https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fotopast-v-beskydech-zachytila-unikat-rysa-zerouciho-korist?ids%5Bx15806d687a63b79993dc07cbc630c992%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Fotopast v Beskydech zachytila unikát: rysa žeroucího kořist

29.4.2011 02:00 | VISALAJE, BESKYDY (Ekolist.cz)
Rys požírá svoji kořist a záblesky fotopasti mu zjevně nevadí.
Rys požírá svoji kořist a záblesky fotopasti mu zjevně nevadí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kutal / www.selmy.cz
Vystopovat rysa je těžké, vyfotografovat ještě těžší – v polovině dubna se ovšem přírodovědcům v Beskydech podařil unikátní úlovek. Fotopastí vyfotografovali sérii snímků rysa hodujícího na srnci, kterého strhl.
 

„Snímky se podařilo pořídit mezi Bílým Křížem a Visalajemi, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech,“ říká Miroslav Kutal, přírodovědec z Hnutí Duha. Po několik let organizuje tzv. Vlčí hlídky, při nichž dobrovolníci především v zimních měsících pátrají po stopách rysů a dalších šelem.

„To, že se vše odehrávalo tak blízko turisticky frekventované oblasti, je zajímavé zjištění. Je to důkaz, že i plaché šelmy se dokáží přizpůsobit životu v kulturní krajině. Zároveň to neznamená, že by se lidé museli šelem obávat, rys ani vlk na člověka neútočí. Rys se snažil lidem naopak vyhnout a ke kořisti chodil v době, kdy se v horách pohybuje minimum lidí. Přes den odpočíval v několik kilometrů vzdáleném houští,“ řekl Kutal Ekolistu.

V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace: v Beskydech a na Šumavě. Několik rysů stále přežívá v Jeseníkách a v Českém Švýcarsku. V ČR se celkový počet odhaduje na méně než 100 zvířat.

Unikátní série snímků

Šelmy se na místo vracely několik dní.
Šelmy se na místo vracely několik dní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kutal / www.selmy.cz
„V pátek 15. dubna jsem při stopování objevil rysovu kořist: zadáveného srnce,“ popisuje nález Kutal. Další den se na místo vrátil s fotopastí, tedy speciálním fotoaparátem vybaveným snímačem reagujícím na přítomnost zvířat. A podařilo se: na místo se předchozí noc vrátila dvojice rysů, a přišli ještě několikrát.

V následujících dnech se Kutalovi a jeho spolupracovníkům podařilo získat unikátní série snímků rysa u kořisti, které se v Česku podařilo pořídit zatím jen na Šumavě. Stejně jako na Šumavě se potvrdilo, že rys se k úlovku vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Neloví „ze zábavy“, ale velmi efektivně využívá svou kořist.

Sama akce nebyla jednoduchá, jednou v noci Kutala „zradila“ technika: vybila se fotopast. A v obavě, aby rys srnce neodtáhl mimo záběr, se rozhodl srnce zafixovat úvazy k pařezu a kořenům.

Šlo o dva rysy, které přírodovědci sledují dlouhodobě – byla to totiž dvě loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. „Tuto trojici jsme s přáteli letos v zimě sledovali již mnohokrát a máme tedy dobrou představu o území, které obývají,“ uvádí Kutal.

Na hranici přežití

Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však k ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976 - 1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben, k opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku až v polovině sedmdesátých let, beskydská populace dnes čítá přibližně 15 jedinců.
reklama

 
Další informace |
Další snímky a informace je možné najít zde.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Unikatni, ale - 29. 4. 2011 - Ferino

No moje skusenosti s vlkmi su trosku ine ako vase. Neviem ci ste mali moznost v prirode vdiet ako vlci zaziva zeru z rebier malych diviakov. Nezabiju, ale trhaju postupne z casti, ktore hned nezabiju. A pocuvat dlhy zufaly - aj polhodinovy kvikot takto muceneho diviacika vam asi je nadherna hudba. A videli ste kolko razy ako toho jelena stvu a utocia na zadne nohy a ked uz nevladze a lezi, tak tiez nezabiju, ale cakaju, kym sa trochu nepozviecha a zase ho stvu dalej. To trva - ja som mal moznost odsledovat najdlsi boj o zivot viac ako 8 km. A tiez ho nakoniec hned nezabili, ale zacali konzumovat od zadnych stehien a
a bokov. No - ale kazdy mame asi ine skusenosti a zazitky. Mam smolu, ze to co obcas citam v literature a nejakych ochranarskych .... sa vobec nebodoba tomu co som zazil v zivote. Nieco ine je ked ma vlcica vlcata. Ale to sa tyka len tak dvoch mesiacov a nie celej svorky.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist