https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/eukalypty-prales-nenahradi-i-kdyz-je-jejich-tezba-udrzitelna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eukalypty prales nenahradí, i když je jejich těžba udržitelná

24.7.2019 02:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Největší světový producent dřevní (eukalyptové) buničiny, brazilská společnost Fibria, byla obviněna z toho, že necíleně nahrazuje surovinu materiálem získaným z lesních plantáží.
Největší světový producent dřevní (eukalyptové) buničiny, brazilská společnost Fibria, byla obviněna z toho, že necíleně nahrazuje surovinu materiálem získaným z lesních plantáží.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marcio Schimming / Fibria
Největší světový producent dřevní (eukalyptové) buničiny, brazilská společnost Fibria, byla obviněna z toho, že necíleně nahrazuje surovinu materiálem získaným z lesních plantáží. A tím způsobuje významný únik uhlíkových emisí do atmosféry. Zvláště nepříjemné na tom je, že tento producent se zaštiťuje ekologickými certifikáty a tvrdí, že jeho těžba a následná obnova lesů je udržitelná a k přírodě maximálně šetrná. Píše o tom Independent.
 

Když náhodou máte pár milionů nazbyt a nechcete, aby ležely ladem, můžete je zkusit s přislíbenou návratností investovat. A protože je životní prostředí v trendu, vložíte peníze do projektu, který se životnímu prostředí snaží neškodit a pomáhat.

Třeba do brazilské společnosti Fibria, která se po fúzi s Suzano Papel e Celullose stala světovou jedničkou v byznysu s eukalyptovou buničinou. V roce 2017 svou ekoreputací získala investice ve výši 700 milionů dolarů. Sympatických 459 milionů z toho vložila do správy lesů k udržitelné produkci buničiny a nějakých 22,5 milionů pak do obnovy původních lesů, podpory biodiverzity a ochrany vodních zdrojů. Že to zní to rozumně? Jenom zní.

Plantáž za cizí peníze

Předně, ty lesy k udržitelné produkci buničiny jsou vlastně obří eukalyptové plantáže, které z velké části vznikly na místě již vyklučených pralesů. A jak tušíte, poněkud žíznivá hospodářská monokultura původní prales nenahradí. Fibria si tedy penězi získanými z investic „na dobrou věc“ jen rozšířila budoucí zásoby surovin, na úkor přírodě a dárcům.

Podobně neslavné je to se vsazováním eukalyptových semenáčků do předčištěného lesa. Původní porost, který je teď chrání, totiž bude poškozen, při jejich těžbě za pár let. To, že Fibria zlomek částky proinvestovala do skutečné obnovy pralesů, na tom moc nezmění. Zvlášť, když vezmeme v potaz, že do doby, než se rozběhne byznys z vlastních plantáží, skupovala dřevo z těžených pralesů, aby pokryla rostoucí poptávku.

Fibria se přitom veřejnosti prezentuje jako společnost, která pečuje o přírodu a snaží se výsadbou rychle rostoucích stromů přispět k boji proti klimatickým změnám. V květnu 2018 ve své zprávě zmiňuje, že napříč 537 hektary udržitelných lesů jedné takové spravované plochy „vytáhla“ z atmosféry 65 175 tun oxidu uhličitého. Což je údaj, který odborníci zpochybňují. „To by bylo kolem 121,4 tun na hektar a rok, což je krajně nereálné,“ říká například Jeremy Woods, profesor přednášející bioenergetiku na britské Imperial College. „Údaje mezi 36-30 tunami jsou očekávání bližší.“

Eukalypty v pořádku nejsou. A zelené investice?

Problém není jen v metodice, jakou společnost Fibria dospěla k hezkým číslům. Její produkční lesy totiž nikdy nebudou uhlík vázat tak dlouho, jako pralesy. Vlastně, za 15 až 20 let budou vykáceny, a tím nastřádaný uhlík v biomase a půdě uvolní. Těžko se tedy dá hovořit o nějaké efektivní náhradě za divokou džungli. Další komplikace se pak pojí s devastací půdy narušením vodního režimu v regionu, protože eukalypty skutečně rostou jako z vody.

