Evropa a Austrálie se dohodly na jednotném trhu s emisemi
Oba systémy se mají plně propojit nejpozději na počátku června 2018. Částečně by měl systém začít fungovat již v roce 2015, od kdy budou moci australské podniky používat evropské povolenky pro pokrytí až poloviny svých emisí v rámci australského systému. Australská strana se v dohodě zavázala k tomu, že nebude stanovovat minimální cenu povolenky a také, že použití kjótských kreditů bude omezené. Australské podniky budou moct použít na pokrytí roční spotřeby emisí kjótské povolenky maximálně ve výši 12, 5 %.
Podle dohody budou emisní povolenky z obou systémů zcela rovnocenné. Austrálie ve smlouvě slíbila, že pro období 2015-2016 nastaví cenový strop povolenky podle evropských odhadů ceny povolenky. Podle komisařky Hedegaardové tak poprvé dojde ke skutečnému mezinárodnímu propojení uhlíkových trhů. Dohodu ale bude muset potvrdit jak australská vláda, tak Evropská komise.
Austrálie, u které se předpokládá, že se přinejmenším v prvním období stane čistým dovozcem povolenek, získá přístup k levným evropským kreditům, zatímco Evropa si od propojení slibuje vznik silného mezinárodního trhu s emisemi oxidu uhličitého a tím i více příležitostí pro domácí firmy.
Podle Evropské komise by se kvůli australské straně neměly dostat do evropského systému žádné nové povolenky. „Neplánujeme přidat nové povolenky,“ řekl Ekolistu.cz mluvčí komise opatření v oblasti změny klimatu Isaac Valero-Ladron. Podle něj propojení systémů ani nijak neovlivní plány na odstranění části přebytečných povolenek z evropského systému obchodování. Komise pro klimatickou akci navrhuje, aby se část povolenek pro období 2013-2020, která se má prodávat v aukcích, zmrazila nebo odsunula až na konec tohoto období.
Od propojeni Evropy a Austrálie si Evropská komise slibuje vyšší likviditu i jistou trhu. „Právě to by mělo pozitivně ovlivnit odolnost trhu a inspirovat firmy k vyšším investicím do nízkouhlíkových technologií,“ dodává Valero-Ladron.
Podle australského ministra propojení obou systémů obchodování znovu potvrdí, že obchodování s uhlíkem je nejlepším způsobem, jak zavádět opatření na ochranu klimatu a také cestou, která vede nejekonomičtěji ke snižování emisí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Zdá se, - 29. 8. 2012 - AlešJá bych řekl že EU v roce 2018 už nebude existovat. Celý ten moloch se zhroutí stejně jako RVHP.... Jen tak pro zajímavost jen Čína zvedne během příštích 5 let emise CO2 o emise EU a Austrálie dohromady. Jen pro Vaši představu pokud rozvojový svět bude pokračovat ve svém vývoji a vzhledem k jejich životní úrovni oni žádnou jinou šanci nemají , pak za 11 let rozvojový svět zdvojnásobí svoje emise CO2 = 5x emise EU. Jakékoli akce v evropě proti emisím CO2 se míjí účinkem. Jsou zcestné a jen vyřazují EU z mezinárodního obchodu. Faktický přínos je nula.Světové emise CO2 prudce porostou zhruba do té doby než dojde k celosvětovému zlomu v těžbě uhlí ke kterému dojde proto , že uhlí bude nahzazeno lepšími zdroji. Těmito zdroji bude zejména zemní plyn - Čína , USA. Paroplyn. el. mají účinnost 50% , což bude proti starým uhelným elnám s účinností 30% dramatický posun neboť už jen samotné pálení plynu má poloviční emise CO2. Podle mého názoru rokem kdy dojde k vrcholu úžívání fosilních paliv bude rok 2050. Průměrná světová životní úroveň bude v té době asi na úrovni dnešního Německa. ( Dnes je něco na úrovni Rumunska). Světové emise CO2 se proti dnešním asi zdvojnásobí. Další vývoj už je značně nejistý neboť energetické koncepce států většinou končí v roce 2040 a nelze odhadovat další vývoj. Ono se to zdá mnoho , ale je třeba si uvedomit , že jen el. síť má každým rokem nejméně 100 mil nových užovatelů to je miliarda každých 10 let. Pokud dnes má el. energii zhruba 5,6 mld obyvatel, pak v roce 2050 to bude nejméně 8,5 mld obyvatel to je nárůst o polovinu navíc dnes má mnoho připojených lidí jen základní spotřebiče nekupuje průmyslové zboží nejezdí autem to se bude měnit. Dalším aspektem jsou úspory energie - oni úspory energie nikdy nekončí , ale ty ekonomické ano ! Mnohé přístoje dnes prostě již narazili na fyzikální hranice což se projeví vyšším růstem spotřeby energií v budoucnu. Větší motory nebo tepelné spotřebiče už nikdy úspornější nebudou. Po roce 2020 narazí na svoje fyzikální hranice i ostatní spotřebiče - světelné zdroje , zobrazovací jednotky a malé motory chladící zařízení. ( kromě světelných zdrojů navíc nebude proti dnešní špičce zvýšení efektivity významné) |