Letošní březen a duben spadlo v Česku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961
1.5.2026 20:39
(ČTK)
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
Kromě letoška se za posledních 66 let stalo jen jednou, že by za březen a duben dohromady spadlo pod 40 milimetrů srážek. Bylo to v roce 1974, kdy meteorologové zaznamenali 38 milimetrů srážek.
I po celý loňský rok byl podle ČHMÚ srážek podprůměrný objem, zatímco teploty byly naopak nadprůměrně vysoké. Také zima byla s výjimkou letošního února chudá na srážky, sněhu bylo podprůměrné množství a roztál mimo hřebeny hor většinou už koncem února. Je tedy podle meteorologů jasné, že vláha v krajině aktuálně chybí.
"Nejvíce je to vidět ve svrchní vrstvě půdy, ale také u hladin podzemních vod. Hluboké vrty jsou na tom aktuálně nejhůře nejen v porovnání se všemi dubny od roku 1991, ale dokonce se všemi měsíci od tohoto data," sdělili meteorologové.
Portál InterSucho dnes na síti X uvedl, že výrazné sucho, kdy je vláhy už citelný nedostatek, je na 60 procentech území Česka. Kromě aktuálního malého objemu srážek je podle odborníků z portálu příčinou sucha také předchozí malý objem srážek v zimě, až o tři týdny dřívější nástup vegetace a vysoké teploty způsobující větší vypařování vláhy v krajině.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Konference Bold Future: Jak přestat hrát ruletu s cenami energií a postavit si vlastní energetickou nezávislost
Greenpeace ČR kritizuje vládu, že nepodpořila rezoluci OSN o ochraně klimatu
Exkurze pro střední školy po modro-zelených opatřeních v centru městaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
ss
smějící se bestie
2.5.2026 08:12Ale to ovlivňují jiní a jinde,
My můžeme jenom budovat zádržné systémy na vodu, všude kde to jenom trochu jde o různých velikostech, místo těch solárů a větrníků,
ztraceno už tak 25let, že.
Odpovědět
My můžeme jenom budovat zádržné systémy na vodu, všude kde to jenom trochu jde o různých velikostech, místo těch solárů a větrníků,
ztraceno už tak 25let, že.
va
PH
Pavel Hanzl
2.5.2026 09:13 Reaguje na smějící se bestieZádržné systémy na dešťovou vodu jsou součást grýndýlu a ten je přece největší škůdce naší prosperity. Takže prosadit na ně nějaké peníze je velmi obtížné, zeleňáci jsou přece paraziti a je potřeba je deratizovat.
Blbost národa má své praktické dopady, naštěstí máme Macinku, který prohlásil, že klimatická krize u nás skončila. Takže klídek, vsjo búdět.
Odpovědět
Blbost národa má své praktické dopady, naštěstí máme Macinku, který prohlásil, že klimatická krize u nás skončila. Takže klídek, vsjo búdět.
ss
smějící se bestie
2.5.2026 09:38 Reaguje na Pavel HanzlKDYBY BYLY,
tak už má ČR tolik vodních ploch, co měla před 100 až 150roky.
Odpovědět
tak už má ČR tolik vodních ploch, co měla před 100 až 150roky.
PH
Pavel Hanzl
2.5.2026 09:49 Reaguje na smějící se bestieOdpor ke grýndýlu se tu buduje dlouhá léta a proti ekologii už desetiletí, je to přece součást hybridní války.
Odpovědět
va
vaber
2.5.2026 08:56Že je sucho je jasné. Porovnává se rok 1960 a dnešek. Porovnal taky někdo metody metody měření tehdy a dnes. Řekl bych ,že dnes měří každou kapičku která ani nedopadne na zem a kdyby se porovnaly metody měření tehdy a nyní ,bude vycházet sucho ještě horší.
A co udělá spodní voda ,jak by klesala bez čerpání z hlubokých studní , nebo by neklesala. Jak bude klesat když se čerpá. Má někdo přehled jak čerpání ovlivňuje spodní vody. Odtékají spodní vody někam pryč ,nebo je hladina spodních vod stojatá. Kdyby byla stojatá, nemůže ji nějaké sucho na povrchu ovlivnit a jen by měla hladina spodní vody po deštích růst.
