Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Ještě horší než jsem myslel - 6. 11. 2011 - Vladimír Wagnera) Víte, nechtěl jsem rozpitvávat to, že jste osočil studii, kterou jste ani nečetl (zřejmě čistě na základě četby článků pana Kremlíka :-)). A po té, když jste byl dotlačen k tomu, že jste se do ní podíval a ujistil se, že jste opravdu psal nesmysly, tak jste začal hlásat, jak je ta studie špatně napsaná a jak špatná je ta angličtina rodilých Američanů (zhodnoceno člověkem, který i podle vlastních slov překládá slovo od slova). No ale dobře. Podívejme se na studii, kterou tu hodnotíme. Ta má popsat a dokumentovat metodu určování globální teploty, kterou používá skupina BEST. Po abstraktu, který je standardní, se v úvodu píše co a proč se stanovilo za cíl studie. A to, že v této práci bude popsána metoda zpracování tepelných řad a určení globální teploty. Studie vlivu tepelných ostrovů, horších stanic a některé další získané výsledky jsou v dalších studiích. Pak následuje popis předchozích metod, které se využívaly v dřívějších analýzách. Nová metoda je pochopitelně popsána velice podrobně v několika částech (rozdělení umožňuje orientaci). Následuje pak její aplikace na GHCN databázi stanic, aby se ukázalo, jak v praxi funguje na známé databázi. Následuje pak diskuze získaných výsledků se závěry. Tedy, práce má přesnou strukturu vědecké práce. 1) úvod (návázání na předchozí výzkum) 2) Metodika 3) Použitá data a uplatnění metodiky na ně 4) Diskuze a závěr.Čtení vědeckých článků v technických a přírodních vědách je můj denní chleba a neshledal jsem, že by tato studie byla "hatlapatlaninou". Ovšem toto hodnocení může být subjektivní, takže s Vámi těžko mohu polemizovat. Nechám to na čtenářích, ať se na ni podívají a zhodnotí sami. b-pokud si vezmete studie vlivu tepelných ostrovů a "horších" stanic, tak je tam popsáno jak jsou takové stanice definovány i s příslušnými odkazy. c-pochopitelně, že od padesátých let už uplynula nějaká doba a přesnost satelitních měření se nejen zlepšila, ale je i dobře zanalyzována. Prosím Vás, pan Kremlík opravdu není vědeckou autoritou. Je důležité, abyste měl po povrchu země rovnoměrně rozloženy kvalitně a dlouhodobě měřící stanice. Pokud budete mít těsně u sebe třeba i desítky nepříliš kvalitních stanic, tak nedostanete lepší výsledek než z jedné kvalitní. d-vzhledem k tomu, že text napsal rodilý Američan, tak asi nebude angličtina úplně v nepořádku :-) Já sice nejsem expert na angličtinu, ale při četbě této části jsem textu hned bez problémů rozuměl a neměl jsem problémy s jeho nejednoznačností. Ovšem je možné (i v češtině), když někdo za každou cenu chce v textu jiný význam vidět, tak ho tam uvidí. |
