EU se dohodla na zákazu jednorázových plastových výrobků
S návrhem zakázat jednorázová plastová brčka, nádobí, tyčinky do uší i některé další plastové výrobky na jedno použití přišla v květnu Evropská komise. Evropský parlament a členské státy v návrhu následně provedly mírné změny. Pokud noční předběžnou dohodu potvrdí velvyslanci zemí unie, bude výsledná podoba textu předložena Evropskému parlamentu a poté ještě znovu členským státům k finálnímu schválení.
Zákaz, který by měl - s určitými výjimkami - začít platit za dva roky, se má týkat nejen obvykle zdůrazňovaných brček nebo čistítek na uši, ale i jednorázových plastových příborů, talířů či polystyrenových obalů a hrnků na potraviny a nápoje určené k okamžité spotřebě a také dalších produktů z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty.
Členské země také mají přijmout kroky, aby výrazně snížily užívání plastových obalů na potraviny a nápoje.
Od roku 2025 by měl v EU existovat závazný cíl 25 procent výroby PET lahví z recyklovaného materiálu, od roku 2030 by to mělo být procent 30.
Tisková zpráva rady také uvádí, že je třeba začít s hledáním alternativ k filtrům v tabákových výrobcích, jejichž součástí jsou nyní plasty. Cigarety a další výrobky, které takové filtry mají, budou muset být opatřeny příslušným upozorněním, včetně poznámky o škodách hrozících životnímu prostředí, pokud bude filtr odhozen jinam než do koše.
Opatření proti plastovému odpadu by mohla znamenat citelné změny v běžném životě téměř všech obyvatel EU. Nejvíce se však dotknou odvětví umělých hmot, které v roce 2015 dosáhlo tržeb 340 miliard eur (8,7 bilionu Kč) a zaměstnávalo 1,5 milionu lidí, uvedla agentura DPA.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Michael Rada
19.12.2018 21:04Jan Šimůnek
20.12.2018 10:03Souhlas s korupční podstatou tohoto zákazu, která je dána korupční podstatou celé EU (a bez likvidace této organizace se patrně této korupce nezbavíme).
Jednorázové pomůcky, nástroje atd. ovšem nejsou žádné zlo, naopak představují obrovský ekologický přínos, protože mytí a desinfekce pomůcek na opakované použití představuje prakticky vždy výrazně vyšší ekologickou zátěž a prakticky vždy je to spojeno i s infekčními a dalšími riziky pro spotřebitele. Ono by bohatě stačilo nařídit, že všichni, kdo jednorázový materiál dávají k dispozici jsou povinni se podílet na jeho sběru po použití a předávání k recyklaci. Ale nebylo by to korupčně atraktivní rozhodnutí.