, když to má i česky. Mám dojem, že to opravdu nečte, jen hledá, jak tu studii napadat. Ovšem, pokud si to alespoň jednou nepřečte pořádně, tak bude stále vršit jednu hloupost za druhou. Možná by bylo dobré, aby poprosil někoho, kdo angličtinu zná, aby mu dané texty přeložil. K těm vyhradám k některým nepříliš dobře popsaným a chudým řadám v nové databázi. Je jasné, že přidání co největšího počtu stanic vede i k většímu zastoupení stanic s kratšími, chudšími a hůře popsanými řadami měření. Právě proto byly dříve opomíjeny. Je dobré, že jsou nyní v digitální podobě, ale je otázka, které a v jaké míře se budou využívat. Z celé diskuze s panem Šimůnkem mám přímo katastrofální dojem. Napřed se na studii ani nepodíval a čistě s ideologických pozic ji napadl (za věci, které v ní nejsou). A ani více než po týdnu se do ní pořádně nepodíval a dává úplně zmatečná vyjádření, která jasně ukazují, že jí téměř nečetl (možná díky neznalosti angličtiny nerozuměl?). Prostě hrůza. |
