Geneticky upravení lososi mohou ohrozit populaci divokých lososů
Výsledek opět rozčeřil neklidnou hladinu otázek souvisejících s etikou využití transgenních technologií a „vylepšování“ konkrétních vlastností komerčně využívaných druhů živočichů. „Lososi, u nichž můžeme genetickou manipulací urychlit růst a zvětšit jejich velikost, jsou vůbec první ryby, u kterých se vážně uvažuje o jejich komerčním využití,“ říká Darek Moreau, hlavní autor studie. „Bohužel zatím víme povážlivě málo o možných důsledcích úniku geneticky modifikovaných živočichů do přírody.“ Obavy budí zejména tzv. efekt „trojského genu“. Modifikovaný jedinec totiž teoreticky může ve volné přírodě přežít úspěšněji než původní divoký exemplář, a tak jej může zcela vytlačit.
Není ani známo, jak by případní kříženci vypadali a jaké vlastnosti by přenášeli na další generace. Zároveň není jasné, jak by vypadal konkurenční vztah samců „velkých“ lososů vracejících se z moře a těch mladších, zatím dorůstajících ve sladké vodě. Kanadští badatelé se proto rozhodli v laboratorních podmínkách změřit rozmnožovací potenciál lososích samců a samic. Díky genetickým analýzám poté prozkoumali úspěšnost divokých lososích exemplářů v porovnání s jejich geneticky modifikovanými kolegy.
Dobrou zprávou patrně je, že samci z volné přírody vykazovali po celou dobu experimentu větší výkonnost i nápaditost při rozmnožovacích praktikách, a byli tedy schopni úspěšněji přenášet své geny do dalších generací. Nemilým zjištěním ale bylo, že i přes relativně nižší úspěšnost byli tření s volně žijícími samicemi schopni i geneticky modifikovaní lososi. Populace modifikovaných lososů jsou tedy ve volné přírodě životaschopné. Moreau jednoduše shrnuje: „Výsledkem naší studie je tedy především upozornění na důležitost prevence před únikem GM organismů do volné přírody.“
Článek byl uveřejněn na serveru ScienceDaily dne 14. 7. 2011 pod názvem „Mating Study Reveals Danger of Escape to Wild Gene Pool“reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
No a kde jsou eko-aktivisti? - 3. 8. 2011 - m_cNo kde by byli? Jsou na šumavě a chrání mrtvé suché stromy, aby si s nimi nějaký domorodec v zimě nezatopil v kamnech a vědci si zatím mastí kapsu zlaťákama za naklonované tržní pstruhy, kteří zlikvidují původní druh pstruha říčního. Vědci si udělali soukromou přírodní laboratoř na šumavě a eko-teroristi jim jí pomáhají chránit tím, že se přivazují jako klíšťata do korun stromů a to všechno za naše daně. |