Francie láká občany k jízdě na kole, bojí se dopravního kolapsu
Vládní program v celkové hodnotě 20 milionů eur (541,8 milionu korun) má také pokrýt výdaje na rozšiřování cyklostezek, vybudování nových stojanů a na školení v jízdě na kole.
Starostka Paříže Anne Hidalgová rovněž nově zakáže vjezd osobním automobilům na jednu z hlavních dopravních tepen v centru města Rue de Rivoli, která vede od náměstí Svornosti kolem muzea Louvre směrem na náměstí Bastilly. Místo jízdních pruhů pro automobily tam vzniknou nové pruhy pro cyklisty, z motorových vozidel tam budou mít povolený vjezd jen taxíky, autobusy a zásobování. Paříž chce rovněž zřídit cyklostezky podél trasy svých třech nejvíce vytížených linek metra. Nové nastavení má trvat po dobu pandemie, pokud se však osvědčí, chce ho starostka ponechat již natrvalo.
Cílem opatření je rovněž udržet emise skleníkových plynů na současné úrovni, která je výrazně nižší oproti období před pandemií covidu-19. Podle ministryně životního prostředí Élisabeth Borneové je 60 procent všech cest ve Francii kratší než pět kilometrů, jízda na kole je proto podle ní "skutečným dopravním řešením".
Vytvoření dalších cyklostezek přitom plánuje i belgická metropole Brusel, kde ve snaze odlehčit veřejné dopravě vznikne na silnicích dalších 40 kilometrů pruhů vyhrazených cyklistům.
Lidem na kole a pěším přidává prostor na ulicích také Milán, který leží v nejhůře zasažené italské oblasti Lombardie. Místní radnice rozšiřuje chodníky a vyzývá obyvatele, aby místo aut využívali skútry. Kapacita milánského metra totiž bude kvůli ochranným opatřením nižší o asi 30 procent.
Například těsné londýnské metro přepraví podle propočtů místních úřadů kvůli nutnosti udržovat dostatečné odstupy od ostatních cestujících jen asi 15 procent původní kapacity. Množí se proto obavy, že po uvolnění omezení pohybu nastane ve městě dopravní kolaps.
reklama