Globální ochlazení nemusí přijít, zpřesňují svou zprávu američtí vědci
Podle vědců z NSO se přibližuje období slunečního maxima, které má kulminovat kolem roku 2013. Zřejmě ale bude velmi slabé a na slunci vznikne podstatně méně skvrn, než je obvyklé. Případně prý nebudou žádné. Stejně slabé bude i další období. Jako kdyby se slunce chystalo ke spánku. „To je velmi neobvyklé a také neočekávané,“ říká Frank Hill z NSO.
Počet skvrn a další sluneční aktivita roste a zase klesá každých jedenáct let, což je polovina slunečního dvaadvacetiletého období, kdy se mění polarita slunečních pólů. Právě během jednoho takového období klidu, nazývaném Maunderovo minimum v letech 1645–1715, došlo k jednomu ze tří nejchladnějších období během takzvané malé doby ledové. Právě v této době se Grónsko pokrylo ledem nebo zamrzaly všechny velké evropské řeky. Díky tomu vznikly známé obrazy Holanďanů bruslících na zamrzlých kanálech.
Klíčovou otázkou je, zda absence slunečních skvrn bude také znamenat ochlazení Země.„Nepředvídáme malou dobu ledovou, jen se snažíme predikovat chování slunečního cyklu,“ prohlásil Frank Hill poté, co se téma nové doby ledové začalo probírat v médiích. Podle něj by bylo příliš zjednodušující tvrdit, že nízká aktivita slunce povede ke „globálnímu ochlazení“. „Stále velmi málo rozumíme souvislosti mezi sluneční aktivitou a klimatem,“ tvrdí Hill. Navíc prý podle posledních výpočtů by šlo o pokles o 0,3 Celsia, „což je příliš málo na dobu ledovou“.
Hill a jeho tým použil data Globální sítě pro výzkum oscilací (Global Oscillation Network Group - GONG), která sdružuje šest pozorovacích stanic na celém světě. GONG téměř nepřežitě sleduje aktivity slunce a analyzuje změny slunečních oscilací zaznamenávaných na povrchu Slunce. Podle těchto dat se ukazuje, že aktivita slunce je menší, než vědci v tomto období očekávali. Podle NSO vedle slabých slunečních skvrn chybí také sluneční erupce a slábne magnetická aktivita. Právě kvůli ní se nevytvářejí sluneční skvrny. Podle vědců se tak možná odkládá začátek dalšího slunečního cyklu na období 2021 či 2022.
Pokud jsou naše odhady správné, zažíváme na delší dobu poslední období slunečního maxima, tvrdí NSO. Možná prý na desítky let.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Tento článek - 22. 6. 2011 - Jan ŠimůnekÚčinky CO2 představují několik procent z toho, co dělá vodní pára (voda ve skupenství plynném). Vody je v ovzduší podstatně větší množství (vidíme mraky, což je voda vysrážená do ledových krystalků nebo kapének - pak může mít i účinek "antiskleníkový" - odráží teplo do vesmíru).Pokud mi nějaká hodnota, na níž mi záleží, vysoce koreluje s hodnotou A (což je v tomto případě aktivita Slunce) a nepatrně s hodnotou B (což je koncentrace CO2), tak se budu spíš poohlížet po té hodnotě A. Tu hodnotu B budu sledovat, ale nebudu na její korekce (navíc s prakticky nulovou perspektivou úspěchu) utrácet desítky až stovky miliard ročně. Problém "předvídatelnosti" klimatu spočívá v tom, že klimatologové odmítají sluneční aktivitu zahrnout do svých modelů. Pak jim pochopitelně vycházejí nesmysly, kdy hod mincí nebo kostkou má asi stejnou výpovědní hodnotu jako většina (pokud ne všechny) klimatických modelů. U toho vyhodnocení vlivu sluneční aktivity je nutno pouze počítat s určitým fázovým posunem (který ale není nic nového, protože se uplatňuje už při střídání ročních období, kdy největší vedra a největší mrazy následují příslušný slunovrat s cca jedenapůl až dvouměsíčním odstupem. |
