Emise skleníkových plynů loni rekordně vyskočily
Data za rok 2010 jsou vyšší, než předpokládaly nejhorší scénáře klimatického panelu v roce 2007. „Čím více mluvíme o potřebě snížit emise, tím více rostou,“ říká John Reilly, jeden z ředitelů programu globální změny na Massachusettském technickém institutu (MIT).
V roce 2010 vypustilo lidstvo do atmosféry o 564 milionů tun oxidu uhličitého více než v roce 2009. To znamená celkový růst o šest procent. Hlavní příspěvek připadá na tři země – Čínu, USA a Indii. Přitom USA a Čína mají na svědomí polovina onoho šesti procentního skoku.
„Je to opravdu velký skok,“ říká Tom Boden z analytického centra ministerstva energetiky v Oak Ridge. „Z hlediska produkce emisí skleníkových plynů to vypadá, že ekonomická krize skončila,“ řekl agentuře apod. Podle něj se v roce 2010 opět rozjela výroba i cestování, obojí postavené na fosilních palivech, hlavním zdrojem antropogenních emisí skleníkových plynů.
Celosvětově je největším zdrojem emisí uhlí, jeho podíl v roce 2010 poskočil na 8 %. Obrovské množství uhlí spotřebovali v Indii a Číně. Což jsou ekonomiky, které neustále rostou. Podle Johna Reillyho to ale může být paradoxně dobrá zpráva, protože si lidé uvědomí, jaká cena se v současnosti za růst platí. Vylepšení ekonomické situace v rozvojových zemích přináší zlepšení životních podmínek řady lidí. „Růst ekonomiky, který zároveň zvyšuje závislost na uhlí, jen ohrožuje svět,“ dodal Reilly.
V roce 2007 odhadoval Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC zvýšení teplot do konce století mezi 1,1 až 6,4 °C oproti konci dvacátého století. Podle dat z amerického ministerstva energetiky by mohla být situace ještě horší.
Na druhou stranu rozvojové země, které se účastní kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, celkově emise snížily. Podle dat by se jim mělo podařit dosáhnout slíbeného cíle – snížení emisí o osm procent oproti objemu v roce 1990. USA k dohodě nikdy nepřistoupily.
V roce 1990 se bohaté země podílely více než 60 % na světových emisích, dnes je to zřejmě méně než polovina. Hlavní zátěž se tedy přesunula na rozvojové země a bez dohody mezi chudými a bohatými státy se řešení bude hledat jen těžko. A může se stát, že by se průmyslové země, které dosud snižování emisí prosazovaly, ocitly mimo dohody. „Problém je v tom, že se může velmi rychle stát, že to půjde mimo nás,“ říká Reilly.
Podle zprávy agentury AP "Biggest jump ever seen in global warming gases" vydané 3. 11. 2011.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Ještě horší než jsem myslel - 5. 11. 2011 - Jan ŠimůnekPoněkud jste opomenul podstatu věci:a- Ta nejednoznačná fráze je prostě jen třešnička na dortu. Daleko podstatnější je, že ten text nemá strukturu vědecké práce, a to neoddiskutujete (ani se k tomu nevyjadřujete). Právě zachování této struktury umožňuje poměrně rychlou orientaci v textu, nalezení potřebných informací a neprokousávání se balastem. Ve standardně strukturovaném textu se snadno hledají omyly, chyby a jejich zdroje. V hatlapatlanině, jako je tahle práce, se tohle hledá mnohem hůře, případně se dá text s nestandardní strukturou naformulovat i tak, aby tam klíčové informace jednoduše chyběly a nebylo to na první pohled viditelné. Beletrii anglicky opravdu "běžně nečtu", s odborným textem si poradit dokážu (ta studie má blíž k beletrii). A při psaní odborných textů neznám ve svém okolí nikoho, kdo by si něco takového nenechal alespoň prohlédnout rodilým mluvčím nebo profesionálním překladatelem. b- nezareagoval jste skutečnost, že v práci není nijak popsáno, jak zjišťovali data o ovlivnění jednotlivých dílčích řad, což je podle mě podstatný problém. Každá meteostanice musela být nějak hodnocena, zda a od které doby jsou její data nějak kontaminovaná. IMHO tohle je podobný problém, jako kdybych dostal data od tisíce pacientů, z nichž polovička byla léčena novým a polovička zavedeným lékem a já měl nad těmi daty rozhodnout, zda je nový lék lepší, ale bez informace, který pacient co dostal. Sebegeniálnější statistická metoda není s to tuhle informaci nahradit. c- metorologické satelity měří něco trochu jiného než stanice na povrchu. Část oteplení může být klidně dána tímto mechanismem. Já ještě pamatuji přelom 50. a 60. let minulého století, kdy satelity běžně měřily na Zemi teploty neslučitelné s existencí života, takže za to, co naměří teď, bych ruku do ohně nedal. Kremlík v jednom článku cituje (s odkazem na zdroj) 50 stupňů Celsia naměřených na hladině zamrzlého jezera. U těch vypuštěných / zrušených stanic jistě záleží také na tom, co si pod kvalitou pokrytí představujete. Povšimněte si v grafu na str. 11, že tam mají maximálně 80% hranice místo obvyklých 95%, případně 99%. Tím jim pozemní stanice "opticky" korelují víc než kdyby použili tato zaběhlá kritéria. Rozhodně ale i z jejich dat plyne, že čím větší plocha na jednu meteostanici, tím méně budou teploty na této ploše korelovat s teplotami naměřenými na ní. d- Pochopitelně se mýlíte, práci jsem googlem nepřekládal, nicméně nad tou větou jsem byl sám zvědav, co z něj vyleze, protože je opravdu nejednoznačná a v kvalitním textu by se něco podobného vyskytovat nemělo. Schválně se na to zkusím zeptat rodilých mluvčích, nakolik je podle nich ta věta jednoznačná. e- Docela by mě i zajímalo, zda byly v rámci tohoto programu digitalizovány a použity i záznamy ze stanic v ČR, "shodou okolností" reprezentují ČR dvě stanice, na nichž se otepluje nejvíc. |