Odpovědět
A co udělá spodní voda ,jak by klesala bez čerpání z hlubokých studní , nebo by neklesala. Jak bude klesat když se čerpá. Má někdo přehled jak čerpání ovlivňuje spodní vody. Odtékají spodní vody někam pryč ,nebo je hladina spodních vod stojatá. Kdyby byla stojatá, nemůže ji nějaké sucho na povrchu ovlivnit a jen by měla hladina spodní vody po deštích růst.
PH
Pavel Hanzl
2.5.2026 09:21 Reaguje na vaberU nás jsou zvodně, které odtékají k řekám i ty statické. Oboje se doplňují srážkami. Máme i artézské vody, třeba pod Brnem atd.
Dost děsivý příklad jsou obrovské zvodně pod Arabským poloostrovem, které se nedoplňují a na jejich vodách je závislých asi 50 miliónu lidí a hladina vody tam klesá v řádu decimetrů až metrů za rok.
Odpovědět
Dost děsivý příklad jsou obrovské zvodně pod Arabským poloostrovem, které se nedoplňují a na jejich vodách je závislých asi 50 miliónu lidí a hladina vody tam klesá v řádu decimetrů až metrů za rok.
va
vaber
3.5.2026 09:12 Reaguje na Pavel HanzlJak odtéhají k řekám,to teče voda do kopce . Mohla by téct, pokud se vytvoří spojené nádoby ,ale to by musela hladina ,v nejvyšším místě spojených nádob hodně klesat
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.5.2026 19:58 Reaguje na vaberCelý terén v naší zemi je spádován k řekám. Stejně i podzemní voda. Samozřejmě statická jezera jsou tu taky, i artézské vody a co já vím dalšího.
Odpovědět
LM
va
vaber
3.5.2026 09:26 Reaguje na Ladislav MetelkaTrochu o tom pochybuji.Měří se stejně ,ale odečítání je taky stejně? Chci říci, nechá dnes někdo nádobku, kde se chytá déšť ,celý den bez povšimnutí .
Odpovědět
PN
Petr Novotný
3.5.2026 12:19 Reaguje na Ladislav MetelkaAno je pravda, ane uvažte hustotu těch stanic co bylo dříve a co je dnes. Včetně radarových dat. Z tohoto pohledu je míra nejistoty pro dřívější měření vyšší pokud chceme odhadnout plošné srážky nikoli změřit srážky v místě měření. Tam jsme si naopak velmi jistí.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.5.2026 09:50Vzhledem k letosni meteosituaci neni divu. Tlakove utvary jsou proste postaveny jinak nez bylo obvykle v minulych desetiletich. Rekodne destiva byla tato zima naopak v Portugalsku a Maroku, snih padal casteji nez byva zvykem i na okraji Sahary. V Moskve meli nejvice snehu za 100 let a zmrzly Balt mel hladinu az o metr nize v dusledku trvajicioho severovychodniho vetru. Klimaticka zmena? Muzeme to tak nazvat ale neplyne z toho, ze mame nejakou predpoved pro dalsi roky natoz desetileti. Plus samozrejme nemaji smysl detinske fabulace ohledne nejakeho zvyseneho CO_2 apod.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.5.2026 14:59 Reaguje na Miloš ZahradníkJistě, a právě tyhle cha cha "fabulace" ohledně CO2 rozhazují počasí stále silněji, i tornádo v Hodoníně je zcela ojedinělé a bude toho stále přibývat. Pokud je v atmosféře více energie, někda se prostě vybije.
