Fiala: Česku v balíku Evropské komise chybí zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny

Česku v novém energetickém balíku Evropské komise (EK) chybí explicitní návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny. Na dnešním jednání sněmovního evropského výboru to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Poslancům představil pozici ČR pro zasedání Evropské rady v Bruselu, které se uskuteční ve čtvrtek a v pátek.

EK navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Klíčovými prvky jsou podle Fialy společné nákupy plynu, vytvoření alternativní referenční hodnoty pro výpočet ceny plynu, mechanismus cenové korekce pro případy extrémních výkyvů na trhu, posílení solidarity mezi členskými státy v případě výpadku dodávek a návrhy na úspory například pro veřejné budovy.

Česko by si podle Fialy představovalo rychlejší a o něco razantnější postup a návrhy, na druhé straně se ale ochota států EU vůbec debatovat o společném řešení vysokých cen energií vyvíjí v čase. Zatímco na jaře k tomu nebyla vůle u většiny věcí, na přelomu srpna a září se situace zlomila i u velkých států.

Většina návrhů EK jde směrem, který ČR podporuje. Fiala ale uvedl, že Česku chybí návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny, o kterém se už dříve debatovalo. Předseda vlády doufá, že se návrh komise ještě v tomto ohledu posune.

Fiala má také za důležité přesvědčit země zaměřit se na to, jak se samotná cena elektrické energie vytváří. Kromě zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny je další možností oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, míní. Pro podobné návrhy je podle premiéra obtížné najít většinovou podporu, neboť u řady států by to znamenalo úplnou změnu koncepčního přístupu.

Cílem podle Fialy je dostat se k racionálnější a k situaci adekvátní tvorbě cen energií. Pokud by EU dosáhla společných nákupů plynu, nepochybně by to snížilo jeho cenu v Evropě, řekl. Jednotlivé země nejsou podle něj schopny získat od alternativních dodavatelů plyn za takové ceny jako v případě společných nákupů.

Lídři zemí EU budou v příštích dvou dnech hovořit také o Ukrajině. Ruské útoky na tamní infrastrukturu podle Fialy povedou k další reakci evropských zemí. Hledat se budou nástroje, jak Ukrajině poskytnout zbylé tři miliardy eur (zhruba 74 miliard korun) ze slíbené devítimiliardové půjčky. Diskutuje se také o tom, jak finanční pomoc více zpravidelnit a dát jí nějaký řád.

Uvažovat je podle Fialy také nutné o udržitelném nástroji pro podporu vojenských dodávek Ukrajině. Evropský mírový nástroj slouží ke zpětnému proplácení dodávek členským státům, Česko bude mít proplaceno minimálně 80 procent poskytnuté pomoci. Fond ale není bezedný a členské státy chtějí mluvit o jeho udržitelnosti, řekl Fiala.

Debata by se mohla vést i o zapojení EU do rekonstrukce Ukrajiny, na toto téma se ale uskuteční samostatná konference v rámci jednání skupiny zemí G7 s dalšími přizvanými aktéry. Podle Fialy je nutné spolupracovat například se Spojenými státy, Británií, Kanadou či Japonskem. Lídři EU by také mohli krátce hovořit o ochraně kritické infrastruktury.

---

reklama

---