Greenpeace žádá ministerstvo, aby zakázalo těžit dřevo v Krušných horách Aktualizováno

Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu by se podle Greenpeace mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna příštího roku samovolnému vývoji. Organizace to uvedla ve zprávě zaslané ČTK. Vyjádření vlastníka lesa a krajského úřadu ČTK zjišťuje.

Ministerstvo životního prostředí ČTK informovalo, že aktuálně neřeší žádné podání, které by se týkalo těžby dřeva v lokalitě Horní Jiřetín. Ministerstvo v těchto dnech neobdrželo žádné odvolání, ani žádost o předběžné opatření. "Pokud je obdrží, bude se jimi samozřejmě řádně zabývat," řekla ČTK za ministerstvo Dominika Pospíšilová.

Smluvní ochranu uzavřel krajský úřad se společností I. H. Farm letos v srpnu po téměř sedmiletém vyjednávání a začne platit v lednu 2022. Zahrnuje podle ekologů přesné vymezení bezzásahového území, které představuje 200 hektarů lesa, což je asi čtvrtina z dotčeného území. Na jeho zbytku by se mělo hospodařit výhradně podrostním a výběrným způsobem se závazkem nesnižovat podíl nejstarších porostů a dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. "To však samo o sobě žádnou ochranou dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány," uvedla organizace.

Proti kácení a za bezzásahovost celé lokality se vyslovilo téměř 13 000 občanů v petici za záchranu bučin a vědci formou výzvy k ministerstvu životního prostředí. "Dlouhodobě kritizujeme Krajský úřad Ústeckého kraje za nedostatečnou ochranu vzácného území krušnohorských bučin," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. "Spolu s odborníky nesouhlasíme se smluvní ochranou, která zajišťuje samovolný vývoj pouze 200 hektarům lesa, kde vlastník navíc plánuje ještě těžit těsně předtím, než smlouva začne platit. Jedná se o porosty buků starší 140 let, které najdeme na málo místech v republice, neboť staré porosty jsou systematicky káceny," uvedla Krejčová.

Krajský úřad podle Krejčové navzdory nadnárodnímu významu lokality, zařazené do evropské sítě Natura 2000, upřednostnil ekonomický zájem vlastníka nad zájmem veřejným. "Žádost o důslednější ochranu bučin, kterou předložili odborníci z České společnosti ornitologické spolu s městem Horní Jiřetín a organizací Greenpeace krajský úřad zamítl, a proto jsme podali odvolání k ministerstvu životního prostředí, které za ochranu Natury 2000 odpovídá. Doufáme, že ministerstvo urychleně těžbu zastaví v plném rozsahu," uvedla Krejčová.

Bezzásahovost není podle ministerstva u takto rozsáhlého území jediným a nezbytným způsobem péče o lesní porosty a pro zachování předmětu ochrany je adekvátní i šetrně hospodaření, jež krajský úřad v rámci smluvní ochrany podmínkami ošetřil.

V současné době se mluví o možnosti vyhlásit novou Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory. První verze konceptu na vymezení CHKO Krušné hory podle ministerstva už existuje. "Tento materiál je aktuálně podroben odborné diskuzi v rámci resortu životního prostředí jak z hlediska samotného vymezení území, stanovení předmětů ochrany či návrhu vymezení zón ochrany apod. Následně bude koncept představen obcím, krajům, hospodařícím subjektům a vlastníkům nemovitostí v regionu," uvedla Pospíšilová.

---

reklama

---