Dva vlci na Broumovsku sledovaní telemetrickými obojky vykazují běžné chování

Zdroj | Mendelova univerzita v brně

Samec se prozatím pohybuje na území zhruba 220 km². „Deset dní se pohyboval v Broumovských stěnách, většinu času ale strávil ve východní části Javořích hor a navazujících horských celcích v Polsku. Samice obsáhla území zhruba 120 km² ve východní části Javořích hor a v polských pohořích, na území značně se překrývajícím se sledovaným samcem. Oba vlci v různých časech zavítali na krátkou návštěvu také do Sovích hor, nacházejících se severně od Javořích hor v Polsku,“ podrobně popsal pohyb vlků Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Genetické vzorky odebrané při odchytu odborníci dosud neanalyzovali. Na základě pohybu vlků se ale domnívají, že mohou být členy stejné smečky. „Několik dní vlci odpočívali a pohybovali se společně. Jednou se podařilo v Javořích horách samce natočit na fotopast společně s třínohou vlčicí, která byla v předchozích letech členkou rodičovského páru z Javořích hor,“ doplnil Kutal.

Předběžné vyhodnocení ukázalo, že oba vlci využívají především lesní prostředí: 77–78 % zafixovaných souřadnic spadalo do lesa, 11–14 % bylo zmapováno na loukách a 11–12 % na orné (zemědělské) půdě [3]. V nočních hodinách ale trasy samce občas vedly v blízkosti zastavěného území. Výzkumníci se domnívají, že v některých případech si zvíře zřejmě zkracovalo cestu přes obce, a potvrzují, že se jedná o běžné chování vlků pozorované i v jiných oblastech ve chvílích, kdy se ve venkovním prostředí nepohybují lidé.

„První dva telemetricky sledovaní vlci na Broumovsku nám v prvním měsíci ukázali, jak využívají krajinu na česko-polském pomezí. Pohybovali se na velkém území prakticky bez povšimnutí a blízkého kontaktu s lidmi, což je dobrá zpráva. V dalších měsících se zaměříme na detailnější sledování jejich potravní ekologie,“ shrnul situaci Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně. Žádné další blízké setkání s vlkem nebylo veřejností za poslední období hlášeno.