Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Ještě horší než jsem myslel - 5. 11. 2011 - Vladimír WagnerVýborně, úspěch, už jste se alespoň do části analýzy podíval. Jsem moc rád, že alespoň k tomu se podařilo Vás přivést. Teď už je možné seriozněji diskutovat o konkrétních věcech.1) I ve svém článku píši, že globální teplota je do jisté míry problematická veličina. Není to měřená termodynamická teplota, ale získává se výpočtem z velkého souboru měření velice odlišných teplot v mnoha místech i časech. Definice i význam této veličiny tak mají řadu otazníků. Bohužel však neexistuje žádná lepší, která by dokázala změny tepla v atmosféře a hydrosféře charakterizovat. Faktem je, že různé studie vývoje této globální teploty, které byly provedeny, spolu dobře sedí. A všechny pozorují její růst v tomto století. 2) Zde ukazujete, že jste sice do studie nahlédl, ale buď intenzivně přeskakoval nebo to, co jste nechtěl, neviděl. Studie BEST na rozdíl od předchozích studií, kde se využívalo mezi 4 000 až 8000 datových řad z různých stanic, sesbírala a zdigitalizovala téměř 40 000 datových řad z různých stanic. Jejím obrovským přínosem je i to, že tak převedla do digitální formy a zpřístupnila všem asi všechna data, která jsou vůbec na Zemi v tomto oboru v jakékoliv podobě přístupná. Takže udělali přesně to, co tvrdíte, že se neudělalo. Jestli podobně čtete práce ve svém oboru a podklady, které Vám dodávají z různých špitálů, tak Vaše výsledky musí být katastrofální. Jinak v této a ve všech předchozích studiích se u stanic, které se postupně dostaly do vlivu tepelných ostrovů, prováděly korekce a přenormování. I to, o čem tvrdíte, že se nedělalo a mělo dělat, naopak jiní klimaskeptici těmto pracím vytýkají :-) BEST uveřejnila několik studií a v této http://berkeleyearth.org/Resources/Berkeley_Earth_UHI ukazuje, že vliv stanic zasažených tepelnými ostrovy neovlivní znatelně výsledky. Srovnávají průběh změny globální teploty určené pomocí stanic bez vlivu tepelných ostrovů a pomocí těch ovlivněných. 3) Nejedná se o žádný zjevný rozpor. Pokud ubývají nepříliš kvalitní malé stanice (s horšími přístroji), které jsou blízko kvalitních u nichž se kvalita a přesnost zvyšuje, tak k žádnému zhršování pokrytí a kvality nedochází. Většinou šlo totiž o rušení místních stanic, které byly v blízkosti jiných lepších. Navíc v tomto období roste pokrytí a význam družicových měření. Je dobře, že jste do studií alespoň nahlédl. Teď je jen třeba si je opravdu přečíst a promyslet si, co je tam napsáno. Je mi jasné, že pro nezkušeného člověka může být čtení vědeckých textů problém, ale když se budete snažit, tak to určitě půjde. |
