Energetici vydají ročně stovky milionů korun na úpravu zeleně

Energetici vydají ročně stovky milionů korun na úpravu zeleně, která zasahuje do vedení. Vyplývá to z vyjádření distribučních společností. Firmy připomínají, že povinnost odstraňovat větve a další porosty kolem energetické sítě mají primárně vlastníci pozemků. V případě, kdy však lidé nejsou schopni zajistit úpravu vegetace vlastními silami, provedou ořezy na vlastní náklady energetické společnosti. Úprava dřevin se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, tj. mezi listopadem a březnem.

"Uvědomujeme si, že často není v silách majitelů pozemku porost udržovat. Jsme proto připraveni zásah provést prostřednictvím našeho odborného dodavatele na naše náklady v dohodnutém termínu," uvedl Petr Nováček ze společnosti E.ON Distribuce. Firma sdělila, že ročně vydá na úpravy zeleně přes 100 milionů korun.

Mluvčí ČEZ Soňa Holingerová řekla, že energetici před zahájením ořezu v dostatečném předstihu vyzývají vlastníky pozemků k odstranění a okleštění stromů a jiných porostů, které překážejí. "Výzvu zasíláme všem vlastníkům v písemné podobě v dostatečné předstihu minimálně tři měsíce před zahájením prací," uvedla. Úpravy zeleně si vyžádají ročně stovky milionů korun, dodala.

Jiná situace je v Praze, kde je většina elektrické sítě vedena pod povrchem. "Prakticky vše je uloženo v zemi, údržba zeleně nás proto přijde řádově na jednotky milionů korun ročně," uvedl mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.

Ze zkušeností ČEZ i E.ON vyplývá, že lidé se nejčastěji brání ořezu ovocných stromů a živých plotů. Energetici proto doporučují pěstovat v blízkosti elektrického vedení jen takovou zeleň, která dorůstá maximálně do výšky tří metrů. Velmi nebezpečné jsou podle nich popínavé rostliny, které lidé vysazují kolem sloupů elektrického vedení, aby je z estetických důvodů zakryli. "Kombinace vlhkého počasí a nedodržení bezpečné vzdálenosti dřeviny od vodičů může být velice snadno příčinou úrazu elektrickým proudem," upozornil Nováček.

Další až stovky milionů korun ročně pak distributoři vynakládají na opravy škod vedení způsobené přírodními vlivy. "V letních měsících se jedná převážně o silné vichřice, orkány nebo bouřky doprovázeny prudkým deštěm. Nejčastější příčinnou poruch jsou zpravidla následkem silného větru pády větví a stromů do vedení, tím dochází například k poškození izolátorů, přetrhání vodičů či poškození podpěrných bodů vedení. Při bouřkách pak poruchy způsobují například i blesky," uvedla Holingerová.

Připomněla, že v zimním období se k silnému větru zpravidla přidává sněžení. "Problémy nám dělá především silná námraza, mokrý a těžký sníh, který se nabaluje na stromy a větve, které pak padají do vedení. Při oblevě zpravidla kolem nuly pak problémy může způsobit námraza, která se vytváří nejen na stromech, ale také na vedení," doplnila. V důsledku kalamit je podle ní nutné ročně obnovit desítky kilometrů venkovního distribučního vedení.

ČEZ jako největší distributor provozuje v ČR elektrické vedení v délce asi 164.000 kilometrů, E.ON má asi 65.000 kilometrů.

---

reklama

---