Odpovědět
PN
Petr Novotný
3.5.2026 12:22 Reaguje na Miloš ZahradníkPodívejte se na to z jiné strany. Příroda se probouzí cca o 10 dní dříve a jsou vyšší teploty obojí vede k větší spotřebě vody v krajině , jenže zvýšené srážky nepřicházejí výsledkem je sucho.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
3.5.2026 17:53 Reaguje na Petr NovotnýKdyz se na to podivam napriklad ze strany mnozstvi snehu na horach a jarni vody v rekach - tak to je sotva polovicni mnozstvi proti tomu, jake bejvavalo zvykem - naposled jeste pred 4 lety :) A to se priroda - treba v tom Podkrkonosi, ktere sleduji - letos probudila nejmene o mesic drive, nez bejvavalo zvykem pred 50 lety. Diky trvalemu prisunu studeneho a sucheho vzduchu od severovychodu se tento predstih behem dubnas hodne redukoval, takze v soucasnosti cini jen asi tyden
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.5.2026 11:18když pole nemá biologickou hmotu, tak co by tu vodu mělo zadržovat?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.5.2026 15:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je projev průmyslového zemědělství, které je u nás podporováno snad nejvíc, z celé Evropy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.5.2026 15:55 Reaguje na Pavel HanzlVzpamatujte se už. Víte o tom prd a žvaníte o ničem. Víte
odkud k nám přišlo současné zemědělství? Z EU !!! Začalo
to otevřením trhu se zemědělskými přebytky z EU a tlakem
na snižování počtu chovaných hospodářských zvířat. Ten hnůj
od statisíců prasat a desetitisíců krav prostě schází a
třeba v Holandsku ho mají nadbytek. Trendem v EU je buď
farma jako skanzen zemědělství, nebo průmyslový velkochov,
či podnik zcela bez živočišné výroby včetně malých sedláků. Mají pár desítek hektarů bez krav, prasat a nebo pouze pár kusů zvířat pro osobní spotřebu. Čímpak mudrlante hnojí? Pouze umělými hnojivy a půdě schází potřebná organika. To
za socíku NEEXISTOVALO !!! Dodržovala se úměrnost zvířat
vůči půdě , protože komunisti za valuty dováženými umělými
všemožně šetřili a produkce hnoje byla podmínkou výnosů
zemědělských komodit. Hnojilo se hnojem i hovězí kejdou i
pod silážní kukuřici ve které pak bylo bílo od žampiónů.
Nezapomenu na cca rok 1978, když jsem jich navozil z pole
asi metrák a pouze těch maličkých na zavaření. Tehdy tam
najížděl celý Bohumín, jak tam bylo bílo od žampiónů a co
dnes? Hnoje je málo a když tak končí v bioplynce. Ta k nám
přišla odkud? Z Ruska a nebo z Německa ? Za B je správně
a vy tu blábolíte něco o průmyslovém zemědělství. Zajeďte
se podívat do USA na desetitisícové kravíny pouze pod
přístřešky s navážením krmiv desítky a stovky kilometrů
a s promočenou půdou pod farmami do velkých hloubek, ale
pole hnojí průmyslovými hnojivy. Průmyslové zemědělství
není nic špatného, pokud ho řídí a provozují moudří lidé,
podmínky jim vytváří moudří politici a nemontují se do
toho unijní neumětelové. Vy nevidíte ty rozpadající se
prázdné vepříny a kravíny na našem venkově? Vy nevíte
Vy nevíte proč tak tomu je? Ne? Tak proboha mlčte o tom
o čem víte tak leda kulové.
Odpovědět
odkud k nám přišlo současné zemědělství? Z EU !!! Začalo
to otevřením trhu se zemědělskými přebytky z EU a tlakem
na snižování počtu chovaných hospodářských zvířat. Ten hnůj
od statisíců prasat a desetitisíců krav prostě schází a
třeba v Holandsku ho mají nadbytek. Trendem v EU je buď
farma jako skanzen zemědělství, nebo průmyslový velkochov,
či podnik zcela bez živočišné výroby včetně malých sedláků. Mají pár desítek hektarů bez krav, prasat a nebo pouze pár kusů zvířat pro osobní spotřebu. Čímpak mudrlante hnojí? Pouze umělými hnojivy a půdě schází potřebná organika. To
za socíku NEEXISTOVALO !!! Dodržovala se úměrnost zvířat
vůči půdě , protože komunisti za valuty dováženými umělými
všemožně šetřili a produkce hnoje byla podmínkou výnosů
zemědělských komodit. Hnojilo se hnojem i hovězí kejdou i
pod silážní kukuřici ve které pak bylo bílo od žampiónů.