Na tom, jestli tento model udržitelné těžby skutečně dostává svému jménu, se neshodnou ani znalci obhajující koncept ekologické certifikace a nejrůznějších zelených ochranných známek. Pochybnosti mají lidé z Mezinárodní organizace pro standardizaci, kteří udávají globální standardy ISO, nebo kontroloři z Evropské unie. Je prý otázkou, jestli koncept tzv. etických investic může mít v tomto případě – pěstování a těžby stromů kvůli buničině - vůbec nějaký pozitivní vliv na životní prostředí.

Přesněji: Etičtí investoři největšího světového producenta eukalyptové buničiny si tak mohou myslet, že svými penězi pomáhají životnímu prostředí. V lepším případě má ale způsob hospodaření společnosti Fibria nulový pozitivní, nebo dokonce záporný dopad na životní prostředí.

Pokud například používáte kapesníčky Kleenex nebo Andrex, které z eko-buničiny Fibria vznikají, můžete si s nimi teď setřít slzu z oka.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

24.7.2019 14:09
Upřímně jsem z článku zmaten!

Co se vlastně Fibrii vytýká? Že na pozemních po vyklučených pralesech pěstuje plantážním způsobem rychle rostoucí eukalipty a dělá z nich pro miliardy lidí potřebné papírové kapesníky? Fibria využívá pro produkci potřebné suroviny minimum zemědělské plochy a maximalizuje ukládání CO2 do dřevní hmoty eukaliptů. Poté je ta dřevní hmota využita na výrobu kapesníků a po jejich zetlení či spálení se CO2 zase uvolní. To je z hlediska CO2 bilance zhruba neutrální, stejně jako vlasní existence pralesa, akorát z pralesa nejsou ty potřebné kapesníky. Co lze dělat z ekologického hlediska lépe?
Odpovědět
ig

24.7.2019 14:37
Ok, zakažme jim eukalypty (pokud na to máme páky :-)). Ale z čeho tedy budeme vyrábět tu buničinu?
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

24.7.2019 17:14 Reaguje na
z jakéhokoliv dřeva...třeba z našich smrků....https://www.mezistromy.cz/materialy-na-bazi-dreva/vyroba-buniciny-a-papiru-
Odpovědět
ig

24.7.2019 17:43 Reaguje na Josef Suchomel
A porostou v Brazílii smrky? :-) Jde o to, že někomu na druhém konci světa doporučujeme, co má pěstovat ve svých lesích, ale zapomínáme, že je to pro něj finančně nezvládnutelné a každopádně nevýhodné. Kdyby se všichni ti kritici složili, les si od firmy Fibria koupili a nechali ho zarůst aspoň sekundárním pralesem, tak bude problém lokálně vyřešen. Celosvětově stoupne cena buničiny a nám (a USA a Kanadě, kde jsou na severu spousty lesů vysázených kvůli celulóze, které se ale kvůli nízkým cenám na trhu nevyplatilo těžit) se tím pádem vyplatí vykácet naše lesy, abychom pomohli saturovat celosvětovou poptávku po celulóze :-)
Odpovědět
JF

Jana Franková

31.7.2019 09:50 Reaguje na
Pokud vím, eukalyptus není pro Ameriku původní dřevinou. A vysazovat strom s odůvodněním, že bude produkovat kyslík, ale pokácí se dřív? Myslím, že Amerika má své původní druhy, které tam mohou stát nastálo. A kácet stromy na buničinu se mohou ty, které jsou nemocné. Ohánět se papírovými kapesníky je zbytečné, tak svět zase po x desetiletích přejde na pratelné látkové kapesníky..;)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

24.7.2019 15:23
Také nepovažuji eukalyptovou plantáž za zlo pro přírodu (nulová pozitivita). Pořád lepší, než soja nebo kuku, které daleko více způsobují GO. Dlouho jsem se na mapu Brazílie nedíval, ale teď jsem přímo zděšen. Tolik nových plantáží za jedno desetiletí. Podobně v Urugvayi. Bolívie zdá se masivně odlesnila kvůli pastvě, tam to bezlesí nevytváří tolik geometrických obrazců.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.7.2019 22:26 Reaguje na Karel Zvářal
Připomíná mi to "vtipná" videa, kdy si nějaký trouba podřízne větev, o kterou má opřený žebřík nebo rovnou celý strom. Pak si samozřejmě pořádně natluče a ostatní se tomu smějí.
Něco podobného dělá nějaký "homo sapiens" a právě se blíží okamžik kdy ta větev upadne. Smát se tomu může pořádný masochista.
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.7.2019 20:33
„Všechno má svou cenu,“ řekla Yavanna, „a každá věc přispívá k ceně jiných. Ale kelvarolvar, které rostou, nemohou. A mezi nimi jsou mi drahé stromy. Dlouho rostou, rychle se dají skácet, a pokud se nevykupují ovocem na větvích, málo se truchlí nad jejich odchodem. Tak to vidím v mysli. Kéž by mohli stromy mluvit za všechno, co má kořeny, a trestat ty, kteří jim křivdí!“

