Energeticko-klimatický plán projedná vláda, shrnuje závazky ČR
Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak resort vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. "Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun," reagoval v polovině prosince Havlíček.
Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. Na začátku prosince Havlíček po jednání představitelů Visegrádské čtyřky (V4) tweetnul, že v cílech tohoto ukazatele je v ČR z těchto zemí lídrem. "Cíle v obnovitelných zdrojích 2030: ČR 22 procent, Maďarsko 21 procent, Polsko 21 procent, Slovensko 19,2 procenta," uvedl ministr.
K připravovanému plánu dostalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) stovky připomínek. Finální verzi dokumentu mělo Česko předat Evropské komisi (EK) do konce loňského roku 2019. Havlíček před svátky na dotaz novinářů uvedl, že se ČR shodla s EK, že tak učiní zhruba s týdenním zpožděním. "V zásadě to máme hotové, řešíme poslední věc formálního charakteru. EK nám bez problému řekla, že nejsme sami," dodal tehdy. Některé oborové organizace označují přípravu plánu za největší událost v české energetice v loňském roce, předřazují ji i přípravám stavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvádí, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák před Vánoci upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 - Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.
Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší. "Studie Deloitte zpracovaná pro náš svaz kalkuluje s tím, že by šlo celkový výkon solární instalací v ČR k roku 2030 navýšit až na 9000 MW," dodal. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha, Calla a Centrum pro energetiku a dopravu vyzvaly v pátek členy vlády, aby plán neschválili a vrátili ho k přepracování. "Tento klíčový plán nereflektuje ani aktuální vědecké poznání o probíhající změně klimatu a z něho vyplývající doporučení ohledně snižování emisí skleníkových plynů, ani naše povinnosti vyplývající z Pařížské klimatické dohody či nedávno přijatý závazek České republiky být do roku 2050 uhlíkově neutrální," uvedly ve společném prohlášení. Plán podle nich opomíjí také takzvanou komunitní energetiku, v rámci které vlastní a provozují obnovitelné zdroje energie obce a města. Tuto výtku mělo už dříve také Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
reklama
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby. Ta žádala aktivnější kroky proti emisím
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Klíčový standard pro vykazování emisí skleníkových plynů ve firmách je nyní v češtině