Nezapomenu na cca rok 1978, když jsem jich navozil z pole
asi metrák a pouze těch maličkých na zavaření. Tehdy tam
najížděl celý Bohumín, jak tam bylo bílo od žampiónů a co
dnes? Hnoje je málo a když tak končí v bioplynce. Ta k nám
přišla odkud? Z Ruska a nebo z Německa ? Za B je správně
a vy tu blábolíte něco o průmyslovém zemědělství. Zajeďte
se podívat do USA na desetitisícové kravíny pouze pod
přístřešky s navážením krmiv desítky a stovky kilometrů
a s promočenou půdou pod farmami do velkých hloubek, ale
pole hnojí průmyslovými hnojivy. Průmyslové zemědělství
není nic špatného, pokud ho řídí a provozují moudří lidé,
podmínky jim vytváří moudří politici a nemontují se do
toho unijní neumětelové. Vy nevidíte ty rozpadající se
prázdné vepříny a kravíny na našem venkově? Vy nevíte
Vy nevíte proč tak tomu je? Ne? Tak proboha mlčte o tom
o čem víte tak leda kulové.
Karel Zvářal
2.5.2026 17:50 Reaguje na Břetislav MachačekJe to tak, bavíme se tu o tom neustále, ale roztleskávač/i všechno hodí na hybridní válku-) Drancování půdy nese své ovoce, odkrytá půda bez organiky se prohřívá rychleji, a proto žádný div, že Evropa se otepluje 2x rychleji než zbytek světa.
Není to nic jiného, než vytváření tepelných megaostrovů, a svůj vliv má i rozlézající se zástavba. O vlivu prům let dopr na JS se nesmí ani špitnout, o stahování vody prohlubováním studní taktéž, celý problém tkví v kysličníku. Prostě kdo nechce vidět, tak nevidí...
Odpovědět
Není to nic jiného, než vytváření tepelných megaostrovů, a svůj vliv má i rozlézající se zástavba. O vlivu prům let dopr na JS se nesmí ani špitnout, o stahování vody prohlubováním studní taktéž, celý problém tkví v kysličníku. Prostě kdo nechce vidět, tak nevidí...
PH
Pavel Hanzl
3.5.2026 08:32 Reaguje na Karel ZvářalVětšinou jsou to jen pyramidové jevy, ale někdo nesmí o něčem cha cha "špitnout"?? Všichni špitají pořád o všem a i o totálně vylhaných pitomostech.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.5.2026 08:40 Reaguje na Pavel HanzlCha cha odborník na všechno... Píšu o tom, o čem nikdo ani nešpitne - buďto je to tabu, nebo to vůbec nesledují. Ale jsou to zcela zřejmé faktory, tak jako megatepelné ostrovy - které prý podle odborníků jsou "malé", tudíž nemají žádný vliv... Prostě klimazměna je součet vlivů, z nichž největší je jasný. Ale není zdaleka jediný, proto to takto komentuji.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.5.2026 19:56 Reaguje na Karel ZvářalOdborníci budou vědět asi lépe, než vy, jak ty tepelné ostrovy klima ovlivňují a které jsou velké a které malé. Sledují samozřejm úplně všechno.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.5.2026 20:06 Reaguje na Pavel HanzlEhm... Je to asi 3-4 roky, co přišli se zprávou, že mají (Amíci mei) nový harapák, který má mnohonásobně vyšší schopnost rozlišení. Ten starý ukazoval teplotu odstupňovanou po 8 (slovy osmi) stupních. Takže obrovské plochy s podobnou barvičkou, rozdíly mezi póly a rovníkovou oblastí byly ale zřetelné!-) A jistě (či snad) chápete, že v rámci osmi stupňů se nějaké změny postihují velmi, ale opravdu velmi, těžko. Čili albedo stejné - nic vážného se v Evropě neděje...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.5.2026 12:47 Reaguje na Karel Zvářal"U moderních družicových systémů je přesnost měření povrchové teploty typicky:
±0,5 až ±1,0 °C za ideálních podmínek (jasná obloha, homogenní povrch, kvalitní kalibrace)
±1 až ±3 °C běžně v reálném provozu."
Ale vždy je to jen orientační údaj, milióny měření z celé Zeměkoule se nedělaá žádným harapákem, ale přesným teploměrem. Starší údaje jsou z proxydat, ledovcových vývrtů, sedimentů, archeodendrologie atd. atd. a i tyhle metody jsou až neskutečně přesné.
