Fotopast v Beskydech zachytila unikát: rysa žeroucího kořist
„Snímky se podařilo pořídit mezi Bílým Křížem a Visalajemi, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech,“ říká Miroslav Kutal, přírodovědec z Hnutí Duha. Po několik let organizuje tzv. Vlčí hlídky, při nichž dobrovolníci především v zimních měsících pátrají po stopách rysů a dalších šelem.
„To, že se vše odehrávalo tak blízko turisticky frekventované oblasti, je zajímavé zjištění. Je to důkaz, že i plaché šelmy se dokáží přizpůsobit životu v kulturní krajině. Zároveň to neznamená, že by se lidé museli šelem obávat, rys ani vlk na člověka neútočí. Rys se snažil lidem naopak vyhnout a ke kořisti chodil v době, kdy se v horách pohybuje minimum lidí. Přes den odpočíval v několik kilometrů vzdáleném houští,“ řekl Kutal Ekolistu.
V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace: v Beskydech a na Šumavě. Několik rysů stále přežívá v Jeseníkách a v Českém Švýcarsku. V ČR se celkový počet odhaduje na méně než 100 zvířat.
Unikátní série snímků
V následujících dnech se Kutalovi a jeho spolupracovníkům podařilo získat unikátní série snímků rysa u kořisti, které se v Česku podařilo pořídit zatím jen na Šumavě. Stejně jako na Šumavě se potvrdilo, že rys se k úlovku vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Neloví „ze zábavy“, ale velmi efektivně využívá svou kořist.
Sama akce nebyla jednoduchá, jednou v noci Kutala „zradila“ technika: vybila se fotopast. A v obavě, aby rys srnce neodtáhl mimo záběr, se rozhodl srnce zafixovat úvazy k pařezu a kořenům.
Šlo o dva rysy, které přírodovědci sledují dlouhodobě – byla to totiž dvě loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. „Tuto trojici jsme s přáteli letos v zimě sledovali již mnohokrát a máme tedy dobrou představu o území, které obývají,“ uvádí Kutal.
Na hranici přežití
Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však k ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976 - 1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben, k opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku až v polovině sedmdesátých let, beskydská populace dnes čítá přibližně 15 jedinců.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Na stopě neviditelných šelem – za tajemstvím vlků, rysů a medvědů
Liberecký kraj zvýší podporu projektů na zadržení vody. Nově podpoří ochranu hospodářských zvířat před vlkem
Kontroverzní lov vlků začíná, varují slovenští ochránci přírody
Zemědělci na jihu Čech loni získali milion korun jako náhrady za útoky vlkůOnline diskuse
Unikatni, ale - 29. 4. 2011 - Petr MohylaNeříkám, že tam někteří vůbec neloví, ale rozhodně tam nikdo nemá snahu dělat nějaké velké odstřely, i když napadení stáda vlčí smečkou tam hrozí prakticky permanentně. Spíše berou vlky jakou součást přírody a v Rumunsku pastevci dělají maximum proto aby se zabezpečili proti vlkům. Tady se občas stáhne smečka ze Slovenska (trvale zde aktuálně není zřejmě ani jedna, letos v zimě byl snad jen jeden nebo dva nálezy) a hned mě někdy připadá, že je z toho obrovská hysterie. Když si koupím ovečky, tak si k nim musím pořídit také 3-4 ostré a cvičené psy. Když to takhle funguje v Rumunsku a evidentně to fungovalo i u nás před 200 lety, kdy byly vlčích smeček plné Beskydy a přesto tu bylo pastevectví na vrcholu (kdysi byly téměř celé Beskydy jedna velká pastivna), proč by to najednou nemohlo jít teď?Je to jen o myšlení lidí. O ničem jiném. Uvedu další příklad: Navštívil jsem dvakrát Špicberky. To je místo, kde když jdete ven z civilizace, je kulovnice proti případnému napadení ledním medvědem téměř nutností (lední je často považován za vůbec nejnebezpečnějšího zástupce medvědů). Jenže - ačkoli tam napadení medvědem hrozí prakticky permanentně a v zimě se jim medvědi stahují k městu téměř každoročně, NIKDO tam nevolá po nějakém odstřelu nebo regulaci v blízkosti lidí. Obyvatelé vezmou traktory, sněžné skůtry, světlicové pistole a medvěda prostě vyženou ven z oblasti. A i to použití pušky v případě setkání s medveděm v tundře má svá velmi přísná pravidla, počínaje tím, že je potřeba pohybovat se tak, aby k setkání s medvědem vůbec nedošlo. Ta pravidla jsou nastavena dokonce tak, že člověk, ten tam je až na posledním místě (kulovnice se smí použít, jen v případě, když už je opravdu všechno ve sračkách a medvěd jen pár metrů od vás). Obecně jsou národy, které to berou především tak, že človek je hostem přírody a měl by se jí přizpůsobit a jsou národy které pořád myslí tak, že příroda by měla člověku ustupovat. Bohužel Češi patří stále mezi tu druhou skupinu - viz například i ekodukty, které jsou v především v Chorvatsku (ale i jinde v Evropě) naprosto běžnou součástí všech nových dálničních staveb a u nás je kolem toho pořád milión keců a výmluv. Uff.. se sem trochu rozepsal, tak to snad není moc off topic:-) |
