Fotopast v Beskydech zachytila unikát: rysa žeroucího kořist
„Snímky se podařilo pořídit mezi Bílým Křížem a Visalajemi, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech,“ říká Miroslav Kutal, přírodovědec z Hnutí Duha. Po několik let organizuje tzv. Vlčí hlídky, při nichž dobrovolníci především v zimních měsících pátrají po stopách rysů a dalších šelem.
„To, že se vše odehrávalo tak blízko turisticky frekventované oblasti, je zajímavé zjištění. Je to důkaz, že i plaché šelmy se dokáží přizpůsobit životu v kulturní krajině. Zároveň to neznamená, že by se lidé museli šelem obávat, rys ani vlk na člověka neútočí. Rys se snažil lidem naopak vyhnout a ke kořisti chodil v době, kdy se v horách pohybuje minimum lidí. Přes den odpočíval v několik kilometrů vzdáleném houští,“ řekl Kutal Ekolistu.
V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace: v Beskydech a na Šumavě. Několik rysů stále přežívá v Jeseníkách a v Českém Švýcarsku. V ČR se celkový počet odhaduje na méně než 100 zvířat.
Unikátní série snímků
V následujících dnech se Kutalovi a jeho spolupracovníkům podařilo získat unikátní série snímků rysa u kořisti, které se v Česku podařilo pořídit zatím jen na Šumavě. Stejně jako na Šumavě se potvrdilo, že rys se k úlovku vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Neloví „ze zábavy“, ale velmi efektivně využívá svou kořist.
Sama akce nebyla jednoduchá, jednou v noci Kutala „zradila“ technika: vybila se fotopast. A v obavě, aby rys srnce neodtáhl mimo záběr, se rozhodl srnce zafixovat úvazy k pařezu a kořenům.
Šlo o dva rysy, které přírodovědci sledují dlouhodobě – byla to totiž dvě loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. „Tuto trojici jsme s přáteli letos v zimě sledovali již mnohokrát a máme tedy dobrou představu o území, které obývají,“ uvádí Kutal.
Na hranici přežití
Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však k ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976 - 1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben, k opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku až v polovině sedmdesátých let, beskydská populace dnes čítá přibližně 15 jedinců.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
ekologie vs krestanstvi - 4. 5. 2011 - M.Z.Nejsem vegetarian. Pokrytec trochu ano, na sekane si mozna pochutnam vic nez na opekanem seleti. Ktere je sice mnohem chutnejsi - a zdravejsi - ale ten pohled na kostru mnou oziraneho mladete mne trochuznejistuje... Jsem proste jiz zmekcily civilizaci. (A to byla prosim moje teta - statna zena - reznici! :) S timhle konstatovani se myslim zcela slucuje i ta moje nechut k prehnanemu obdivu k drave zveri. Mam radeji krotke psy nez divoke vlky a vyhovuje mi vic kulturni krajina nez "divocina". Myslim ze to je zcela v krestanske tradici, vic se obdivovat clovekem zuslechtele krajine nez pouhe divocine. I kdyz i ta divocina muze byt pekna a zajimava pro zkoumani procesu tam probihajicich samozrejme. (A uz jsme zase u toho Homo Sapiens. Me ta divocina zajima z veskrze lidske/krestanske pohnutky, totiz z touhy po poznani. Ne kvuli predsdtave je to je neco superdokonaleho, co mne presahuje :) |