Odpovědět
±0,5 až ±1,0 °C za ideálních podmínek (jasná obloha, homogenní povrch, kvalitní kalibrace)
±1 až ±3 °C běžně v reálném provozu."
Ale vždy je to jen orientační údaj, milióny měření z celé Zeměkoule se nedělaá žádným harapákem, ale přesným teploměrem. Starší údaje jsou z proxydat, ledovcových vývrtů, sedimentů, archeodendrologie atd. atd. a i tyhle metody jsou až neskutečně přesné.
va
vaber
3.5.2026 09:25 Reaguje na Pavel HanzlVzpomínáš jak jsi špital o Putinovi a jeho nemoci. Dnes je nadpis v Seznamu ,že nás Rusko napadne co nejdřív. Nebudu sppekulovat proč se takové zprávy šíří a kdo je za tím.
Ty jsi první kdo totálně vylhané pitomosti opakuje.
Odpovědět
Ty jsi první kdo totálně vylhané pitomosti opakuje.
PH
Pavel Hanzl
4.5.2026 12:36 Reaguje na vaberVšechny předpovědi v našich médiích jsou pouze předpovědi a budoucnost nezná nikdo, obávám se, že ani vy. Jak moc je Putin nemocný a co mu vlastně je, jsou jen odhady a taky se netváří jinak.
Ovšem fakt, že Putin nás chce napdnout je stokrát ověřený, otázkou ale je, kdy se k tomu odhodlá, v jakém provedení a jestli na to má sílu atd. atd. Těch neznámých je tam něurékom, ale jistota stoprocentní je jedna: musíme se na to připravit, musíme zbrojit a držet se EU a NATA jak houno košule a plnit všechny závazky.
A neskutečně blábolivá a totálně neschopná současná vláda dělá vše pro to, bychom se stali měkkým cílem.
Odpovědět
Ovšem fakt, že Putin nás chce napdnout je stokrát ověřený, otázkou ale je, kdy se k tomu odhodlá, v jakém provedení a jestli na to má sílu atd. atd. Těch neznámých je tam něurékom, ale jistota stoprocentní je jedna: musíme se na to připravit, musíme zbrojit a držet se EU a NATA jak houno košule a plnit všechny závazky.
A neskutečně blábolivá a totálně neschopná současná vláda dělá vše pro to, bychom se stali měkkým cílem.
PH
Pavel Hanzl
4.5.2026 12:41 Reaguje na Pavel Hanzl"Chceš-li mír, chystej se na válku".
Staletími ověřená pravda, jednotnou EU a NATO Putin nenapadne, proto ji rozvrací. Původně plánoval, že propadlé státy si vytáhne ven, ale dnes cílí na rozpad celé Unie (nebo jen její východní části), pak by mohl zabíjet jednotlivé státy po jednom.
Odpovědět
Staletími ověřená pravda, jednotnou EU a NATO Putin nenapadne, proto ji rozvrací. Původně plánoval, že propadlé státy si vytáhne ven, ale dnes cílí na rozpad celé Unie (nebo jen její východní části), pak by mohl zabíjet jednotlivé státy po jednom.
va
vaber
4.5.2026 15:49 Reaguje na Pavel Hanzl"Chceš-li mír, chystej se na válku".
Už jsem ti psal,že to je zrůdná filosofie která svět vrhla tam kde je a slouží jen zbrojím koncernům. Násilí plodí násilí a nejvíc bomb po celém světě hází Amerika a Eu, se svými mírovými silami.
Je to zrůdná mašinérie se základnami a vojáky po celém světě, která nemá s obranou nic společného ,slouží jen k ovládnutí světa.
Nevím co tvoje odpovědi mají společného s tím ,že jsi to ty kdo totálně vylhané pitomosti opakuje.
Odpovědět
Už jsem ti psal,že to je zrůdná filosofie která svět vrhla tam kde je a slouží jen zbrojím koncernům. Násilí plodí násilí a nejvíc bomb po celém světě hází Amerika a Eu, se svými mírovými silami.
Je to zrůdná mašinérie se základnami a vojáky po celém světě, která nemá s obranou nic společného ,slouží jen k ovládnutí světa.
Nevím co tvoje odpovědi mají společného s tím ,že jsi to ty kdo totálně vylhané pitomosti opakuje.
PH
Pavel Hanzl
5.5.2026 07:16 Reaguje na vaberTo není žádná filosofie, ale praktická, staletími osvědčená nutnost.
Nejvíc bomb háže zrovna Rusko na Ukrajinu, jestli jste si neráčil všimnout.
Na světě jsou pořád nějací agresoři (EU to rozhodně není) a normální státy se prostě musí bránit, nebo jak to mají dělat jinak a lépe?
Pozn.: a nevnucujte mi jednání, agresor nejedná, ale útočí a vraždí - viz. Putin.
Odpovědět
Nejvíc bomb háže zrovna Rusko na Ukrajinu, jestli jste si neráčil všimnout.
Na světě jsou pořád nějací agresoři (EU to rozhodně není) a normální státy se prostě musí bránit, nebo jak to mají dělat jinak a lépe?
Pozn.: a nevnucujte mi jednání, agresor nejedná, ale útočí a vraždí - viz. Putin.
PH
Pavel Hanzl
5.5.2026 07:19 Reaguje na vaberZkuste uvést nějaké mé vylhané pitomosti a co je pravda.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
5.5.2026 15:20 Reaguje na Pavel HanzlNo, on je vtip v tom, že když v rámci té touhy po míru jste už na tu válku nachystán ... a tedy už tu plně vybavenou armádu máte ... tak si dřív nebo později řeknete, že je tak nějak škoda jen čekat a bejt připravenej ...
A že někdy je nejlepší obranou útok ... a tak podobně:-)))
Odpovědět
A že někdy je nejlepší obranou útok ... a tak podobně:-)))
BM
Břetislav Machaček
3.5.2026 10:47 Reaguje na Karel ZvářalVčera jsem kultivátorem kypřil půdu na své zahradě
a sázel brambory. V půdě plné kompostu, hnoje a
dřevouhlu se žádná katastrofa nekoná a 5 centimetrů
pod povrchem je vlhká. Naopak na poli od polského
pachtýře už jsou praskliny v půdě v ozimé pšenici.
Proč? Protože v ni není už 30 let ani špetka hnoje
a veškeré posklizňové zbytky odváží do bioplynky v
Polsku. Kukuřici a pšenici seče až u země a na to
zaorání zůstává jen kořen a maximálně 10 cm stvolu.
Taková půda vodu držet nikdy nebude tak, jako ta má. Navíc mám 100 let starou funkční melioraci s
možností jak odvodu , tak i napájení drenážních
trubek a zatím jsem nemusel začít půdu spodem
zavlažovat.
Odpovědět
a sázel brambory. V půdě plné kompostu, hnoje a
dřevouhlu se žádná katastrofa nekoná a 5 centimetrů
pod povrchem je vlhká. Naopak na poli od polského
pachtýře už jsou praskliny v půdě v ozimé pšenici.
Proč? Protože v ni není už 30 let ani špetka hnoje
a veškeré posklizňové zbytky odváží do bioplynky v
Polsku. Kukuřici a pšenici seče až u země a na to
zaorání zůstává jen kořen a maximálně 10 cm stvolu.
Taková půda vodu držet nikdy nebude tak, jako ta má. Navíc mám 100 let starou funkční melioraci s
možností jak odvodu , tak i napájení drenážních
trubek a zatím jsem nemusel začít půdu spodem
zavlažovat.
RV
Richard Vacek
2.5.2026 15:27Se srážkami nic neuděláme. Udělat můžeme s tím, kolik vody zadržíme a kolik pozemků budeme mít pod umělou závlahou. Bohužel s kapitalismem přišlo i to, že se závlahové systémy nechaly rozpadnout.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.5.2026 19:24Článok sa ani nepokúsil vysvetliť prečo je suchý apríl. Celý čas panovalo severovýchodné prúdenie a zo suchého mrazivého vzduchu len ťažko zaprší. Pretože je slnko veľmi silné tak ako v auguste a ešte fúka silný vietor, odpar a vysušenie krajiny je obrovské. V suchom vzduchu teploty cez den rýhclo stúpaju, ale nadránom panujú prízemné mrazíky. V mrazových kotlinách na SLovensku bol namerané -16,5°C, Horská Kvilda mala -11°C , čo docela odporuje zvýšnému skleníkovému efektu. Z priloženého grafu zrážok za 60 ročné obdobie vyplýva cca 15 ročná periodicita sucha, niekedy su to aj 2 roky po sebe. POtom sa zase zrazky vrátia k normálu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.5.2026 08:22 Reaguje na Vladimir MertanA čo vám preboga odporuje zvýšeném skleníkovém efektu? To, že se počasí chová nestandardně a množí se extrémní situace, je přece přímý důsledek tohoto jevu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.5.2026 11:16 Reaguje na Pavel HanzlNa rozdiel od čiste náboženského poňatia, že zvýšený sklenikovy efekt vyvolá ľubovoľný nepriaznivý meteorologický prejav očakávam že aspoň rekordne mrazy sa nebudú vyskytovať. Taktiež vytrvalé prílevu studeného suchého vzduchu, čo sa cez deň prehreje a v noci je mrazivý nezapadá do predstavy sklennika.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.5.2026 19:51 Reaguje na Vladimir MertanMohou se vyskytovat i rekordní mrazy, to klimatologové ví už od minulého století. Vyšší teplota vzdušných mas může způsobit jejich pohyb tak, že vytlačí ledové masy zase někam jinam, tohle se děje běžně, ale nepředpoví to nikdo.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.5.2026 22:26 Reaguje na Pavel HanzlVeľmi dobre, a teraz poprosím vysvetlenie ako na to vplýva obsah CO2, najmä v suvislosti z grafom zrazok od roku 1961? Ak opustíme oblasť náboženského presvedčenia, tak sa dôkazy vplyvu CO2 na naše zrážky v apríli hľadajú pomerne ťažko. Okrem toho vytlačené "ledové masy " nevysvetlia príjemné teploty cez den aj nad 20°C a nočné mrazy. Tam proste CO2 nezaberá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.5.2026 09:11 Reaguje na Vladimir MertanNa to se ptejte meteorologů, ne mě. Zvyšující teplota atmosféry má zcela nečekané projevy, více energie se vybíjí různámi katastrofami, ale nikdo neí schopen předpovědět, jak, a kdy a kde.
Klimatický netvor se už probouzí a kde sekne drápem, neví nikdo.
Odpovědět
Klimatický netvor se už probouzí a kde sekne drápem, neví nikdo.
PH
Pavel Hanzl
3.5.2026 19:53 Reaguje na Vladimir MertanPoslední velmi sucjhé období bylo od roku 2015, k tomuto máte ještě 5 let času. Asi to fakt až tak jednoduše nefunguje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.5.2026 22:42 Reaguje na Pavel HanzlTo ale fakt tak jednoducho nefunguje. Bavíme sa totiž o suchých mesiacoch marec a apríl. O zvyšku roka okrem 3 dní mája zatial nevieme v roku 2026 nič. Ak by si nebol povrchný, tak by si zistil, že marec bol v roku 2015 zrázkovo na 100% priemeru 1961-91 a apríl na 60%. Sucho v roku 2015 sa rozvinulo až po suchom júni a následne aj suchom a horúcom lete.
Odpovědět
va
vaber
4.5.2026 09:05 Reaguje na Vladimir MertanTY průměry srážek toho o suchu moc neřeknou.
Když se srovnává dnešek s rokem 1961, nikdo neřekne jaká byla zima v r61, jak dlouho ležel sníh, jak byla půda nasáklá tehdy ,jaký byl sluneční svit ,jaké bylo vypařování.
Kdyby toto vše se porovnalo co nám asi vyjde?
Odpovědět
Když se srovnává dnešek s rokem 1961, nikdo neřekne jaká byla zima v r61, jak dlouho ležel sníh, jak byla půda nasáklá tehdy ,jaký byl sluneční svit ,jaké bylo vypařování.
Kdyby toto vše se porovnalo co nám asi vyjde?
PH
Pavel Hanzl
4.5.2026 09:13 Reaguje na vaberTohle vše je známé a posuzuje se to. kdybyste se zajímal, určitě to třeba na CHMÚ najdete.
Odpovědět
va
vaber
4.5.2026 15:52 Reaguje na Pavel HanzlKdyž všechno víš ,proč to sem nenapíšeš a místo toho blekotáš ,že je vše dávno známé.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.5.2026 07:10 Reaguje na vaberJak jste zase přišel na to, že všechno vím? Jenom píšu, kde se to dá najít.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.5.2026 09:06 Reaguje na Vladimir MertanJistě, a co? S globálním oteplováním se suché periody budou opakovat stále častěji a budou asi i hlubší i déletrvající. Pokud bude ta změna probíhat tak, jako dnes, tj. dle předpovědí klimatologů, tak do konce století tu bude savana, nebo polopoušť. Smrkové lesy ve středních výškách zmizí už do poloviny století, možná i dříve.
Odpovědět
PN
Petr Novotný
3.5.2026 12:01Zadržovat vodu v krajině můžete v zásadě 2 způsoby , buďto malými mělkými nádržemi - bažiny , tůně rybníky atd. Jak prosazují environmentalisté a nebo velkými hlubokými nádržemi , jak prosazují vodohospodáři. Je jasné že první způsob zadržování vody nepřináší vodu pro člověka. Lidi potřebují hluboké nádrže z kterých se nechají nalepšovat průtoky řek a nebo odebírat vodu. to z tůní bažin a rybníků logicky nejde.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.5.2026 17:39 Reaguje na Petr NovotnýV malé nádrži je zásoba vody třeba na týden, ale ve velké na rok.
To ví lidé mimo ekologistů na celém světě tisíce let a taky tak podle technických možnosti činí. Od revoluce se u nás nic velkého nestaví a hledají se málo efektivní náhradní řešení. I ty malé nádrže jsou potřebné, ale nestačí na extrémní výkyvy počasí.
Odpovědět
To ví lidé mimo ekologistů na celém světě tisíce let a taky tak podle technických možnosti činí. Od revoluce se u nás nic velkého nestaví a hledají se málo efektivní náhradní řešení. I ty malé nádrže jsou potřebné, ale nestačí na extrémní výkyvy počasí.
VM
Vladimir Mertan
3.5.2026 22:43Veľká turecká zima
Na chvíľu som dnes zachytil zábery z cyklistiky v tureckej Ankare. Marilo sa mi, že to je len zo záznamu, lebo cyklisti boli naobliekaní ako u nás v zime. Musel som si to overiť, a na moje nemalé prekvapenie tam bolo dnes pri závode 7–9 °C, dážď a silný vietor.
Takéto, na začiatok mája veľmi chladné počasie, vládne nielen vo veľkej časti Turecka, ale aj v Grécku a na Balkáne. V gréckom Tripoli, ďaleko na juhu, dnes namerali mráz -1.2 °C, májový rekord. Rovnako rekordný mráz bol aj na vrchole Bulharska, na vrchu Musala. Vo výške 2925 metrov tam mali včera -15.5 °C a dnes -15.0 °C (obr. 1 a 5). Mrzlo aj na veľkej časti Rumunska, dokonca aj v Bukurešti (obr. 4)
Odpovědět
Na chvíľu som dnes zachytil zábery z cyklistiky v tureckej Ankare. Marilo sa mi, že to je len zo záznamu, lebo cyklisti boli naobliekaní ako u nás v zime. Musel som si to overiť, a na moje nemalé prekvapenie tam bolo dnes pri závode 7–9 °C, dážď a silný vietor.
Takéto, na začiatok mája veľmi chladné počasie, vládne nielen vo veľkej časti Turecka, ale aj v Grécku a na Balkáne. V gréckom Tripoli, ďaleko na juhu, dnes namerali mráz -1.2 °C, májový rekord. Rovnako rekordný mráz bol aj na vrchole Bulharska, na vrchu Musala. Vo výške 2925 metrov tam mali včera -15.5 °C a dnes -15.0 °C (obr. 1 a 5). Mrzlo aj na veľkej časti Rumunska, dokonca aj v Bukurešti (obr. 4)
va
vaber
4.5.2026 09:01 Reaguje na Vladimir MertanOborníci by měli vysledovat odkud a jak se tam ten studený vzduch dostal.
V Turecku bývaly na horách metry sněhu a ta voda zásobovala řeky i lidi. Dnes bída.
Odpovědět
V Turecku bývaly na horách metry sněhu a ta voda zásobovala řeky i lidi. Dnes bída.
