Globální ochlazení nemusí přijít, zpřesňují svou zprávu američtí vědci
Podle vědců z NSO se přibližuje období slunečního maxima, které má kulminovat kolem roku 2013. Zřejmě ale bude velmi slabé a na slunci vznikne podstatně méně skvrn, než je obvyklé. Případně prý nebudou žádné. Stejně slabé bude i další období. Jako kdyby se slunce chystalo ke spánku. „To je velmi neobvyklé a také neočekávané,“ říká Frank Hill z NSO.
Počet skvrn a další sluneční aktivita roste a zase klesá každých jedenáct let, což je polovina slunečního dvaadvacetiletého období, kdy se mění polarita slunečních pólů. Právě během jednoho takového období klidu, nazývaném Maunderovo minimum v letech 1645–1715, došlo k jednomu ze tří nejchladnějších období během takzvané malé doby ledové. Právě v této době se Grónsko pokrylo ledem nebo zamrzaly všechny velké evropské řeky. Díky tomu vznikly známé obrazy Holanďanů bruslících na zamrzlých kanálech.
Klíčovou otázkou je, zda absence slunečních skvrn bude také znamenat ochlazení Země.„Nepředvídáme malou dobu ledovou, jen se snažíme predikovat chování slunečního cyklu,“ prohlásil Frank Hill poté, co se téma nové doby ledové začalo probírat v médiích. Podle něj by bylo příliš zjednodušující tvrdit, že nízká aktivita slunce povede ke „globálnímu ochlazení“. „Stále velmi málo rozumíme souvislosti mezi sluneční aktivitou a klimatem,“ tvrdí Hill. Navíc prý podle posledních výpočtů by šlo o pokles o 0,3 Celsia, „což je příliš málo na dobu ledovou“.
Hill a jeho tým použil data Globální sítě pro výzkum oscilací (Global Oscillation Network Group - GONG), která sdružuje šest pozorovacích stanic na celém světě. GONG téměř nepřežitě sleduje aktivity slunce a analyzuje změny slunečních oscilací zaznamenávaných na povrchu Slunce. Podle těchto dat se ukazuje, že aktivita slunce je menší, než vědci v tomto období očekávali. Podle NSO vedle slabých slunečních skvrn chybí také sluneční erupce a slábne magnetická aktivita. Právě kvůli ní se nevytvářejí sluneční skvrny. Podle vědců se tak možná odkládá začátek dalšího slunečního cyklu na období 2021 či 2022.
Pokud jsou naše odhady správné, zažíváme na delší dobu poslední období slunečního maxima, tvrdí NSO. Možná prý na desítky let.
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Tento článek - 21. 6. 2011 - Rostislav AdamNo, koncentrace oxidu uhličitého koreluje opravdu celkem slušně."(CO_2) Nepatří mezi majoritní skleníkové plyny..." Tak tohle by chtělo dát na ekologickou perlu. Voda je v ovzduší běžně ve velkém množství, i když se její množství v ovzduší s časem mění, tak přece jen relativně zanedbatelně. Na skleníkovém plynu se majoritně podílí voda(ale jen díky množství, které je v atmosféře), oxid uhličitý a metan. Nutno říct, že samotný skleníkový efekt není negativní, ale pozitivní, bez něj by na Zemi nevznikl život. Problémem je samozřejmě změna skleníkového efektu(změna zadržování energie u Země). "...a jeho(CO_2) "skleníková aktivita" je jen pár procent toho, co dělá H2O (a ta zase za určitých okolností působí "antiskleníkově"." Pokud srovnáte 1 molekulu CO_2 a jednu H_2O, tak se obávám, že nemáte pravdu. Pokud srovnáte množství×absorbce energie, tak asi ano. Jinak zadržování energie dost závisí na teplotě, třeba v polárních oblastech se CO_2 místo oteplování ochlazuje. "Naopak sluneční aktivita koreluje s klimatem velice těsně, takže se podle jejích prognóz klima jakžtakž predikovat dá." Co se týká předvídatelnosti, tím bych si tak jistý nebyl. On klimat je výsledek funkce(který má mnoho hodnot), jejíž definiční obor má mnoho rozměrů. Když budete pozorovat co se bude dít, při změně v jednom rozměru definičního oboru, tak můžete něco málo vypozorovat, třeba když se podíváte na křivku závislosti funkce na dané proměnné(za předpokladu, že lze zanedbat ostatní proměnné), ale prostě nemůžete nic říct o tom, jak se to bude funkce chovat, pokud se Vám budou měnit i ostatní proměnné, z nichž třeba neznáte všechny. |