Obhajovat kácení stromů pro to, aby se do nich smrkalo, pro užívání na toaletě nebo pro PAPÍROVÉ UTĚRKY - to je vrchol debility.
Nechápejte mne špatně, toaletní papír používám, ovšem výhradně recyklovaný, tzn. že strom byl primárně využit pro bohulibější věc a následně recyklován až na úroveň toaletního papíru (tedy pokud se nepletu, papír byl recyklován několikrát). Ale opravdu jsem ještě neviděl papírový kapesník, papírovou kuchyňskou utěrku nebo dětskou plenu, která by byla vyrobená recyklací papíru (čímž netvrdím, že neexistují, jen poukazuji na jejich absenci v mém širokém okolí).
Nu a pokud lidstvo nemá dostatek rozumu, má zasáhnout vláda a silně omezit (Bůh mi odpusť) utírání posraných prdelí do běloskvoucích a navoněných toaletních papírů, protože se u toho nějaký kretén cítí dobře. A používat papírové kapesníky? Omfg, jaký je pro to důvod? Další snižování imunity lidí, nebo že to vypadá... nevím... na úrovni? Že je lepší během sezéony jaro-podzim každé odpoledne venku zaplnit koš na hřišti bílým papírem, protože jste si svým chováním vyrobili alergické děti, než nosit po kapsách kapesníky z bavlny, protože to je "fuj"? A to vůbec nemluvím o tom, že se ty vaše pitomé kapesníčky balí do plastu.

No, zase se rozčiluju zbytečně. To je igem a jeho i(=e)gokecama. :D Ještě štěstí, že na "mé" stromy my debilové sahat nemohou.
Odpovědět
ig

24.7.2019 21:50 Reaguje na Anyr
Když jsem Vás tak rozčílil, tak Vás snad částečně uklidní prohlášení, že je mi (v tomto případě doslova) úplně u zadku, jestli je toaletní papír recyklovaný, bělený, nebělený, ražený, potištěný, parfémovaný ... snad jen sulfátový bych nebral :-) Prostě co je to koupím, stačí když bude mít vyhovující mechanické parametry :-) Ovšem ten recyklovaný není vždy, recyklovaného papíru je nedostatek, až někdy výrobci přidávají do papíru nebělenou celulózu a vydávají jej za recyklovaný. Jednou se takhle nechalo nachytat i MŽP, když trvali na recyklovaném kancelářském papíru...

S kapesníčky Vás ovšem zklamu. Smrkám do papírových, ty látkové (posmrkané) mě nějak odpuzují. Dokonce když se ty papírové poprvé objevily, bral jsem to jako pokrok a látkové jsem si odnesl do dílny jako čisticí hadry (v tomto bodě ještě bavlnu nic nepřekonalo).
Odpovědět

Jan Škrdla

24.7.2019 22:42
Osobně ten porost nepovažuji za les, ale spíš jako plantáž rychle rostoucích dřevin. Pokud se vysadí na ploše, kde byl les vykácen nebo vypálen již dříve, je to ještě přijatelné, ale záměrně převádět lesy na plantáže mi připadne jako zhovadilost.

Jinak co se produkce týče, tak ta plantáž vede, ale z hlediska biodiverzity, ekologické stability nebo protierozní ochrany dostává těžko na frak.
Taky je chybou soustředit se na jednu dřevinu (nebo rod), navíc pocházející z jiného kontinentu. V případě, že se do dané oblasti rozšíří kalamitní škůdce, tak budou s tím eukalyptem v háji.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist